כי יהוה יתן חכמה מפיו דעת ותבונה
V midraši (Šemot raba 41:3) se k větě (Př 2:6): „B-h dává moudrost (CHOCHMA), ze svých úst poznání (DAAT) a porozumění (TVUNA),“ uvádí toto: „Velká je moudrost, ale poznání a porozumění jsou větší, protože B-h sice dává i moudrost, ale jen těm, které miluje, předává polibkem svých úst poznání a porozumění.“

Díky tomuto midraši víme, že každá forma chápání se nazývá CHOCHMA. Proto je o ní psáno jen to, že B-h dává lidem moudrost. Ale výrazy DAAT a BINA (BINA je obdobou slova TVUNA,vycházejícího ze stejného kořene) se vztahují pouze k nejvyššímu rozumu, k božskému rozumu, k rozumu zcela oddělenému od pozemských hmotných věcí. Proto je v jejich případech psáno, že je B-h předává polibkem „svých úst“. Prostřednictvím poznání a porozumění může člověk zcela přilnout k Bohu, tak jako se lidé v polibku spojují svými ústy (PE EL PE). Proto výrazy DAAT a BINA představují vyšší hodnotu než CHOCHMA, která není oddělená od hmotného, a neumožňuje proto plné přilnutí k Bohu.

Ze stejného důvodu v modlitbě Šmone esre (v modlitbě osmnácti požehnání, jinak též zvané TEFILA či AMIDA, která je hlavní modlitbou hebrejské liturgie) říkáme: „Tys v milosti dal člověku poznání,“ protože člověk jako fyzická bytost může od Boha získat nehmotné poznání pouze z milosti. Proto se také v modlitbě obracíme na Boha oslovením „Ty“ (ATA), protože právě jen B-h může někomu věnovat „poznání“. A dále v modlitbě Šmone esre říkáme: „A naučil jsi člověka porozumění (BINA),“ přičemž člověka označujeme slovem ENOŠ, protože běžný hebrejský výraz pro člověk (ADAM) se v tomto případě nehodí. Příliš totiž upozorňuje na fyzičnost člověka zformovaného z půdy (ADAMA). A také tolik vázaný k hmotě. A BINA následuje v modlitbě po Šmone esre dále pokračuje větou: „Smiluj se nad námi a dopřej nám porozumění (BINA), poznání (DAAT) a rozum (HASKEL),“ ve které porozumění předchází poznání, protože pokud B-h dává člověku jakoukoliv formu chápání darem, třeba nezaslouženým, nezáleží na pořadí darů. Existuje i další vysvětlení výrazu „Smiluj se nad námi a dopřej nám porozumění, proznání a rozum,“ podle kterého v této části modlitby prosíme o přídavek (TOSEFET) poznání a o přídavky je vždy nutné prosit.

טבעו בארץ שעריה אבר ושבר בריחיה מלכה ושריה בגוים
אין תורה גם נביאיה לא מצאן מיהוה

V traktátu Brachot (58a) se uvádí, že kdo vidí nežidovského učence, má pronést poehnání:„Buď požehnán, Bože, králi světa, který jsi dal ze své moudrosti lidem z masa a kostí (LEBASAR VEDAM, doslova masa a krve).“ Kdo ale vidí židovského učence, má žehnat: „Buď požehnán, Bože, králi světa, který jsi oddělil ze své moudrosti těm, kdo se Tě bojí.“ V čem se uvedená požehnání liší? Výraz „dal“ (NATAN) nepoukazuje na předání moudrosti, nevyjadřuje předání něčeho skutečně významného. Bůh dal nežidovským národům moudrost, která není oddělená od hmotného. Nedal jim však nejhlubší božskou moudrost. Zato Izraeli B-h skutečně dal božskou moudrost – Tóru. A nepodivujme se, jak je vůbec možné, aby člověk poznal božskou moudrost. Mimochodem, Tóra se sice zdánlivě zabývá pouze pozemskými soudy, ale její pravidla B-h ukotvil nepředstavitelně hluboko. A navíc i zjevný význam Tóry není nic jiného než zcela nehmotný, božský rozum. I proto říká midraš (Ejcha raba 2:17): „Řekne-li ti, že mezi národy je Tóra, nevěř mu, protože je psáno (Ejcha 2:9): ‚Její král a vládci – mezi národy není Tóry.‘“

