Plánujete rádi? Na kolik let dopředu máte své plány?
Vzpomínám si na příhodu, kterou mi vyprávěl kamarád. Dělal topení zákazníkovi, kterému v té době bylo 94 let. Domlouvali se, jak by to chtěl a nabízel mu, že by rozvod topné vody mohl být tažený po zdi. Zákazník s tím ale v žádném případě nechtěl souhlasit. Prohlásil: “Přece se na to celý život nebudu dívat!”
To je v 94 letech optimistické prohlášení. Takže na jak dlouho dopředu plánujete? Jednou jsem v kázání prohlásil, že prvních tři sta let se v nebi budu jen vyptávat, protože mám spoustu otázek, které se týkají Bible. Lidé v sále se na mne v té chvíli dívali tak nějak divně. Zjistil jsem, že oni neplánují, co budou dělat celou věčnost v nebi.
K dnešnímu zamyšlení mne dnes ráno inspiroval Davidův žalm. V jeho závěru je napsáno:
“Uvidíš, že spravedlivým, čestným a upřímným
nakonec vždy patří budoucnost.
Bezbožníci zato budou vyhlazeni,
do jednoho zhyne jejich potomstvo.
Bůh je spása spravedlivých,
jejich štít a pevnost v čase soužení.
Bůh je vytrhuje z moci násilníků
zachraňuje ty, kdo k němu utekli.” (Žalm 37,37-40; Průvodce životem)
Také David mi připadá jako optimista. Na více místech plánuje i svou věčnost. Věří, že smrtí vše nekončí, věří ve vzkříšení z mrtvých.
V jiném žalmu David zpívá:
“Jsem veselý, protože mám v Božích očích cenu,
on i mé tělo chová v bezpečí.
Ty mne vysvobodíš jednou z hrobu
a nenecháš mne navždy zahynout. (Žalm 16,9+10)
Při čtení této jeho písně se mi vybavila slova apoštola Jana:
“A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu:
“Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.”
Ten, který seděl na trůnu, řekl: “Hle, všecko tvořím nové.”
A řekl: “Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.”
A dodal: “Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem.” (Zjevení Janovo 21,1-7)
Víra v Boha nám dává nádhernou budoucnost. Dokonce i v případě, že jsme právě zjistili, že trpíme nevyléčitelnou nemocí. Víra nám i v takovém případě dává odvahu plánovat dalekou budoucnost.
Když kamarádce umíral dospívající syn na rakovinu, při posledním setkání říkal: “Maminko, neplač. Brzy se zase uvidíme.”
Budoucnost je osmou perličkou na našem náhrdelníku. Ten, kdo věří Bohu a jeho slovu, Bibli, může plánovat, jak prožije “věčnost”. Zkuste si dnes večer najít chvíli času. Až budete sami, zavřete oči a představujte si, že jste v nebi. Přemýšlejte o lidech, se kterými byste se tam rádi setkali. A pak o tom rozmlouvejte se svým Bohem, který jediný může věčný život nejen nabízet, ale také tento slib splnit. Vyplatí se mu důvěřovat.
Autor: Vlastík Fürst
Přečtěte si také 8. díl: zde
1 Komentář
Nepredstavujte si neba ani vecny zivot jako nic, co znate zde na Zemi, protoze to se to neda k nicemu co tady znate prirovnat.
Zde vidite jen v zrcadle jako v hadance,ale pak uzrite tvari v tvar a nebudes mit uz zadne otazky, potreby ani pochyby..
J.