Máte v autě navigaci? Já vždy tvrdil, že navigace je jen pro lidi, kteří nemají orientační smysl. Ti, kdo ho mají, ji přece nepotřebují, protože se vždy dokážou dobře zorientovat a nakonec najdou správný směr.
Minulý měsíc jsem jel na služební jednání do Prahy. Protože jsem toho v Praze potřeboval zvládnout trochu víc, jel jsem autem. Na místo jednání, které mne ten den čekalo, jsem musel jet z jiné strany, než jsem zvyklý.
Dostal jsem se v pořádku do Strahovského tunelu. Projel jsem na druhou stranu a tam jsem rovně projel křižovatku, na které jsem měl odbočit. Pochvíli jsem jel Strahovským tunelem zase, ale opačným směrem. Když jsem vyjel ven, opět jsem špatně odbočil a k tunelu jsem se už nedostal. Nakonec jsem se rozhodl jet přes kopec. A protože Praha bývá po ránu pěkně ucpaná, dojel jsem na jednání s hodinovým zpožděním.
Když jsem se vrátil z Prahy domů, šel jsem si koupit nový mobil, protože ten starý se mi už rozpadal. Prodavač se ptal, co u mobilu požaduji. Mimo jiné jsem mu řekl, že chci, aby měl navigaci.
Můj nový mobil navigaci má. Ještě jsem ji nevyužil, protože jsem od té doby jezdil jen po samých známých cestách. Přesto už navigaci nepovažuji za něco, co je pro mne zbytečné. Až zase pojedu do Prahy, nebo budu hledat nějakou neznámou adresu, tak docením, že ji mám.
Kdybych nebyl ješitný, už bych navigaci dávno měl. Cestou z Prahy jsem přemýšlel, že něco podobného mne může potkat i v mém duchovním životě. Také v něm mi má ješitnost může způsobit mnoho problémů.
Díky tomuto přemýšlení jsem se dostal až k následujícímu Davidovu žalmu:
“K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši,
2v tebe doufám, Bože můj,
kéž nejsem zahanben,
ať nade mnou moji nepřátelé nejásají.
3Ano, nebude zahanben,
kdo skládá naději v tebe,
zahanbeni budou věrolomní,
vyjdou s prázdnou.
4Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine,
uč mě chodit po svých stezkách.
5Veď mě cestou své pravdy
a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása,
každodenně skládám svou naději v tebe.” (Žalm 25,1-5)
Jak už jsem psal, ješitnost nám moc nepomáhá. Naopak. Ten, kdo se rozhodne přiznat, že má občas problém s orientací a pořídí si navigaci nebo dobrou mapu a kompas, brzy ocení, že je to dobrá investice.
I na naší duchovní cestě je dobré odložit stranou ješitnost a požádat Boha, aby mezi perly na našem náhrdelníku přidal i tu, kterou jsem nazval NAVIGACE. Tato perla nás pak povede na cestě, na jejímž konci bude setkání s Hospodinem – pánem celého Vesmíru.
Autor: Vlastík Fürst
Přečtěte si také od autora 44. díl: zde
1 Komentář
Nemyslim, ze by jste byl “jesitny” v tomto pripade. Spise nektere typy lidi nemaji takovy “rychly start” ci “nadseni” na pouzivani novych technickych vymozenosti. Vystaci si vetsinou sami se sebou a az kriticka situace jim naznaci, ze by se meli vybavit nejakym praktictejsim prostredkem. I ja jsem si poridil navigaci do auta a jsem s ni spokojen. Ale POZOR ma to hacek, jednou na delsi ceste mi tato ELEKTRONICKA NAVIGACE prestala fungovat a ja jsem se citil tak zmateny, nepripraveny jako nikdy predtim. Po te jsem si uvedomil, ze se zase musim spolehnout jenom na sebe. Pomodlim se a pred kazdou cestou si doplnim informace o ceste jeste do me mozkove orientacni prihradky. Je pomalejsi, mozna konzervativnejsi, ale zaplatpanbu zatim nekolabuje.