Nevím dost dobře, co to spustí či způsobí. Podezření ze šíření mesiánského judaismu?
Anebo že ze Shekelu začínáme dělat jakýsi náboženský bulvár? … Rozhodnutí ponechám na vás, ale – ruku na srdce – od všeho trochu. Přesto to risknu a do toho Jehovy se pustím, protože bych tímto zamyšlením docela rád zamířil kamsi k plánované „Nazi-pedii“ – tedy k encyklopedii pro neonové brachy, co se tak nehorázně a přitom nepříliš poučeně otírají o všechno židovské. (A tím i k jakési rubrice tu a tam v příštích dnech se objevivší tady na Shekelu, pokud nebesa dopřejí.) Pravda, podíváme-li se na weby takového pana Bartoše, bude to beztak jen psaní do hrachové stěny, po hebrejsku bal-tašchit, protože, kdo nechce myslet, studuje v Plzni anebo opisuje a opisuje… A kdo neopisuje, bude asi většinu „objevů“ už dávno znát, anebo schopen je logicky domyslet.
Zkrátka a dobře připusťme, že není vyloučeno, že nad hlavou ukřižovaného tesaře se na destičce z kdovíjakého materiálu skutečně stkvěl tzv. tetragram – tedy čtveřice mysticky významných a pro všechny židy rozhodně zneklidňujících znaků יהוה tzv. JHWH.
O tom, že tam cosi stálo, referují nejen dva ze čtyř evangelistů, ale také celá bohatá křesťanská ikonografie. Která to maličko nedůsledně řeší často jen zevšeobecňující zkratkou INRI. Zkratka je ovšem vlastní všem kulturám a umění zejména, takže nic nevyčítejme.
Evangelista Lukáš referuje: Posmívali se mu, říkajíce – jsi-li král, koukej pomoci sám sobě a byl také i nápis napsaný nad ním literami řeckými, latinskými a židovskými. (23:36-38), Jan, miláček pana tesaře, tuto skutečnost zmiňuje také, autorství nápisu dokonce přisuzuje Pilátovi a Janova citace inkriminovaného inri-textu se už dá daleko lépe poskládat právě do onoho případného tetragramatonu. Zatímco Lukáš referuje, že na kříži stálo „Tento jest král židovský“, Jan upřesňuje, že Pilát nechal napsat: Ježíš Nazaretský a král židů (19:19);
Začteme-li se ale již u Jana o několik veršů hlouběji, je každému okamžitě jasné, že poslední evangelista míří tak jako tak maličko jinam, než k tomu, co vlastně stálo na kříži doslova. O to mu totiž vůbec nejde. Spíš ho zajímají ony licitační detaily, zda šlo o skutečného krále anebo jen o to, že o odsouzenci někdo prohlásil, že je to „údajný“ král. Detail, na kterém prý židé z evangelií tak vehementně trvali, ale prozíravý římský místodržící nepovolil a nechal je v tom vykoupat až do barokních dob.
Dnes už těžko odhadneme, proč se ono INRI (Iesus Nazarenus Rex Iudeorum) začíná v křesťanské ikonografii objevovat. V pravoslaví pak ve tvaru INBI (neboť řecky se rex říká basileos). Zda z téhož důvodu jako v evangeliu, tj. aby ovečkám a možná i židům dokázalo totéž, o co se pokouší Jan, anebo aby jen „ilustrovalo“ oblíbeného novozákonního autora a jeho zprávu o ukřižování. Je-li svět už od stvoření stejně dokonalý, pak asi od každého trošku. Faktem zůstává, že ona snaha – prosadit do argumentace skutečnosti, které tam nejsou, ale které bychom si přáli z celého srdce – se objevuje vždy teprve tehdy, když chci něco prosadit anebo vyargumentovat bez ohledu na logiku. Jen kvůli nedostatku argumentů. Musela se tedy rozhodně ujmout zejména v dobách, kdy ti tvrdošíjní židé, navzdory úspěšným stoletím křesťanské evangelizace stále odmítají „pochopit“. A teprve někdy tehdy se důmyslným „poskládáním“ toho, „co by se mohlo hodit“ dobíráme až k onomu údajnému יהוה na kříži. Tedy iniciálám jud-hej-waw-hej – při přepisu křížového nápisu do podoby J*ošua H*a-Nocri W*e-ha-melech H*a-jehudim.
