Setkali jste se někdy s antisemitismem? Někteří z mých přátel ano, jeden můj kamarád mi vyprávěl, jak byl na koncertě napaden proto, že měl na krku řetízek s Davidovou hvězdou.

Včera měla naše kapela zkoušku, zkoušíme na Žižkově ve sklepeních s několika zkušebnami kousek od sebe a najednou – mezi skladbami – slyším jak se z vedlejší zkušebny ozývá cosi jako hynkelování. Po dohrání naší tvorby jsme na chodbě během přestávky potkali partičku z vedlejší místnosti. Chlapci vykazovali takové ty klasické povrchní rysy skinheadů. Bylo vidět, že o konflikt nestojí a zřejmě si ani za svými texty nestáli tak aby je před námi veřejně opakovali. Nejsem agresor a tak jsem se o žádnou provokaci, nebo vyvolání roztržky nesnažil. Jen tak jsme tam stáli – pozoroval jsem jejich řváče a snažil jsem se přijít na to co ho k tomu vede. Měl tupý pohled a byla na něm patrná deprivace (o které psychologové vědí že pochází již z dětství). Napadlo vás někdy proč si lidé dělají z Židů terč? Zkusili jste se někdy vcítit do antisemity?

Nepovedlo se mi to, prostě tomu nerozumím a říkám si že kdybych tomu rozuměl, byl bych zřejmě jedním z nich. Oproti tomu ale sympatizuji s judaismem a proto si také kladu neustále otázky;-) Zaznamenali jste někdy co a proč vlastně lidem na Židech vadí? Za sebe mohu říct že jsem se setkal s tím, že některým lidem Židé přijdou jako sektáři, nebo si o nich myslí že se povyšují. Pravda je podle mne taková že je mezi Židy mnoho schopných lidí a ti, jak známo, obecně vzbuzují závist. Vždyť ono je před hlubším poznáním většinou potřeba se aspoň trochu sehnout a pokud na to nejste dost pokorní, neumíte si vážit vzdělání nebo se vám příčí, asi pro vás bude jednodušší zabít v sobě toleranci a knížku pomluvit, podpálit nebo s ní studenta praštit. Neuspokojí vás to, jen na krátkou dobu vše přebijete silou jak se o to kdysi pokusil ten nýmand co svolal pivní puč. Místo království plodných myšlenkových pochodů vedoucím k harmonii, respektu a lásce se publiku ze stříbrných pláten propalovala do sítnic nenávist s falešnou hrdostí schovanou pod masivní demagogií. Jako bych ve stylu hip hop slyšel Patrika Vrbovského s podobnými pokusy “byl jsem taky nula z předměstí ale se mnou to dokážeš”. No a je proto špatně když se mu včas dostane odpovědi? Viděli jste někdy něco od Leni Riefenstahlové? Né nadarmo je ve výrazu nacizmus kromě nacionalní i socialismus když zmanipulujete dav a koupíte z veřejných prostředků kariéru agilní pohledné fanatičce co ráda točí nahá v horách. Zatímco okouzlujícím způsobem nadšeně opisovala kavárny důstojníků, přicházeli ti kdysi adolescentní zajíčci o kusy vlastních těl před Stalingradem. Uvědomí si to zavčas (a době kdy informace neplynuly tak rychle jako dnes) jen pár vzdělanejších kosmopolitů kterým není třeba ani vysvětlovat rozdíl mezi nesmyslnou slátaninou filmu Žid Süß a komediemi Charlie Chaplin.

Podporujme proto prosperitu s pokrokem – vždyť ono nás to stejně přirozeně stmelí – stejně tak jako každá smysluplně plodná spolupráce. Ale hlavně, žádná hesla!-)

Není to ale jen o tom že se mi Hanna nadto Hannah líbí víc. Pohodlně ochromený stejnojmennou skladbou říkám “ukaž mi kde tě to bolí” a včas, dodávám rychle. Každá událost má totiž před důsledkem samozřejmě nejdřív příčinu a počátek. Dokážete si vůbec ještě představit že v dnešní době může existovat někdo, kdo má za to že druhou světovou válku zapříčinili Židé? Kdyby jste znali Židy tak jako já – oddychli by jste si že je to trestné – ale zárovneň povzdechli nad tím že nechcete v nekonečném marazmu marnotratnosti zlo oplácet zlem pořád dokola.

Přesně tolik let kolik jsem napsal (včetně tohoto) článků pro šekel (osm) to bylo od krachu na vídeňské burze a první novodobou alijou. Mimochodem – nebuďte paranoidní – má to jen jednu souvislost a to sice, že Židé – stejně jako já i jakýkoli jiný občas uvažující člověk – si uvědomují čas od času co dělají i když jinak jsou to pořád samozřejmě jen lidé. Snažím se tím naznačit jaká byla v dlouhodobějším předstihu situace ve střední evropě a jak opožděně se její následky s přibývajícími a mnohem závažnějšími faktory projevily na německu třicátých let mezi širší veřejností. Duchaplnější z vás už asi napadlo jak je ta situace podobná té soudobé a co všechno se může stát. Ja tu strašit nechci ale špatné si uvědomit že to živná půda nepokojů může být není. Možná už tehdy někomu došlo že by jinde mohlo být líp a hlavně, že ti co se mají nebo cítí hůř, chodí loudit zlo za chvíli ke komukoli kdo má na účtě víc než milion, byl alespoň v jednou v zahraničí, má vysokou školu a nebo nakonec jen chodí úspěšně pracovat. Kdo může mít obecně Židy za bohaté? Vážně by mě zajímalo kolik Židů z podněstří mělo víc než chudý soused od vedle. Hlad má ale velké oči a nakonec ho měli i vrazi. Zpátky na začátek, frustrace idiotů nemusí vždy pramenit jen ze závisti, ale třeba například i z příliš nízkého sebevědomí, resp. příliš vysokých nadějí (viz Vrbovský).

Znovu jsem si vzpomněl na ten trpký moment jak jsme tam tak o přestávce – mezi skladbami – stáli. Já a proti mne nácek. Přál jsem si aby se antisemicky neprojevoval a bylo by mi to potom i líto (což jsem si už dopředu uvědomil) kdybych zakročil, ale ten pocit že bych mu po několika hodinách v posilovně neustoupil ani omylem mne činil hrdým Židem.

Autor: Aram Tor