To je téma vděčné a věčné. Denně hltáme ze sdělovacích prostředků zprávy o tom, jak v Chomutově vyrazili exekutoři, jak se začaly snižovat důchody apod.
Posledním hitem je sledování ze strany Městské policie, jak je to s vlastnictvím motorových vozidel.
Vedoucí litvínovské sociálky Petra Lafková k tomu pro idnes.cz uvedla: „Pokud auto přiznají, mají půl roku na jeho prodej, čímž mohou peníze na živobytí získat. Dávky jsou primárně určené na výživu a základní životní potřeby. Pokud ale mají ti lidé auto a platí si jeho pojistku a provoz, jsou to náklady navíc. A k jejich placení dávka v hmotné nouzi samozřejmě neslouží“.
A tady je právě ten zakopaný pes. Auto je dnes už poměrně nezbytnou součástí života. Jistě, jsou lidé, kteří se bez něj obejdou, ale kvalita života? Žijete na vesnici, nejbližší obchod je několik kilometrů daleko a do vesnice jezdí autobus dvakrát denně. Děti chodí do školy, máte jich třeba tři (a nemusíte být zrovna členem oné kritizované menšiny), tak vás benzín do města a zpět vyjde levněji, než 3 x lístek na autobus. Nebo v jeden den musíte zařídit něco na úřadě a v druhém městě navštívit svého doktora. To bez auta nezvládnete. A těch příkladů by se dalo najít víc.
Ono je to ještě horší. Vy samozřejmě nesmíte vlastnit ani nemovitost, pokud chcete pobírat sociální dávky. Nejhorší je, že přestěhování do nájemního bytu většinou vaše náklady na bydlení zvýší proti bydlení ve vlastním. Pokud váš domek již není zatížen žádnou hypotékou, tak tomu tak určitě je. Už třeba jen z toho důvodu, že místo topení plynem, nebo používáním dálkového horkovodu, si můžete zatopit v kamnech. To v bytě většinou nejde. Teď nemluvím o extrémních případech opět z řad oné menšiny.
A teď si vezměte životní osud, který se může stát celkem lehce komukoliv z nás. Celý život jste poctivě pracovali. Plat nebyl nic moc, ale vyšli jste. Pořídili jste si domek na hypotéku. Horko-těžko jste při svém platu v továrně dvacet let hypotéku spláceli, od huby jste si utrhovali, ale dokázali jste to. Domek je váš. A při tom jste dokázali ušetřit i na Fabii, která je sice už přes deset let stará, ale slouží dobře. Děti už vyrostly, opustily rodinné hnízdečko. Nežijí si nijak na vysoké noze, ale životem se protloukají.
Je vám již přes padesát a oba s manželkou se pomalu začínáte těšit do důchodu. A teď přijde ta rána. Ta továrnička ve vašem městečku zkrachovala. Najednou nemáte práci. Je to jak blesk z čistého nebe. Celý život jste oba pro tu továrnu pracovali, cizí jazyky jste tedy nikdy nepotřebovali. Ani kvalifikaci moc širokou nemáte, dělali jste pořád jednu a tu samou práci. K tomu připočtěte svůj věk a region kde žijete a je jasné, že o práci nezavadíte. Nemáte šanci.
První tři měsíce máte odstupné, pak půl roku dostáváte podporu v nezaměstnanosti, a pak? Na sociální dávky nedosáhnete – vlastníte auto a nemovitost. Musíte prodat, pak můžete něco dostat. Je toto spravedlivé? Je toto ona tak vychvalovaná sociální síť? Samozřejmě že není. Takový člověk má právo na bydlení ve svém domečku a má právo i na nutné používání svého auta. Tady to je přesně ten případ, kdy by stát zasáhnout měl a měl by pomoci. Nepomůže. A proč? Protože je tu řada těch co nikdy nepracovali, žijí celý život z dávek a pokoutně třeba auta, ale i jiné věci, vlastní.
A jsme u toho. Nastavení pravidel pro přidělování sociálních dávek by určitě nemělo být podle majetku. Ale jen a pouze podle toho, jak na tom člověk je se sháněním práce. Odmítl jsi nabízené místo? Odmítl jsi zametat chodníky pro obec, když pro tebe žádné místo není? Vyhodili tě z předchozího zaměstnání pro neomluvené absence? Pak rozprodej svůj majetek a pak se stát minimálně postará.
Nemůžeš sehnat práci kvůli svému věku? Nebo kvůli zdravotnímu stavu? Snažíš se ale nejde to? Tak tě přeci nemůžeme trestat tím, aby jsi se zbavil všeho, co jsi za celý život nashromáždil a užíval. Tady by stát nastoupit měl.
Nastavení té hranice je velmi citlivá věc. Je to určitě téma pro odborníky a politiky. A určitě by nemělo být téma voleb jak je který z politiků hrozný.
Autor: Tomáš Flaška
Přečtěte si také od autora: Neotesánek ČEZ
Autor
10 Komentářů
Naprostý souhlas.Stát by naměl trestat ty co místo neuváženého záchazení
s finančními prostředky si pořídili vlastní bydlení,auto a chatu.Podobně
ale dopadnou i ti co odpracovali 38 i 40 roků a odejdou do předčasného
důchodu.Zjiszí, že celý život pracovali a jejich důchod se liší o
necelých 1000,-Czk od důchodu, těch co nikdy nepracovali a avůj pomyslný
důchod si již jednou vybrali v produktivním věku
Ano, to je taky pravda. V důchodem jsme si hodně rovni a jsou politické strany, které by to chtěly ještě více srovnat. I tady by měla nastat větší diferenciace.