Pokouším se představit si, co by to asi z tehdejšími obyvateli Jerušalajmu dělalo, kdyby tam tehdy náhodní kolemjdoucí tyto znaky nad odsouzencovou hlavou viděli. Zarazilo by je to, to určitě, ale nepředstavujme si žádné kdovíjaké vzbouření na vsi. Znaky jsou to pravda svaté, psát je k profánním účelům je velmi neblahé a nedůstojné, ale psal je jen někdo z utlačovatelů a jen a jen proto, aby zaprovokoval. Jeruzalém už takových provokací od vrchnosti zažil… Dokonce i prasata v Chrámu tu už byla!
Rozhodně ale nikdo neuvažoval o tom, zda se snad náhodou nenaplňuje cosi jako prorocká nadstavba pro budoucí ideologii. Někdo z bývalých obdivovatelů galilejského učitele mohl možná ještě jednou a naposledy zapřemýšlet, jestli to náhodou přeci jen nebyl potencionální král, který to však díky úkladům a římské okupační správě nestihl dotáhnout na mesiáše (neboť nemá jaksi splněno to, co po něm proroctví vyžadují), ale i kdyby to byl žalostně selhavší král/ mesiáš, rozhodně nemohlo jít o toho, komu ta čtyři mystická znamení JHWH skutečně náležejí. Ten je přeci jaksi výš. Všude. Nevtěluje se. A především je nesmrtelný.
Pak je ale vlastně celičký INRI objev jakoby k ničemu. Křesťan věří ve svou cestu i bez těchto „objevení“, už proto, že stačí vynechat člen anebo zaznamenat obsah nápisu (na jehož přesném znění se ani evangelisté nedohodnu) maličko jinak, a celá konstrukce se vytratí. Vezměme si k ruce jen pokus o zkratku Lukášova zápisu: Tento jest král židovský– a vyjde něco docela jiného = ZHMH (Ze-hu melech ha-jehudim).
A žida (i kdyby to všechno byla pravda a tetragram na kříži visel) tato skutečnost nijak nepohorší ani nepřesvědčí. Takže jsme všichni ze všech možných konfesí opět v klidu někde na začátku. Své vlastní svobodné cesty určené volbou, zda po křesťansku anebo podle bible.
A tím se už pomaličku dostáváme k plánované Nazi-pedii. Ono (jak vidno) lze patrně venkoncem úplně cokoli. Někde něco popadnu, ozdobím to (tak jako had už v Zahradě) polopravdou a narodí se buď Zeitgeist, znamení doby, jakýsi rádoby učený pamflet anebo dokonce předpoklad, že je i na kříži anebo v biblických kódech tóry vepsáno to pravé poselství. Je to zajímavé, díky polopravdě se tomu rádo věří a je to vlastně to kýžené a pravé. Pravé – ovšem jen pro ty, kdo to jaksi mocí mermo potřebují. Jenomže jaký je rozdíl, potřebuji-li pro své ukojení cizí prachy, cizí život anebo cizí smyšlenku. Tóra o všech těchto variantách učí. Že jsou značně zhoubné. A kdo nemá svůj „nápis“ na kříži, má rozhodně svůj zápis v Knize. V knize s kolonkami: slovo – jeho význam – pohnutka.
Pánové A.B. Bartošové, Stworové a Jochové mohou saturovat slovy sami sebe, mohou zkoušet překvapit nás a ohromovat dávno objevenými „amerikami“, mohou další své – ještě jednodušší neonové brášky zásobit skandálními objevy a šokujícími citacemi… Ale prohnáno přes filtr logiky (a studia) je každé takové reklamně vnucované capuccino silně vyčichlé.
