A  Dignité je také vlajková loď tzv. Druhé flotily svobody, která původně v počtu deseti výletních parníčků měla zkusit prolomit námořní blokádu Gazy. Nakonec vyplula sama. Jen Důstojnost.

Chybí nám spolehlivé informace, proč ostatní plavidla stále ještě kotví v řeckých přístavech. Podle  pro-palestinských serverů jsou v tom (pochopitelně jako už téměř tisíciletí) židovské intriky a světové spiknutí, nicméně zatím kotví a šetří naftu. Pluje jenom Dignité. S novináři na palubě, zejména na její levé straně,  a s jasným poselstvím – prolomit blokádu! Plujeme Gazo!!

Respektive pluli jsme, protože ve středu tohoto týdne ji izraelské námořnictvo  přivedlo (i podle  očekávání samotných aktivistů) k ústupkům a plavbě do jiné destinace. Škoda jen, že se nepodařilo a asi ani nepodaří přivést Dignité také k rozumu.

Dignité je francouzsky důstojnost. Do jaké míry jsou ale důstojné její snahy ukázat na problém?  Není nijak překvapivé, že ve světě lží (a to si nijak nemyslím, že by se snad v Izraeli o některých problémech lhalo poněkud méně než na zbytku kuličky!)  naprosto „nedůstojně“ deklaruje jako cílovou destinaci  egyptský přístav a již předem ví, že během plavby svůj cíl změní . Lodička z papíru je (symbolicky) popsaná ramenatými prohlášeními, že Palestincům humanitární pomoc nepomůže, jako ostatně nikomu jinému, že je třeba hledat jiná a účinnější řešení, a přesto naprosto „důstojně“ veze také údajně humanitární pomoc. No bodejť by ne, vždyť, když už pluje, tak ať nepluje úplně naprázdno!!

A tady někde jsme, řekl bych, u  naprosto základního problému. Co kdyby se p.t. ctění aktivisté místo  jistě dobře míněné, statečné a víceméně ryzí (nicméně) sebe-projekce pokusili se stejnou horlivostí a klidně i ve všech  těch deseti kocábkách obsazených ovšem také palestinskými, židovskými a protižidovskými účastníky udělat jakousi spanilou jízdu? To by bylo road-movie!!

NIKOLI ovšem směrem k blokované Gaze, ale pěkně po všech letoviscích a přístavech unavené, falešné a cizoplaché Evropy a tam  v každém přístavu uspořádat třeba týdenní seminář, který by probral celé téma skutečně ze všech stran. (Média by to jistě přivítala, beztak je okurková sezóna a dluhová past se šklebí, že je každé sousto pozornosti jiným směrem vzácnou lahůdkou…) Možná by takto proinvestované prostředky přispěly přinejmenším k tomu, že by se o problému hovořilo důkladněji a ne tak povrchně. Objektivně, otevřeně, netradičně a především by se o něm mluvit MUSELO.

Mohli by pěkně společně klást a také řešit otázky, proč je nutno Gazu od moře blokovat a zda svoboda znamená  zbrojit anebo jen mít právo nosit zbraň??

Proč je v Gaze málo práce, takže si Palestinci nevydělají na chleba a nezbývá jim než čekat na humanitární pomoc. Může jenom Izraelec, anebo také do jisté míry jejich vlastní bordel v ulicích. Nulový pracovní trh. Malá podnikavost. Co já vím?

A zda to nakonec neštve i je samotné, že díky střelcům z kaťuší tu práci ani dost dobře neseženou, protože se prostě nepozná, kdo chce pracovat a kdo střílet.

Zda humanitární pomoc nedostává tak úplně všem taky díky zlodějům (třeba i z vlastních palestinských řad). A proč je jediným „řemeslem“ v Palestině pacha (pašování) namísto pachání (orby)?

Respektive nejen mluvit, ale jednat a řešit.  Jedině takto by  to bylo  hodně podobné učení tóry:  máš-li něco proti komukoli, jednej nejprve s ním, nejde-li to, přineste tu věc před shromáždění. Hledejte dvou až tří hodnověrných svědků (jejichž hodnověrnost je limitována 1) důkazy 2) osobní svědectvím 3) nepředpojatostí ) a pak teprve suďme.

A nejinak učí i talmudický traktát Avot (Pirkej avot) – dokonce i o humanitární pomoci a o hladu : Bez tóry není chleba, ale bez chleba – kdo by myslel na tóru … Netvrdím (vážení obránci Palestiny), že to jsou Izraelské prindcipy, ale principy tóry ano!!

A také každý gabaj cedaka v jidiškajt – každý správce účtu býval naprosto transparentní a s ničím se netajil. Kéž bychom tak asi mohli znát náklady na „Druhou flotilu svobody“ (protože chtít znát i samotné dárce a mecenáše, to už by asi bylo přespříliš a hlavně poloticky noncorect) a potom ty finance podělit cenou pytle mouky.

Přeju aktivistům i do dalších let plno aktivity. Ale zároveň i brýle staré dobré jidiškajt, která by jak Gazu tak i moderní Izrael měřila stejným metrem, ale věřím, že by se snažila najít účelné a někde v člověčině a v Nebesích zakotvené řešení… Ale dost možná, že bude bohatě stačit, bude-li „Třetí flotila“ anebo „Flotila 2a“ (když už si ty koupací vesty pořídili) alespoň přemýšlet jak ty skutečně hodnověrné svědky k rozlousknutí naznačených otázek opatřit. Aby důstojnost zůstala důstojností.

Autor: Jaroslav Achab Haidler