Zatímco v České republice teprve vznikají nové rodinné firmy a nejstarší z existujících mají 20tiletou tradici, hned za naší západní hranicí najdeme firmy s tradicí delší než 100 let.
Předpokladem tolika let úspěchu není jen nápad a úspěšný obchod. Za vším stojí typ člověka. Toto tajemství je nutnou podmínkou dlouholeté tradice rodinné firmy.
Typ člověka „pan továrník“
Majitelé rodinných firem s nejdelší tradicí (a tedy mimo ČR) často nevídáme v nejnovějších modelech drahých aut a podle oblečení bychom často ani neodhalili, že se jedná o vlivného, bohatého a úspěšného podnikatele. Někdo by takového člověka občas označil i jako puntičkáře, chamtivce, šetřílka apod. Jejich výjimečnost je spíše v chování, názorech, způsobu komunikace atd.
Zkuste ve svém okolí najít českého majitele úspěšné firmy. Pravděpodobně se bude chlubit novými drahými auty, luxusním oblečením a obecně bude využívat nejdražší a nejluxusnější služby.
Hodnota zdrojů
Důležitým předpokladem úspěchu je pro majitele firmy povědomí o hodnotách dostupných zdrojů. Zdroji rozumějme podílející se lidi (jejich energii, znalosti, čas, motivaci,…), zařízení a dostupný majetek. Cestu ke všem zdrojům musely vybudovat předchozí generace a generace stávající je musí využívat poctivě, opatrně a s úctou, aby je mohla předat generaci následující. Připravit se třeba o jediný zdroj je veliký krok zpět v celé historii firmy.
Zkuste najít několik rodinných firem s dlouhou tradicí např. v Německu. Zjistíte, že majitelé např. firem často jezdí jedním vozem mnohdy déle, než běžně pracující člověk. Kdybyste zkusili s těmito lidmi promluvit, zjistíte, že přemýšlí o každé vydané koruně nebo euru mnohem více, než jejich zaměstnanci. Možná zjistíte, že jejich děti studující na prestižní vysoké škole mají v životě mnohem více povinností a nižší kapesné, než jejich kolegové. Takto bychom mohli porovnávat dále.
Úspěšní lidé, kteří se vypracovali z „ničeho“ a prožili úspěch i neúspěch si váží každého dosaženého cíle. Děti majitelů firem s historíí jsou od dětství vedeni k poznávání hodnot, chtíče a skutečných potřeb. Naštěstí pro ně si také uvědomují, co jejich předkové dokázali a jakou cestou museli projít, aby dětem mohli odkázat hodnotu s tradicí.
V našem prostředí úspěšní lidé vyrostli příliš rychle a často bez tvrdé práce. Proto si neváží ceny vlastních zdrojů.
Fixace pozice
Všimněte si, že tyto rodiny odmítají zbytečné výdaje a jejich životní standard je jen mírně vyšší, než u ostatních lidí. Jejich příjem je však několikanásobný.
Pan továrník nikdy nezapomíná na rizika. Nikdy nebudete mít jistotu, že stávající úspěch potrvá dále. Každý úspěch je časově omezený! Většinou zjistíte, že úspěšný člověk drží část majetku v trvalých hodnotách – zlato, nemovitosti a další. Každý má svůj styl. Jen je nutné fixovat, abyste při blížícím se poklesu nespadli níže, než si můžete a chcete dovolit. Pokles sám o sobě špatný není, ale je zbytečný.
Předávání dalším generacím
Majitelé rodinných firem bývají na své děti mnohem přísnější, než ostatní rodiče. Jejich děti jsou neustále seznamovány s důležitostí vzdělání a kromě klasického studia jsou seznamovány s životem manažera společnosti.
Není výjimkou, že tyto děti ovládají mnohem lépe pravidla etikety, vyznačují se mnohem lepším chováním a reprezentativním vystupováním a jejich rodiče je neustále učí využívat zdroje a vážit si jejich hodnoty.
