Asi jsem blázen a nepatřím do této společnosti.

Západní Evropa, pravděpodobně v reakci na socialistické nebezpečí, zavedla obludně přebujelý sociální stát. Dostala se v důsledku toho do finanční pasti. Všechny pokusy o řešení nastalé situace narážejí na očekávaný odpor a proto se prakticky nic neřeší a dělají se většinou pouze nevýznamné kosmetické změny. Celá společnost neochvějně spěje ke katastrofě, která rychle a brutálně situaci vyřeší.

Prostřednictvím EU se k nám ze Západní Evropy rozšířily obludnosti sociálního státu a  zkombinovaly se s místními přežitky „reálného socialismu“. Ať chceme nebo ne musíme se jako ostatní státy EU s tímto problémem nějak poprat.

Někteří se perou tak, že vysávají jako upíři ostatní státy EU. To co si nadrobily, řeší za ně druzí. Jde ale pouze o doklad katastrofy, protože sami většinou nic neřeší. Důsledkem bude dřívější finanční kolaps celé EU. Politici se bojí kolapsu v jedné části EU a v důsledku jejich politiky postupně kolaps zavedou i do států, které by se sami do něj nemusely dostat.

Vadí mi, že se neustále sdělovací prostředky zabývají z pohledu možných stavů budoucnosti nepodstatnými „senzacemi“. Toto se vrývá do povědomí lidí. Diskutuje se o prakticky každotýdenních krizí vlády, různých kauzách, o zákonnosti stávky atd. Z hlediska budoucnosti to má význam jedině, že vláda se zabývá žabomyšími spory místo řešení důležitých problémů a důsledkem stávky je to, že pro budoucnost budeme mít méně zdrojů.

Koukám jako blázen na to, že o tom, co je důležité pro budoucnost, se prakticky vůbec nemluví. A když tak obecně a nekonkrétně. V diskuzích většinou jde z protivníka udělat blba, ukázat ho jako neschopného atd. důležité problémy se neřeší.

Abych také jenom obecně nehovořil. Např. problematiku důchodů bych rád viděl tak, že vedle nutného dojezdu současného systému a jeho postupném odumírání, bych rád mě svůj důchodový fond. Po dosažení určité naspořené částky bych mohl jít do důchodu. Když si ji naspořím ve 40 letech bude to mé rozhodnutí, zda budu pokračovat ve spoření nebo půjdu do důchodu. Můj návrh není nový, některé jeho části fungují v jiných státech.

Neschopní, kteří si nenaspoří dostatek zdrojů dostanou dorovnání na minimální důchod po dosažení určitého věku. Fond pro toto dorovnání bude tvořen určitým procentem ze spoření těch schopných. Samozřejmě by dorovnání důchodů muselo být vázáno na splnění určitých podmínek.

Součástí systému bych si představoval pravidelné informování o naspořené částce, čase, kdy asi dosáhnu minima pro výplatu důchodu a další informace. Systém tak bude neschopné „mobilizovat“ aby s nepříznivou situací ohledně svého důchodu něco udělali. Zavedl bych pro ně v rámci důchodového systému i poradenství.

Mám rád svobodu a proto bych se rád svobodně rozhodoval o svém důchodu. Chci slušný důchod ve 40 letech, tak budu makat jako šroub. Nebudu mít prakticky žádnou dovolenou, tazn. si neužiju – je to mé svobodné rozhodnutí. Chci se flákat, užívat si – budu mít malý důchod nebo žádný důchod např. v 70 letech. Budu si ovšem vědom toho, že v 70 letech nemohu říci, státe, postarej se o mě. Pravidelně na nebezpečí mé situace ve stáří mě bude systém upozorňovat a já se pravidelně budu svobodně rozhodovat, že to tak chci. Šel bych ještě dále. Umožnil bych těch co se rozhodnou, že žádný důchod nechtějí, nezúčastnit se tohoto spoření na důchod. Je to jejich svobodné rozhodnutí dožít pod mostem. Pouze bych je na důsledek jejich rozhodnutí pravidelně upozorňoval.

Asi budu někomu připadat jako asociální blázen. Blázen možná jsem asociální asi ne. Jde o jednu z možností řešení důchodů. Diskutujme i o jiných ovšem včetně jejich důsledků a nechme na lidech, ať si sami vyberou. Lidé nejsou hloupí, jak si někteří politici pravděpodobně myslí. Mám zkušenost, jak si i nekvalifikovaní dělníci umějí přesně spočítat svůj čistý výdělek v džungli pracovních předpisů a umějí ho i „optimalizovat“. Nepodceňoval bych zdravý selský rozum.

Jsem ale skutečně blázen, který si myslí, že může být zaveden transparentní důchodový systém, ze kterého by nevysávaly peníze různé zájmové skupiny. Právě zájmy zájmových skupin, ať jde o odbory nebo bankéře, nemají pravděpodobně na takovémto systému zájem.

Autor: Natan