Pražské Divadlo na Fidlovačce uvedlo dnes večer premiéru hry dramatika Karola Sidona s názvem Shapira.
Jde o teprve páté nastudování tohoto textu, který autor napsal začátkem 70. let. Na jevišti se mohl objevit až po listopadu 1989, kde se hrál postupně v Praze, Brně, Ostravě. V roce 1999 ho uvedlo Divadlo na Vinohradech, inscenován byl i v Polsku.
Příběh Sidonovy hry je fiktivní, ale vznikl na základě skutečných historických událostí. Jeruzalémský starožitník Moses Shapira se koncem 19. století pokoušel prodat svitky, o kterých tvrdil, že jde o nejstarší dochované rukopisy bible, staré 3000 let. Už tenkrát si svého objevu cenil na milion liber, což v dnešních korunách činí kolem sedmi miliard korun.
Hlavní role nastudovali v režii uměleckého šéfa Fidlovačky Juraje Deáka Eliška Balzerová, Ondřej Brousek, Martina Randová, Zuzana Vejvodová a Otakar Brousek ml. Zvlášť pro Balzerovou je role v tomto až mysteriózním detektivním příběhu s postavami, které mají reálné předobrazy, nesmírně barevná a dramatická.
“Vypráví o životě člověka v rozpětí sedmdesáti let, tedy od dětství až po stáří, vzpomíná na svého otce a rekapituluje svůj život,” přiblížil to dramaturg Patrick Fridrichovský.
Podle Balzerové se herečka málokdy setká s tak zajímavou rolí. “Jsem vlastně jakýmsi spouštěcím elementem celého příběhu, protože se hra odehrává v její hlavě. Každá vzpomínka jí vyvolává situaci či obraz, který v životě prožila,” řekla Balzerová před premiérou, která své vzpomínky na scéně zpětně prožívá.
“Podle mě ta hra vypovídá o tom, jak je důležité pro člověka dobré jméno, to, aby šel životem s čistým štítem. Jak těžko ho budujete, celý život na něm pracujete. Přitom stačí jedna lumpárna či podvod, abyste si renomé zkazili a už vám nikdo neuvěří,” řekla herečka před premiérou. I proto podle ní hra nepotřebovala aktualizaci, protože denodenně se dozvídáme o tom, jak pravda ty různé podvodníky dohání.
Sidon vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Krátce pracoval v Čs. rozhlase, do roku 1968 byl dramaturgem ve studiu Jiřího Trnky. V roce 1968 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Tvorba tohoto spisovatele, scenáristy a dramatika byla v 70. a 80. letech umlčována. Podepsal Chartu 77 a v roce 1983 pod nátlakem emigroval do Německa, kde konvertoval k judaismu. Nyní je známou osobností nejen díky umělecké tvorbě, ale i vzhledem ke svému působení v postavení vrchního zemského a pražského rabína. Před pěti lety vyšla Shapira s dalšími jeho dramatickými texty (Labyrint, Třináct oken) knižně.
Praha 10. března (ČTK)
Žádný komentář