Většinou se zkušenosti předávají z rodičů a prarodičů na děti. Výchově dětí v dobré správce rodinné firmy je věnováno dostatečné množství času. Rodiče jdou příkladem vlastním dětem a tuto možnost v naší zemi příliš mnoho rodin nemá. Mezi českými firmami tato starší generace majitelů firem chybí a nynějším úspěšným podnikatelům často chybí cenné vlastnosti a zkušenosti několika předcházejících generací.
Zasloužíte si úspěch?
Zamyslete se, jak moc si sami zasloužíte úspěch.
- Jak moc si vy sami vážíte obsahu vlastní peněženky a každého dne, který strávíte v práci?
- Když už sami sebe prodáváte v práci, kam se každou takovou obětí posouváte? Ještě jednodušeji – kolik peněz za každý den práce odložíte na nákup vlastní svobody?
- Co předáte vlastním dětem, aby nemusely začínat od nuly?
- Jak jste své děti naučili zacházet s penězi? Jakou jste jim dali další možnost naučit se něco za hranicemi klasického akademického vzdělání?
- Zasloužíte si vy nebo vaše děti být bohatým majitelem úspěšné firmy? Zasloužíte si ovládat vlastní prostředí a být za to dobře odměňováni?
Pomohu vám s odpovědí na poslední otázku. Více než 90% čtenářů si úspěch nezaslouží a nikdy ho nedosáhne. Pročtěte si statistiky. Vy, kteří se necítíte patřit mezi oněch 90%, začněte ihned pracovat sami na sobě a nikdy nepřestávejte.
Autor: Jan Korbel
Autor
8 Komentářů
Velice dobře napsáno! Díváte se na věc stejnýma očima, jako se kdysi dívával jistý ing.Jiří Solar (vl.jménem Josef Slabý). Snad vám to jméno cosi říká…
Pro mne to byl a je POJEM….
Děkuji za komentář. Bohužel jméno neznám, ale po Vašem komentáři si znalosti rychle doplním. Děkuji.
Váš článek mne m.j. přivedl i ke vzpomínkám: na řeckého rejdaře Dmitrije, na španělského majitele obchodů se šperky Miguela – více než milionáře, na kterých by to ale nikdo NEpoznal. Jsou to totiž docela obyč.lidičkové, kteří
se ke svému postavení dopracovali právě tak, jak o tom hovoříte Vy. Jejich předkové začínali tzv. “od nuly” a výše jmenovaní “jen” s respektem, úctou a vl.pilnou prací navázali na jejich snažení.
—
Pokud se ing.Solara dotejče, já na něm byla “odkojena.” K jeho knížkám jsem se dostala díky mému dědovi-obchodníkovi. Jsem přesvědčena, že nebýt zmíněného ing.Solara, sotva by Baťa dosáhl takového úspěchu. Nebyl příliš velkým kolečkem v obrovské mašině Baťovy firmy, ale velice DŮLEŽITÝM. Mezníkem jeho života byl nástup k firmě Baťa do Zlína, kde pracoval v reklamním oddělení a nabyl širšího rozhledu o souč.ekonomice našeho nově vzniklého státu. Mnoho cestoval, učil se… Když z rod.důvodů odešel z Prahy, stal se propagačním šéfem firmy ing.F.Maříka(generální zastoupení motocyklů Indian pro Československo), kde sondoval terén pro realizaci vl.firmy. Začínal s málem. Jeho poradna, zaměstnávající jen okolo deseti stálých pracovníků, navrhovala jména firem, jejich výrobků, vymýšlela slogany, letáky, plakáty, inzerce. Jeho zákazniky se stal např.Dům služeb Baťa Praha, firma Otto Rakovník, obch.domy Aso, továrna Lidka Kutná Hora, Petrof Hradec Králové a další větší či drobní podnikatelé – mého dědu nevyjímaje. Populární se stalo heslo: “Dobrý vítr do vašich plachet!”, stejně jako její logo – plachetnice, plující ve větru.
