
V páté třídě jsem se seznámil s panem Sokolíčkem, který v té době šéfoval ve Vyškově místnímu ZOOkoutku.
Díky tomu jsem pak v této mini zoologické zahradě mohl pomáhat a v jedenácti se z tohohle koníčku dokonce stala brigáda a já poprvé v životě vydělal skoro tolik, co táta
Jednou jsem byl v neděli s panem šéfem na obědě. Zmínil jsem se, že by mne zajímalo, jak mé rodné město vypadá z ptačí perspektivy. O týden později jsem po volně zavěšených žebřících mohl vylézt na věž místního kostela. Shora mi vše připadalo nějak menší. I naše škola, která se tehdy pyšnila tím, že do ní kdysi chodil Klement Gottwald, mi najednou připadala titěrná.
Když jsem viděl jednotlivé budovy, náměstí a všechny okolní cestičky, v mé hlavě se poskládal nový model města, ve kterém jsem vyrůstal. Tehdy jsem si poprvé uvědomil, že mi někdy chybí pohled shora, abych vše viděl ve správných souvislostech. Začalo mi svítat, co to znamená, když se řekne, že má někdo “nadhled na věcí”.
Ve 33.žalmu je zajímavá informace:
“Bůh hledí z nebe na každého člověka,
z místa, kde přebývá, sleduje všechny obyvatele země.
On stvořil srdce každého člověka
a žádný skutek před ním není skryt. (Žalm 33,15+15)
Podle tohoto textu má nadhled i náš Bůh. Dívá se z nebe na naši zemi a možná má podobné pocity, jako tehdy já na věži kostela. Mnohé z toho, co jsem viděl, mi najednou připadalo směšně malé. Dokonce i socha soudruha Gottwalda v nadživotní velikosti.
Od té doby se vůbec nedivím Davidovým slovům, podle nichž má i Bůh úsměv na rtech, když shora sleduje, jak se našim pinožením snažíme dokázat naši vlastní velikost.
“Ten, jenž trůní v nebesích, se směje,
Panovníkovi jsou k smíchu.” (Žalmy 2,4)
V Bibli mám mnoho oblíbených postav. Jako kluk jsem velice rád četl příběh Davida, který porazil obra Goliáše. V mošně měl pár kamínků, v jedné ruce pastýřskou hůl a ve druhé prak. Goliáš se mu smál. Tenhle obr měl pocit, že má díky své výšce nadhled. Mýlil se.
Nadhled totiž nemá přímou spojitost s naší vlastní velikostí. Možná se můžeme podívat na náš svět z věže kostela, z rozhledny, z letadla a pár vyvolených i z rakety. To vše je ale nic proti tomu, jak se na náš svět i na celý vesmír dívá Bůh.
Dříve lidé uctívali Boha. Dnes uctívají vědu. Jsme pyšní na to, co vše jsme už dokázali. Ale, když se na to podíváme očima vládce vesmíru, zjistíme, že zase nemáme až tak moc důvodů k nějaké pýše. Mám rád knihu Jób. Tomu jednou Bůh položil otázku: “Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom.” (Jób 38,4)
Potkal jsem mnoho lidí, kteří měli, podobně jako Goliáš, dojem, že jsou něco víc než ostatní. Mnozí z nich padli stejně rychle, jako pelištejský obr, když se jeho čelo setkalo s kamínkem, který vylétl z Davidova praku.
Bůh nám nabízí svůj pohled na nás i na náš svět. Na náš původ (vznik života) i na naši budoucnost. I my můžeme mít Boží nadhled. Získáme ho ale jen tehdy, když si v pokoře uvědomíme, jak nás vidí náš Bůh, když se na nás dívá ze svého nebeského trůnu.
Každý člověk se občas dostává do situací, kdy má pocit, že je konec. Nevidí řešení a propadá beznaději. Ten, kdo se na svůj život rozhodne dívat očima svého Boha, zjistí, že ani v takové chvíli není třeba propadat panice.
Jak se pozná nadhled, který nám nabízí Hospodin? Velice pěkně je to popsáno v závěru 43.žalmu:
“Proč jsi tak smutné, srdce mé,
proč tolik naříkáš a vzdycháš?
Trošičku strpení, Bůh přijde na pomoc
a ty pak zazpíváš: Můj Zachránce je Pán!” (Žalm 43,5)
Přál bych si mít stejný nadhled, jako měl pisatel toho žalmu. Zatím ho ještě nemám, ale učím se. Hospodin, můj učitel, mne totiž může učit jen tak rychle, abych se na druhé lidi nezačal dívat spatra. Proč? Protože stará biblická moudrost říká, že “pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.” (Přísloví 16,18)
Ať se Vám v příštím týdnu na vašem náhrdelníku začne třpytit devátá perlička, kterou je správný “nadhled”. Dovolte Bohu, aby vám ukázal váš život i vaši budoucnost svýma očima. Budete překvapení, jaká krása vás čeká, když se na vše podíváte z jeho perspektivy.
Autor: Vlastík Fürst
Přečtěte si také od autora 9. díl: zde
3 Komentářů
Hezké, díky
velmi výstižné a krásně napsané.
Dobry a pozehnany den pr. Vlastiku.
Velice presne duchovne spracovane, a je tam citit to dulezite, ze kazdy clovek je v rukou Bozich, do te doby, pokud se necha jim vest a bude naslouchat Bozim vnuknuti…
Ty uzasne verse se Žalmu jsou jeco uzasneho, co v cloveku evokuje tu dokonalost Bozich charakteristik, ktere nas vedou k uzdraveni duse a srdce. Amen.