Přesto je INRI nad hlavou popraveného v jednom ohledu cenné. Učí nás, jak vznikají pamflety. Protože v samé své podstatě to pamflet byl. Pamflet k namíchnutí židů. Co se z něj pak stalo dál a kam až se dá okolo tohoto zápisu spekulovat, sledujeme dodnes. A přitom by stačilo jen studovat a myslet.
A tak lze vlastně „překvapivě“ uzavřít, že Sladký požehnaný na kříži skutečně přibitý byl. Respektive v té své kategorii, kterou se obtiskl do člověka. Slovem, jeho významem a pohnutkou. A onou prastarou výzvou. Volte život. Ale ne život v nevědomosti, polopravdě anebo ve lži …
Autor: Jaroslav Achab Haidler
Autor
37 Komentářů
Hledím-li do Janova evangelia na první verš, shledávám, že největší chybou Sladkého požehnaného bylo dát Slovo někomu jinému – tedy člověku. Člověk totiž ve své nicotnosti a panovačnosti používá Slovo i slova tak, jak se mu to hodí. Bohužel…
Jestli ono to právě nebude o té volbě :o)) Pozdravení -acb-
Ke srovnání:
. . .Přední strana kříže — ta, která přijala tři hrozné hřeby, připevňující
k~proklatému dřevu tělo Vykupitele — je determinována nápisem INRI,
vyrytém na příčném rameni. Odpovídá schematickému obrazu cyklu,
zobrazenému na podstavci. Máme tu tedy dva symbolické kříže, nástroje téže
trýzně. Nahoře božský kříž, ukázání nástroje pokání: dole kříž glóbu,
vyrůstající z~pólu {\bf severní hemisféry\/} a~umisťující do času fatální
epochu onoho pokání.\footnote{V~originálu je slovo {\bf boréal\/}
“severní”.}
Bůh Otec drží ve své ruce glóbus, z~nějž vyrůstá {\bf ohnivé znamení},
a~čtyři velká století — historické figury čtyř věků světa — mají své
vládce reprezentovány stejným přívlastkem: Alexandra, Augusta, Karla
Velikého a~Ludvíka XIV.\footnote{První tři jsou císaři, čtvrtý
pouhý král, Král Slunce, čímž se
naznačuje sklon hvězdy a~její poslední zář. To je soumrak, zvěstující
dlouhou cyklickou noc, plnou hrůzy a~zděšení, “ohavnost zpustošení”.}
To je tedy to, co učí epigraf INRI, který se exotericky překládá {\bf
Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum}, ale který dává kříži tajný význam: {\bf
Igne Natura Renovatur Integra\/}: neboť pomocí ohně a~v~ohni samém bude naše
hemisféra brzy zkoušena. Tak jako se ohněm odděluje zlato od nečistých
kovů, praví Písmo, dobří budou od zlých odděleni o~Soudném dnu. . .
Fulcanelli, Tajemství Katedrál, Cyklický kříž z Hendaye
ono to sem asi nepatří, je to spíš v místech holčičího zájmu, tedy mezi sklepem a kuchyní, pod úrovní očí, na zemi.. v jednom filmu mě zaujalo chování židovky, když do čistého plátna utírala ze země krev. všechna bolest na zemi jsou jen lidské příběhy.
Be*H To byl ale naprosto úchylný film od jednoho pana Herce.Vlastně takový komix k tomu, jak si tu skutečnost předtavujeme podle katechismu. Včetně detailů na průnik hřebu křížem, nesmyslné podložky pod nohami (to by ta poprava vůbec neměla svůj torturový účinek) a mnoha dalších fakt dost šíleností. Pan Gibbson? Tuším… Ten příběh chápu, tedy i to, co píšete, astorc, ale nelze všechno schovat za omluvnou plachetku “příběhu”… Každý příběh musí mít reálný podklad, a příbehyl lze tvořit na skutečnosti (domnívám se), nikoli tvořit skutečnosti z příběhů … ciř jsem se neopbratně pokoušel naznačit v tom článku. Neobratně (co nadělám), ale s chutí (nezranit) …
Velka omluva, ze zasahuju. Ten nacicek z Australie to natocil pole videni K. Emmerichove. Cetla jsem to, je to asi tri tydny. Doslo mi, ze je to podobne necemu, co nechci videt (film, uz pro presvedceni pane direktorova), staci dobra predstavivost a fakt krutarna. O stolicce tam myslim nic neni (koncem uz jsem preskakovala ten drastak, kterej ale v realu byl drastak, to prr, driv se umiralo jinac, nez to mame socialne asocialni v nasi kulture). Napadlo me, ze to podle ni natocil a overeno na googlu.