Ten pán napsal spoustu odborných příruček, zabrousil dokonce i do beletrie
(viz.povedená knížečka “Rybáři z Jelsy”, jeho zážitky z pobytu). Všechny jeho knihy byly sice malého formátu, ale s moderní graf.úpravou, ale především s nízkou cenou. V jeho breviářích si čtu dodnes. Rekord v tomto směru představoval breviář “PŮJDE TO!”, z dalších-mých nejoblíbenějších- jsou:”Okolo pultu”, “Breviář srdce”, “Budeme”, který byl na příkaz gestapa zabaven a celý náklad zničen. Je to nááádherná knížka…. Některé breviáře se mu podařilo vydat i v Americe.
Po skončení 2.sv.války se ujal ing.Solar velkorysé propagační kampaně pro první svět.kongres studenstva v Praze, vypracoval propagační expozé pro XI.všesokolský slet, téhož roku byl přijat do Svazu čs.spisovatelů, ale po únoru 48 bylo jeho členství zrušeno, jeho firma začleněna do Nár.komunál.podniku hl.m.Prahy, kde byl krátce zaměstnán. Nebudu dále popisovat celou jeho další “kariéru”, neboť by to bylo smutné povídání.
Od r.54 byl jen ve volném prac.poměru a teprve až r.62 mu byl vyměřen starobní důchod 854,-Kč měsíčně, který si vylepšoval psaním do novin a časopisů (Zemědělské, Mladý svět), pro ten vymyslel slogan: “…už jsi čet Mladý svět?” Teď už jen krátce: byl to ohromný člověk, který pomohl mnoha
lidem ke kariéře, i když se sám nestačil vypracovat tak, jak by zasluhoval.
Důvodem bylo jeho setrvání v naší republice, ve které se úspěch neodpouští.
Celý život však přednášel, otevíral lidem oči, mluvil tak, aby ho lidé poslouchali. Zemřel v Praze 24.října 1981.
====
OMLUVA za dlouhé psaní, ale stručněji jsem se (ve svém nadšení) vyjádřit nedokázala.
Za to, že jste dočetl až dokonce, mám pro Vás nabídku – tedy kdyby Vás zajímala: v r.1996 vyšel znovu breviář “PŮJDE TO!”-ano,ten NEJoblíbenější mezi lidmi, nečtenější, neprodávanější, který Vám, budete-li mít zájem, s radostí pošlu. Ten, který mi zůstal po dědovi, je z r.1938, ale neustále se k němu vracím, neboť je v něm obsaženo téměř fšecinko, co člověk k životu potřebuje, aby se dostal DÁL a VEJŠ! :-)
Dobrý den ,kdyby ještě bylo k mání nové vydání breviáře PŮJDE TO. Mám zájem.
S pozdravem Pavel Vošalík
prosím info na wetdog@post.cz
Děkuji Pavel Vošalík
I když jsem se narodil už po Vítězném únoru pamatuji, ještě živnostníky.Jejich návyky byly stejné jak píšete. Nikdy jsem nevěřil že by se tato doba mohla vrátit.Potkal jsem stejné skromné kapitalisty,mají heslo vše pro firmu,šetří i na služebních cestách i když teoreticky alkohol byl levnější byli velmi střídmí.Asi to bude velký šok až tato doba dojde sem.Zatím je to jen u cizích firem, stejně jako dodělat úkoly nehledě na čas.Preferuje se hlavně výkon a schopnost,jinak vše donutí odejít jinam.
Pro paní Jarmilu,
Měl bych o Vámi zmiňovaný breviář zájem. Kontaktujte mne prosím na mail info@chytrapenezenka.cz. Děkuji
Mám zájem o breviář “Půjde to”
Děkuji