Portugalsko už pochopilo, že není nač čekat a začalo s prvními škrty výdajů ze státního rozpočtu snižovat jeho deficit.

Platy portugalských politiků a nejvýše postavených státních úředníků klesnou o pět procent. Rozhodlo se také zvýšit daně z příjmu, sazbu daně z přidané hodnoty a zavést dodatečnou daň na zisky bank a velkých firem. Kdy začne šetřit Česká republika?

Naše ekonomika je sice momentálně u většiny sledovaných čísel v lepší kondici, než Řecko, Španělsko či Portugalsko, ovšem i tak je zadlužení naší země vysoké a navíc i podle Evropské unie nedisponujeme žádným plánem na řešení vysokého schodku státního rozpočtu. Proto nám dala EU také negativní signál ohledně možného přijetí eura – neplníme podmínky a není zřejmé, co s tím chceme dělat. K tomu všemu nás čekají volby, které mohou dopadnout všelijak, tedy i další vývoj naší země v nejbližších letech je v tuto chvíli více než nejistý. Jisté však je, že pokud nezačneme neprodleně opravdu šetřit, tak se můžeme velmi rychle ocitnout ve skutečných ekonomických problémech.

Otázkou je, zdali si tento fakt vůbec uvědomujeme, či případně, jestli si chceme možné dopady dalšího nesmyslného utrácení připustit nebo nikoliv? Vypadá to spíše, že nám připadají aktuální zoufalá situace Řecka a vynucené či preventivní kroky dalších zemí na hony vzdálené a s námi nesouvisející. Ačkoliv finanční krize neklepe jenom na dveře našeho státu a celého vyspělého světa, ale je tvrdou realitou již více než rok, u nás je stále kromě zvýšené nezaměstnanosti relativní klid. A kdyby jenom to. Některé skupiny na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců dokonce neustále přicházejí ke státní pokladně se svými požadavky na vyšší platy, zvýšené dotace či zachování benefitů a dalších bonusů.

Když vidím na bilboardech plány ČSSD na rušení poplatků ve zdravotnictví, vyplácení 13. důchodů ze zisku ČEZ či sliby novomanželských půjček, běhá mi mráz po zádech při představě, že tato strana vyhraje volby a sestaví většinovou vládu. Připadá mi totiž jako velmi ošemetné a přímo zaslepené, pokud se nějaká strana chystá náš stát nadále zadlužovat, namísto plánovaných úspor ve všech oblastech, kde to jenom trochu bude možné. A nemohu věřit tomu, že lidé chtějí žít v zadluženém státu, že chtějí vědomě riskovat státní bankrot, spíše podezírám politiky z vědomého klamání občanů. Nebo žijí sami v bludu, nevidí a neslyší, co se kolem nich děje?

Dalo by se říci, že na jednu stranu je fajn, že jsou naši politici, zejména ti z tábora sociálních demokratů, celkově takoví klidní a nepropadají žádné panice. Ovšem na straně druhé by mohlo mít pokračující sezení se založenýma rukama či nevázané rozhazování peněz na všechny strany pro naši krásnou zemi fatální následky.

Autor: Jaroslav Kysilko

Přečtěte si také od autora: České dráhy vyhazují peníze za humanizaci vagonů