Nežidovští učenci nemohou poznat božský nehmotný rozum, jakým je Tóra. A tak také napsal Rambam v Průvodci zbloudilých (More nevuchim 2:22): „Tomu, co říkají nežidovští učenci o věcech ležících pod Mesícem, je třeba naslouchat, protože tyto věci přesahují přírodu a týkají se božské moudrosti.“ Přírodní vědy jsou záležitostí lidské moudrosti a není v ní rozdílu mezi židovskými a nežidovskými učenci. Naproti tomu moudrost Izraele (CHOCHMAT JISRAEL) B-h oddělil „ze svých úst“, jak dokládá formulace požehnání „Buď požehnán, Bože, králi světa, který jsi oddělil ze své moudrosti těm, kdo se Tě bojí.“ V každém případě zůstávají i přírodní vědy v kategorii moudrosti, a proto se nabízí otázka, jak je to vlastně se studiem nežidovské moudrosti?

To je předmětem diskuse v Talmudu (Menachot 99b), kdy se Dama, syn sestry rabi Jišmaela ptal: „A co já, když jsem se již naučil veškerou Tóru, mohu studovat řeckou moudrost (filozofii)?“ A rabi Jišmael mu odpověděl za využití citátu (Jehošua 1:8): „A tvá ústa se neodkloní od Tóry a budeš se jí zabývat dnem i nocí,“ takto: „Najdi si dobu, kdy není noc ani den, a studuj řeckou moudrost.“ Z této pasáže se zdá být na první pohled jasné, že je jednoznačně zakázáno věnovat se nežidovské (řecké) moudrosti. Přesto tomu tak být nemusí. V citované Gemaře mohlo jít o takové schopnosti a dovednosti, které vůbec nesouvisejí s Tórou, jako je například řečnictví či mytologie, zatímco disciplíny vedoucí k dalšímu poznávání světa mohou být povoleny. Že je tomu skutečně tak, dokládá jiná pasáž Talmudu (Bava kama 82b), kde se dočítáme: „V den, kdy nepřátelé oblehli Jeruzalém a jako výsměch poslali do města prase, aby bylo obětováno v Chrámu jediného Boha, ustanovili rabíni: ‚Budiž proklet (ARUR) ten, kdo chová vepře, budiž proklet ten, kdo učí své děti řeckou moudrost!‘ Přesto povolili mužům z rodu rabana Gamliela hovořit o řecké moudrosti, protože měli přímé vazby ke královskému dvoru.“ Z této citace se zdá, že se pod výrazem „řecká moudrost“ ve skutečnosti skrývají jen dovednosti svázané s hovorem a společenskou konverzací. To by ovšem znamenalo, že studium lidské moudrosti, například přírodních věd, je povolené. A také tomu tak je, protože přírodní vědy jsou jako žebřík vedoucí až k moudrosti Tóry.

Existuje ale i jiný midraš (Devarim raba 8:6), v němž Šmuel komentuje větu Tóry (5M 30:12): „Tóra není na nebesích,“ takto: „Tóra není u astrologů, kteří se zabývají nebesy.“ Ptali se ho: „Ale ty sám jsi přece astrolog, třebaže jsi velký učenec Tóry?“ Odpověděl jim: „Věnoval jsem se astrologii, jen když jsem se nemohl věnovat Tóře, například když jsem vstoupil do koupelny (BEJT HAMAJIM, doslova dům vody).“ Ze Šmuelových slov by ovšem vyplývalo, že svolení zabývat se přírodními vědami platí jen v okamžicích, kdy je studium Tóry zcela vyloučené. Tóra jako Boží zákon přesahuje vše, včetně nebes. Jinými slovy přesahuje i přírodní vědy a nesmí být kůli nim zanedbávána dnem ani nocí. Na druhou stranu v traktátu Suka (28a) nacházíme podporu pro názor, že studium nežidovské moudrosti je dovoleno, když se dočítáme, že rabi Jochanan ben Zakaj nevynechal jedinou pasáž Tanachu, žádnou Mišnu, žádnou část Gemary, nic z Agady, včetně studia pohybu nebeských těles, gematrií, jazyka služebných andělů, jazyka démonů a jazyka palem, z čehož vyplývá, že je dovolené studovat i jinou moudrost než Tóru a je to dokonce vítáno.
Autor: Aram Tor ₪

Zdroj:

Maharal Rabi Löw
Výběr z knihy Netivot Olam
přeložil a komentoval Jan Divecký
ISBN 978-80-87186-01-5