Výborně vyjádřeno, mluvíte mi z duše. Naprostý souhlas. Bohužel ti, kteří mají moc v tomto směru něco změnit nedělají nic a řekla bych, že ani nemají zájem něco měnit k lepšímu, spíše naopak.
Nikomu se o tom nechce přemýšlet, tak to odstřeli “plošně” jako ostatní problémy.
plně souhlasím.ale nedávno jsem se dozvěděla jak známá využívá sociální příspěvky ač se má dost dobře.Od ledna se to teďkon změnilo a hned jim tam tak vynadala.Nejhorší je že tyto dávky padají do kapes jiným nepotřebným.
Logické by bylo, kdyby zdravější a mladší uživatelé dávek měli povinnost pomáhat těm, kteří na ně pracují. Příklad pracující ženy by potřebovaly pomoc, třeba úklid.
Krásně napsáno, to jsou prostě záležitosti a praxe z reálného života. Sociální ochrana v rukou státu je velmi problematické a citlivé téma. Vždy se najde někdo, kdo bude nesouhlasit a citit se dotčeně (viz. silně přiškrcený sociální příplatek – diskuse na webu). Myslím, že úsilí některých politiků a obzvláště nestranných vědeckých pracovníků na poli sociální politiky nemají špatné úmysly. Chtějí skoncovat s příživníky a překonat přežitek solidarity. Solidarita ano, ale do jaké míry. Řešením je individuální přístup při vyřizování nároků na dávky státní sociální podpory(zejména porodné, rodičovský a dětský příspěvek), dávky sociální péče a hmotné nouze. Jenomže je to takřka nereálné. Vyřízení by se velmi protáhlo a bylo by to v závěru možná i nákladnější…a v neposlední řadě by se dalo velkých pravomocí pověřených pracovníků i zenužít.
Dobrá a zajímavá idea je “výpomoc”. Již v současnosti máme legislativně nádherně upravenou veřejnou nebo dobrovolnickou službu(na jejím základě za splnění určitých podmínek dokonce hradí vysílací organizace důchodové pojištění nebo tzv. pojistku na blbost). Proč tedy neaplikovat tento zákon do působnosti obcí, popř. městských obvodů a podmínit dobrovolnickou službou poskytnutí některých sociálních dávek (tedy těch “nepojistných”).
Například nezaměstnaná osamělá matka se sníženou pracovní schopností, jejíž děti již navštěvují školku nebo školu, má rozhodně těžké společenské postavení, a vzhledem k jejímu společenskému postavení má nárok na hned několik dávek (příspěvek na bydlení, dětský přídavek, dávky hmotné nouze). Ale ani pro ní není v podstatě dobré se “zadřít” s dětmi doma než se osamostatní/dospějí. V době, kdy by děti byly ve školském zařízení, by si matka měla týdně odpracovat alespoň 10 hodin, aby vznikl nárok na dávky. Po odpracování více hodin by vznikal postupně nárok na nějakou doplňkou dávku – nazvu si jí např. sociální bonus ;-)
No a takhle by to mohlo fungovat i u ostatních sociálních případů.
jo, napsany to pekne je, ovsem cely to ma jeden HACEK. on totiz nikdo neposuzuje majetek. tedy socialni davky a prispevky NEZAVISI na majetku posuzovane osoby, ale na jejich prijmech. ve vasem modelovem prikladu by tak starecci nemuseli prodavat ani dum a ani auto. :-) nicmene s koncovkou vase pribehu nelze nez souhlasit…
Naprosto s vami souhlasim. Presto bych se pridal k tvrzrni, ze je trebe aby bylo vice uredniku v terenu. Zneuzivani socialnich davek je preci jen zavazny problem, ktery se treba odstranit. Casto totiz potrebny na tuto davku nedosahne a podvodnik ano. To je smutne…
Kde ale nahlasit, kdyz vite o neopravnenem pobirani davek v hmotne nouzi? Je legrace, ze i kdyz ma urednik k dispozici jasne informace o neopravnenem cerpani techto davek. Tak tyto informace z nejakeho duvodu neproveri a vyplaceni davek stale pokracuje. Tento konkretni pripad se tuto chvili deje ve Vrchlabi. Pani si zazadala o davky v hmotne nouzi, jen z duvodu, ze ji hrozi exekuce. Prevedla na oko svuj vlastni byt na jinou osobu, ale dale jej pronajima. Z pronajmu si prijde cca na 10tis.kc cisteho do kapsy. Dale pak nekolik dni v tydnu jezdi poskytovat urcite nejmenovane sluzby na penziony a hotely ve Spindlerove Mlyne, kde si prijde cca na 2tis.kc za hodinu. Mesicne si tedy vydela min. 30tis.kc. Presto se rozhodla, ze kvuli sve exekuci si najme byt na hotelu ve Vrchlabi, kde ale stejne nebydli. Bydli totiz s Rodici. Na tento hotel si prehlasila trvalou adresu a ve sve hamiznosti se rozhodla, ze ji toto bude platit stat. Vytvorila si urcitou hystorku o vlastni chudobe a tu prednesla urednikum z Vrchlabi. Vysledek je ten, ze davky v hmotne nouzi pobira a cely podvod ji naprosto klape. Pritom stacilo aby pani na urade ve Vrchlabi proverila jeji puvodni adresu, tak jak jsme ucinily my a od najemniku v jejim/oficialne cizim byte, by se dovedela ze byt si pronajali od p.Pitr…. a vse ze vyrizuji jen s ni. Tim by se jasne prokazal podvod tohoto neopravneneho cerpani davek. Jenze urednice ve Vrchlabi p.Prokupkova nic takoveho neudelala a tim umoznila tento podvod fungovat. Lze se jen domnivat, ze takto ucinila v dobre vire a nijak se na tomto podvodu nepodilela.