„Za chvíli ti začíná oblíbenej seriál, kam teď v noci jdeš miláčku?!“
„Jdu jen na rande Mami – co zas – mam si vzít kondom?-)“ „Vem si radiš neprustřelnou vestu, co pak si v televizi neviděl tu holku co vylákala souseda přes internet na schůzku, totiž k odstřelu jsem chtěla říct?“ „Myslíš tu co má zablokovanej facebook a přejmenovala se?“ odpovídá syn Matce a dodává „Prej už to znova dělat nebude, slíbili jí že za to budou živit její rodinu ale dali jim sotva chleba – i když – ve vězení se možná měla líp a třeba jí na rodině zas tolik nezáleží, tak já si vezmu tu po Tátovi jo?“
Zeptejte se v Izraeli „…slečno neupadlo Vám něco?“ když odpoví „a bylo to aspoň odjištěný?“ dejte nohy na ramena s křikem „צבע אדום“ Pokud ale odpoví „kterou končetinu myslíte?“ pochopíte že je to Židovka.
„Hoši, já v armádě sice nikdy nebyl – ale stejně – nechcete bejt radši doma u svejch holek když zrovna netancujete na Keshu?“ ptá se americkej turista vojáka. „No jasně že jo“ odpovídá voják.
„Tak proč se tu promenádujete s kvérama, otravujete mě s nějakym povolenim a vočumujete mi káru?“ „Promintě, ale minulý týden tu projel automobil naplněný pentritem který po deseti minutách o pět set metrů dál explodoval.“ „Nebylo to zas ve zprávách?“ „Ano, o život přišlo sedm civilistů kteří tu byli na dovolené, jeden z nich byl podobný Col. Williamu Higginsovi, je mi to líto pane.“ „Věříte v B-ha vojíne?“ „Ano, ale s tím to nemá nic společného, kontrolujeme Vás kůli bezpečnosti a sanžíme se tak uchovat lidský život předcházením dalších útoků.“ „To sem pochopil, ptám se Vás proto že na Vás vidim kérku, proč ste se nechal tetovat?“ „Byl jsem mladej a patřilo to k mýmu životnímu stylu když jsem poslouchal rockový kapely z ameriky.“ „No a co teď?“ „Teď by se mi to hodilo při identifikaci utržený ruky.“ „To snad nemyslíte vážně.“ „To bych rád pane, váš vůz je po prohlídce, přeji Vám šťastnou cestu, שלום, můžete jet.“
Každej si neuvědomuje kolik je to nepořádku když člověka zabijete, skrz čelní fontanelu rozmetaný kousíčky hypothalamu vaší neteře se přilepí na zbytek omítky jako žvejkačka. Krev pod světlem blízkého východu stéká rychleji než roztavená zmrzlina ve který jsou místo pistácií rozpouštějící se iontové karbidy šrapnelů a chuť pišingru nahrazuje žhavá síra.
„Dobrý den pane teroristo, nejprve bych se Vám rád omluvil za to že jsem sledoval Vaše stránky صاروخ القسام, pásy tanků poničil Váš trávník a probudil Vás. Dovolil jsem si Vám darovat knihu (Rethinking Religion: Connecting Cognition and Culture) od Thomase Lawsona s prosbou, zda-li by jste si z ní nevytrhal stránky a listy neotřel hematomové skvrny na mém plotě, mohl bych Vám alespoň poskytnout ubytování se zdravotním pojištěním a plnou penzí zdarma?“ Dokážete si to představit?
Nejen deprivace – jakékoli natržení našich rodinných pout – ovliňuje způsob jakým se staráme o zahradu rodičů a hřiště dětí, což nás definuje.
Je-li rodina pro společnost tak důležitá, nerozvíjí naše socializační návyky, péči o jiné lidi a model dle kterého vstupujeme do světa? Dokáže neúplná rodina nahradit rodinu kompletní při výchově dětí? Může nás učit loajalitě s důvěrou i širší komunita než její nejmenší jednotka, rodina? Jak rodinu vybudovat i udržet, nenapomáhá-li mírumilovná víra s jejími rituály? Jaká je odměna za rozvoj míru a jaká je odměna za dobrý skutek? Když se zeptáte Žida, odpoví Vám s úsměvem „dobrý skutek sám“. Mohou vedle sebe existovat různá náboženství bez násilí? Můžeme se obejít bez smrtících výpadů extrémních myšlenek, nebo naopak pozornosti jeden k druhému a úcty k úspěchům s práci našich předků?
To už nejsou jen slova když celý svět vidí jak vysokou cenu platí společnost za celosvětový mír – protože každý kdo si to uvědomí a zachová se podle toho přispěje svým dílem k tomu aby se mu takové věci nestávaly – aby se nestávaly jeho příbuzným, blízkým i všem ostatním lidem. Jeden z mých znamých už nevěří ani na to že by v Izraeli někdy sněžilo, ale – pokud si vzpomínáte – okolo minulé Chanuky (nebo Rošešone?) se to stalo. A já pevně věřím že jednoho dne přijde i mír. السلام عليكم
Autor: Aram Tor
Žádný komentář