Ne, nebudu jako mnozí kritizovat poslední události kolem Řecka. Já se na to zkusím podívat selským rozumem.
Tak především odepsání půlky dluhů Řecka by mohlo být návodem pro ostatní země. Zadlužujte se, zadlužujte se, stejně se vám nic nestane a když na to nebudete mít, tak se to jednoduše odepíše a pojede se dál.
Není v Evropě bohužel zatím momentálně politik, který by na to neslyšel. A jelikož toto odepsání dluhů nepostihne ty nejchudší vrstvy, ale maximálně střední třídu, tak není důvod proč nevolit populisty, kteří v klidu v zájmu zachování různých dávek se jakoukoliv dluhovou spirálu nebudou štítit roztočit. Vždyť už obtloustlý Paroubek říkal: dluhy se neplatí.
Momentální řešení, kdy bylo „přikázáno“ i velkým bankám prostě část dluhů Řecka odepsat, je přesně to, na co slyší ulice. Odnesou to ti bohatí a velcí. Zatím je vše jen potvrzení toho, jak je Evropa socialistická. A to nejen ve špičkách, politicky, ale i v lidech uvažováním, tedy ve své masovosti.
Potud je to vše jen pesimismus. Protože toto řešení do budoucna nevěští nic dobrého. Lidi budou volit populisty, ti budou pro lidi dělat dluhy a nakonec to zacáluje někdo jiný.
Ale naštěstí tu vidím to velké ALE. Zatím jsem se s tím názorem nikde nesetkal, ale vidím světlo na konci tunelu. Doposud pro velké soukromé banky byly státní dluhopisy jistou investicí. Státy své závazky vždy platily. To po řeckých událostech už neplatí. Naopak, státní dluhopisy momentálně jižních států Evropy, a později při současném trendu i jiných zemí, se začínají stávat velmi rizikovou investicí. A tak prostě banky již státní dluhopisy nebudou tak rády nakupovat.
Jinými slovy rozhazovačnému státu nikdo na jeho výstřelky nepůjčí. A najednou to nebude z čeho platit. A tak nikoliv politici, ani lidé svým tlakem ve volbách, ale ten tak zatracovaný a levicovou ulicí nenáviděný soukromý sektor nakonec snad zjedná finanční pořádek.
Autor: Tomáš Flaška
1 Komentář
Ahoj Tomáši,
ačkoliv to vypadá, že to odnesou ti bohatí a velcí není to pravda. Jistě v daném okamžiku ano, ale pokud se banky dostanou do problémů, budou muset pomoci státy z peněz daňových poplatníků. Pokud nebude nutný okamžitý zásah států, “vyberou” si banky dodatečné příjmy na pokrytí ztrát na nás všech prostřednictvím poplatů a úroků. Nakonec to zaplatíme společně a to buď formou daní nebo dražších bankovních služeb.