PS: zaverecne defile ozivlych mrtvol koncici roztrzenim opony a nanebevzetim Abrahama (a dalsich praotcu…..) atd., zajimal by me komentar achaba, jo a na zacatku je taky neco, co me zajima, ale dotaz skoncil u achaba ve spamu, tak uz se neptam
Nechci nikoho naštvat, ale kultura, která si dá jako symbol zohavenou mrtvolu na kříž, je patologická – ať už se na to dívám z jakékoliv strany.
> tamara
Mně se tahle myšlenka vkrádá od té doby, co mi vysvětlili, kdo je ten atlet na kříži. Nemůžu se ubránit dojmu, že křesťanství je náboženstvím fetiše. Všude kříž se zkrvavenou mrtvolou a jejich (více či méně intenzivní) vzývání. Inu, proti gustu…
tamar: tohle mě přesně napadlo před lety, když jsem se pokusila si nějak zformulovat proč mě to křesťanství nějak instinktivně nesedí a odpuzuje.. Duchovní systém, který má jako symbol mučící nástroj je nedůvěryhodný.
tak k tomuhle se pridam, tohle jsem nechapala od mala
ten kriz samotnej mi nevadi, lze si ho nejak zasociovat (astrologie, telo….i kdyz uz tohle je modlarstvi), ale tady jde vlastne o mucici nastroj Rima, takze …..
ale ja mela problem i s bozimi muky, ale to souvisi s necim jinym (vnimani)
presto ma kazdy pravo na vlastni cetu a druhy nemuze rict, ze je ta cesta spatna…..
Tamaro a Aussigu: nojo , ale nějaký symbol zapotřebí je. On křížek nebo mezuza, to je holt jen symbol. Jak ale znázornit to, co tak dojímá ty, kteří se tímto dojmout nechají, totiž že božstvo se dá zmučit až k smrti? Na to je umučený na popravčím kříži vlastně symbol docela trefný. Jenomže, co je to za náboženství, které místo symbolu lásky, kvůli kterému k tomu zmučení došlo, volí raději symbol utrpení namísto symbolů života … Možná že tehdejší židy spíš pobuřovalo to, jak se zachází z polomrtvolami a mrtvolami, které bylo nutno takto drasticky mučit… než samotný nápis na kříži. A především se tu vznáší ta veliká otázka, jakto že božýstvo (nakrásně z veliké lásky) umírá ….
Ono je vůbec obludné, jak značnou míru vynalézavosti prokazují jedinci lidského rodu stran schopnosti a možnosti ubezdušit, utýrat a zabít jiného jedince téhož rodu. Brrr!
Ještě štěstí, že bez ohledu na to, jak si to kdo představujem “pak, až jednou…” atd. to bude velmi pravděpodobně (jak doufám) úplně jinak a budem koukat možná všichni :-). A nebo taky ne :-). Vznešený, zdá se, má značný smysl pro humor.
Achabe – dík za pěkný článek (jako vždy – jak vy to chlape děláte :-))
A všem vše dobré.
