Účastníci pietního aktu na památku romských obětí holokaustu na místě bývalého sběrného tábora v Letech na Písecku volali po odstranění nedalekého vepřína.

V 70. letech byl postaven přímo na místě tábora, pietní místo bylo vybudováno o několik set metrů dál. Pro zbourání vepřína nebyli jen zástupci romských organizací, ale i americký velvyslanec Norman Eisen.

Iniciativu za odstranění vepřína zahájilo například občanské sdružení Forum. Heslo “Zrušte vepřín” zvolilo do své mezinárodní kampaně. “Holokaust pro Romy v Česku neskončí, dokud vláda vepřín nezbourá,” uvedl za sdružení Ondřej Giňa mladší. Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička novinářům řekl, že se myšlenky na zrušení vepřína nevzdají.

Jsou prý vděční, že se pietní místo podařilo upravit, ale jeho podoba není podle Růžičky důstojná. “Doporučujeme každému, aby zdejší úpravu neoznačoval jako důstojnou, protože tu je 365 dnů v roce cítit prasečák,” poznamenal Růžička.

Pietní místo bylo loni oficiálně zpřístupněno veřejnosti. Vznikl tu přírodní amfiteátr a tři dřevěné ubikace, v jedné z nich je stálá expozice přibližující život Romů v táboře.

Růžička uvedl, že jsou vyvíjeny tlaky, aby výbor pietní akt nepořádal a chystal ho jen Památník v Lidicích, pod nějž letský památník spadá. Na pietním aktu chyběl ředitel lidického památníku Milouš Červencl, který se významně podílel na realizaci úprav památníku. Výbor ho nepozval. Růžička řekl, že nechtějí s lidickým památníkem spolupracovat a nejraději by, aby letský památník přestal spravovat.

Zrušení vepřína řadil ke svým prioritám například bývalý zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda v roce 2009 rozhodla, že vepřín na svém místě zůstane. Náklady na jeho odstranění by se pohybovaly v řádech několika set milionů korun. Výkrmnu vlastní společnost AGPI. Její vedení v minulosti uvedlo, že firma je ochotna farmu přemístit za “přiměřenou náhradu”.

Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo ani 600 romských vězňů. Podle odhadů bylo nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.

Lety (Písecko) 13. května (ČTK)