J.
díky astorc
nemam rada, kdyz je vyra polozena na smrti nekoho pro me, nelibi se mi to, coz neznamena, ze i z neho se nemuzu poucit, stejne jako to neznamena, ze se vzdam otcenase, ci, ze nejak na me pusobi atmosfera kostela, synagogy, divadla (krasne a moudre zduvodneni na tohle mela mamka), apropo dneska jsem videla slunce v zatazene obloze ve vezich synagogy, od mala rada koukam na vrchy domu a na sunagogu strasne rada, ale tenhle parvterinovej okamzik byl nadhernej (matematicky slo jen o uhel pohledu, poeticky o dusi).
pajdon vira
spíš mám na mysli zda slušný člověk, žid, měl problém zanechat nějakou nečistotu na ulici, tedy veřejném místě, krev, slinu, a zda pro nouzové rychlé očištění měla účinost vlastní slina… nebo to už je přihrádka amuletů?
Vážení, já o tom bádám od doby, když jsmě provázeli jednoho Nepálce kostely a památkami obecně a on se z nás tak trochu vyděsil. Patrně jsme mu přišli jako potencionální kanibalové nebo tak něco. Nemohl pochopit, proč to máme jako symbol a proč z jeho pohledu prakticky všude – až tenkrát mě napadlo, že to skutečně působí poněkud zvrhle. A patologické na tom rozhodně je, že to jako patologické nevnímáme. Pak jsem to lépe pochopila v jihovýchodní asii, bohové mohou být i strašliví nebo tak trochu šílení, ale ne mrtví.
Ten kamarád z Nepálu si myslel, že něco takového nemůže přece nic dobrého přinést a nikdo normální by si to nikam nevěšeĺ, když to pak uviděl při jedné návštěvě v čeké domécnosti, už vúbec se mu nevešlo do hlavy, proč na sebe dobrovolně nějaký člověk svolává takové velké neštěstí. Měl z toho tak trochu ,,kulturní,, šok. My ostatně taky. Nastavené zrcadlo nebo jiný úhel pohledu.
>králík (12:12): Kristova muka jako polosakrální-poloprofánní stavba jsou zase trochu jiná kategorie. Tedy pro mě. Označovala konec obce (trochu paradoxně nejen administrativně, ale také nábožensky), pod nápisem INRI by tak vlastně dost dobře mohlo viset “HIC SUNT LEONES”. To je vůbec zajímavé téma, budu se na něj muset více podívat.
>achabisko (15:36): Jasně, je těžké si představovat cokoliv. Lidem řekne symbol více a dokážou se s ním ztotožnit. Navíc když k tomu přidáme nějaký ten pocit (pozitivní/negativní, hlavně silný) a příběh – to by bylo, aby nebylo!
Křesťané jsou v tomhle podobní pohanům, kteřížto neváhali zpodobňovat své bůžky v mnoha podobách. Křesťané jim to zakázali, ale vzápětí jim dali modlu jinou. Zvláštní…úsloví a kázání vody a pití vína dostává další rozměr.
To tamara:
Není zrovna v Nepálu pohřeb prostřednictvím dravců?
jiná kultura jinej mrav
To Aussig:
jde spíš o místa, kde se skutečně něco stalo a to místo to připomíná, překvapivě na mě tolik nepůsobí dnešní křížky u silnic (a jen o moje pocity tam, vlastně jde o jedno konkrétní místo, jinde to tak konkrétní nebylo)…..ale tohle se s odchodem od dětství do “civilizovanosti” dost vytratilo a nevyhledávám to
to králík – také – jeden ze způsobů, ovšem pohřbívaní nejsou bohové a co se schránkou, když tě čeká jiná:-)) nevím, nepřipadá mi zrovna mondénní shníti v hrobě – tam jsi nakonec také potravou. Jaký je v tom pro tebe rozdíl? Buď už pak ego zaniká, pak mi je to jedno nebo mi zůstane a přesouvá se jinam, pak ovšem není důvod ulpívat na povrchu.
:) ja to myslela jen jako priklad, jak se meni meritka “normy”
duch je nesmrtelny a presto je masite masove lidstvo nepoucitelne….chju
ps: myslim, ze na zpusobu, jak je zachazeno s ostatky, tj. i s pamatkou, neni nic mondenniho (pajdon to slovo se dotyka meho jemnocitu, jak by rekla moje mati :) )
kdyz jsem byla na dusicky na hrbitove na chalupe, a stala u hrobu a uvedomila si, ze jedinne co mam na tomhle svete je pamatka (byt vypravenal na lidi, co tam lezi, vyj,a jednoho, ktereho tam privezu az z jara, neprislo mi na tom nic mondenniho, mondenni je mozna ta horecka kolem dusicek, vanoc, velikonoc a ja nevim, co jeste
já jsem se Vás rozhodně nechtěla dotknout a pietnímu chování se k mrtvým také ne, jen jsem chtěla říci, že si uvědomuji, že jakékoliv manipulace s mým tělem po mé smrti již pro mě žádný význam mít nebudou a osobně mi je to fakt úplně jedno, bude to mít význam pro mé okolí, pro mě už ne.:-)) Opravdu je otázka pouze kulturní normy, v tom s Vámi souhlasím.
ne nedotkla :)
ten jemnocit, je vlastne vtipna vzpominka na cloveka, co me mel prokouknutyho skrz naskrz a semtam tuhle vetu na me pouzival
jinak k tem ostatkum, ja si zvykam, ze skoncim nekde na loucce a neboli me to (co ma byt bude), co me mrzi, ze po me potopa, ze o ten hrob se uz nikdo po me nepostara a nakonec skonci jako vetsina krestanskych ci bezvernych hrobu, az proste jednou nebude nekdo platit
no a zas jeden paradoxni rozdil v tom, jak je nakladano s pamatkou u krestanu a jak u zidu….dve viry, pry ze stejnych zakladu a pritom konec je naprosto jinej…………………….
az me napada, jestli bych nemela na abrahamovska nabozenstvi koukat spise prismatem “konce” nez pocatku, ci prostredku, ale jak je to u muslimu, uz vubec nevim.
http://www.proislam.org/forum/viewforum.php?f=144 měla byste zde najít 40-41 pravidel, spjatých s pochováváním muslimů. Jde o web islámských sester v češtině, z nichž paní Imane je zřejmě nejznámější. Lukáš Lhoťan kdysi ve svém blogu zveřejnil její portrétní foto v nikábu, což lze míti za velmi netaktní. Učinil tak v rámci vyřizování vlastních účtů s jistou částí komunity muslimů, a věděl, že paní Imane si budou zlovolní čtenáři dobírat. Po čase foto z blogu stáhl. Alespoň víme. proč máme chevru, neboť žáci Muhammadovi (Jméno Jeho Budiž Pochváleno), tak jako on tápal při diskuzích s medínskými Židy v sedmém století občanského letopočtu, a vlastně v prvním desítiletí “hidžry”.
Dekuju za link. Pred chvilkou jsem uz neco na tohle tema cetla. Nu, vratim se jeste k tematu :), to tema je jeste “okoreneno” specifickym ceskym pristupem (s velkyma kralicima ocima dodavam, ze obohacovat znalosti o jinozemske pristupy k likvidaci civilnich pohrebist po urcite dobe nechci)
pro achaba: vim, ze to vezmes jako dalsi bobek od kralika (oooooo ta averze je desna, ale pouvazuj v klidu v cem mi pripominas Lhoťana, cimz nerikam, ze se nekdy nezachovam stejne, to ten jemnocit nekdy narazi :), a proc takovy boj moc pozitivniho neprinese). konec bobku, howgh
ještě jednou děkuju, zajímavé forum, z pohřebnictví jsem přeskočila na úvod a skončila v myšlenkách u tohohle: http://www.proislam.org/forum/viewtopic.php?f=24&t=1910
kdysi mi někdo na pocity, které momentálně mám, napsal výstižný název: sociální depka (tahle je sociálně náboženská), tak u toho sedím, čtu, přemýšlím (i když vím, že nic nevymyslím a východiskem je jen tolerance) a v hlavě mi (poslední dobou dost často) zní Prodanka “Každý má tu svou jen za jedinou, jéén záá jeediinou)
….akoze bozstvo,hoc z velkej lasky,umiera,,no jednoducho smile.clanok sa konci slovami,,..na krizi skutocne pribity bol.respektivne vo svojej kategorii.,,presne tak,treba,,rozsirit a ci pomenit,,kategorie a ci mody myslenia.miesto kauzality mozno skusit korelaciu javov.miesto substancie,,kriza,mrtvoly,,vidiet proces.oprostit sa kategorii pociatku a konca.zjednocovanim,,chaosu,duality a pod.,,vstupit do chapania veci.chaos je silnym vladcom,pokial zostava vo svoje nerozlisitelnosti.nie vzdy a vsade sa daju pririeknut vlastnosti javoveho sveta.pozdraveni.
ak mozem nieco…mam velmi rad achaba…denne si pustam jeho vyklad symboliky hebrejskych znakov…
hmmm…ano bolo by smutne si mysliet alebo nepochopit spravne evanjelia a ich radostne posolstvo teda posolstvo Nového zákon správne…z hladiska Noveho zakona INRI nie je ekvivalent pre JHWH, je to len skratka, ktora oznacuje, ze Ten, ktorý umrel na krizi bol naozaj skutocny clovek…
Bohuzial asi Achaba, sklamem, ale nic to nemeni na tom že JHWH bol v osobe Jezisa Krista pritomny uplne vynimocnym a naprosto jedinecnym sposobom…nechcem tu predkladat dogmy a filozoficke argumenty…ALE
…prave Jeho vzkriseni s luna smrti(tet)tuto skutocnost potvrzuje…dal nez je Tav nechod! A hele, je tu nekdo kdo tam zasel, kdopak by to asi moh bejt, kdyz vime ze pouhy clovek dal nesmi…hmmm???…jak sam dobre vis, zkoumat jak Jezis zvitezil nad casem (Mem) je cesta jeho zivota, smrti a vzkriseni, ne jenom jeho zivota!!! tedy waw, zajin a chet. Jezis tak nejak svym zivotem naplnil celou symboliku hebrejskych znaku, a nejenom to, on totiz zvitezil nad casem a byl vzkrisen. a ma nove telo…ktere nepodleha casu…Cas jiz nema nad nim moc…proc? no protoze byl svym vlastnim JHWH – vzkrisen…jak uci moudry Rabi Savel…promin…musim uz bezet :-)mam te rad…
joshke, v žádném případě se nesměji, neposmívám a ani nezpochybňuji nic z toho, co mohlo v Ježíší být, a čím Ježíš byl a ještě může být. Jenom stejně tak, jako miluji symboliku hebrejských znaků, miluji i poselství těmito znaky napsané. Je to poselství pro mnohé, a křesťané, kteří je interpretují, si potřebují uvědomit, že některé z jejich interpretací jsou účelové proto, jen proto aby jejich konkrétní církev měla moc a mohla tvrdit těm hledajícím, že jiná cesta než skrze NI (tj. církev, která prodává a dodává Ježíše) nevede. A to je jediný důvod, proč se snažím hledat společnou inter-konfesní debatu na právě tato témata. A často zdánlivě v konfrontačním tónu. Kdo věří v Ježíše, stejně věří v to dobré v člověku a v tóře, dokonce v to lepší v tóře, co si Ježíšovi současníci přivlastnili jenom jaksi pro sebe a svůj národ (ačkoli žádným národem nebyli ale jen lidem Panovníka). Ale ani argumentační omyly neo chas we-chalila polopravdy, ba dokonce ani poctivá tzv. “víra” nikoho neomlouvají k tomu, aby si pro zjednodušení svého pohledu na svět, dovolil škrtat tóru a všechny její svaté znaky. Pokud jí jen nesprávně rozumím, určitě se domluvíme a nechám se poučit. Při nejmenším ke vzájemnému respektu. Pokud jí nesprávně rozumějí ti, které mé články bolí, pak kéž si to vyříkáme k oboustranném vzájemnému respektu :O))
Hezké dny