Židi zase blbnou.
Diskriminují ženské, nutí je chodit kanálama a teď se ke všemu osopili se na holčičku, protože jsou to magoři …, žasneme my, kdo krademe s nestydatostí stylu: Děkujeme že nám to tolerujete! – Stylem, kterým dnes žije celá běžná Evropa. Ústecká krajská hejtmanka se například dopustí dokonce takového faux pas, že veřejně vyhřezne přes břehy svých rtů tvrzení: „Raději ty unijní miliony utratíme za propagaci propagačních materiálů (ano, to, prosím, není překlep – za propagaci propagace!!), než abychom je vraceli do Bruselu. Vždyť tam by ty vrácené peníze určitě použili na pomoc Řecku…“ a s námi to příliš nezacloumá. Tolerujeme takovou nemravnost a nehneme u toho ani brvou.
Jakmile se ve „svaté skříni“ (rozuměj na obrazovce) objeví zprávička o údajném šílenství ortodoxních židů v souvislosti s nevhodným oblečením jakési dívenky, hned je oheň na střeše. „No vidíte, kam vede všeliký fundamentalismus!“ Anebo přinejmenším otázka pod jazykem: „Je to vůbec možné?“
Jsem přesvědčen, že to možné není. Respektive, bude to možné, teprve až si ověříme všechny zjistitelné detaily (a teprve poté bude celá mediální břečka nějakým způsobem k jídlu).
Slušný žid (jimiž ortodoxní bráškové určitě být chtějí) ví, že žena není něco „nečistého“ a dokonce ani méněcenného. A už vůbec se nikdy nebude „vrtat“ do dítěte. Medializovaná dívenka je tu tudíž zejména „kvůli patřičnému dojmu“. Beztak by musela být přinejmenším starší dvanácti let, protože do tohoto věku není halachicky nijak odpovědná, jak se obléká. Musela být rovněž předem několikrát napomenuta tiše, smířlivě a laskavě. Jenom mezi čtyřma očima, protože každý slušný člověk (a tedy i žid) ví, že vedle nezávadných anebo i závadných hadříků je tady také micva „miluj bližního svého jako sebe sama“. Jde tedy o pohled na ženy a tím i o tolerancí myšlenkových vesmírů.
Ale i v takovém střetu stejně jako v nezávažných maličkostech, je k milovanému (Nebesy milovanému) stvoření nutno přistupovat i ve chvíli, dojde-li ke skutečnému překročení zákona. Vyříkat si to mezi čtyřma očima a bližního napomenout ho, aby „své kráčení“ napravil, a vyvaroval se tak všeho zla, které jeho přestupek přináší jak v tomto tak i v budoucím světě. Jen tak budou i Nebesa budou spokojena.
Teprve pokud se podle toho nezařídí, a nebe chraň dál pokračuje svou cestou, je naopak zapotřebí jít a znectít ho jako přestupníka i veřejně před ostatními. Vždyť jaký prospěch by Nebesa z našeho mlčení měla?
K čemu to přirovnat? Kdyby se tvé dítě nezachovalo, jak se patří, a někdo z tvých přátel šel a vytroubil to lidem, veřejná ostuda by se asi nelíbila žádnému otci. Zašel by za přítelem řka. „Měl jsi ho nejdřív napomenout mezi čtyřma očima. A piš si, že bych ti za to byl opravdu vděčný. Proč jsi ale hned musel jít a zveřejnit jeho hanbu všem? Mám pocit, že tvým záměrem nebylo bránit pravdu. Protože kdybys ji chtěl bránit, určitě by bylo mnohem vhodnější jak pro syna tak ale i pro tebe, abys zašel nejprve za ním, vyříkal mu to a napomenul ho. Tys ho ale chtěl označit za viníka a dokázat, že jednal svévolně. Možná tě dokonce jeho hanba i těší. Nezlob se, ale ty nebudeš dvakrát dobrosrdečným člověkem…“
Žádný ortodoxní (pravověrný) žid nechce být tím, kdo půjde a před zraky Otce, jehož sláva naplňuje vesmír, veřejně zneuctí dítě, aniž by to světu přineslo nějaký užitek? Jedno důležité pravidlo nám zanechal Rambam, když učí, že člověk by měl mít stejný ohled na majetek a čest svého bližního jako na svůj vlastní. Také Tana di-vej Elijahu upozorňuje: Sladký požehnaný oslovil Jisroele řka, synáčkové moji, máte snad pocit, že mi něco chybí, pokud od vás cokoli požaduji? Jediné, co po vás chci, je abyste se měli vzájemně v lásce, vážili si jeden druhého a respektovali se. Aby tak mezi vámi ustaly přestupky, krádeže a ohavnosti, které vás poskvrňují. I proto je psáno: Jediné, čehož od tebe Panovník vyhledává, abys činil soud, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem …. (Mich 6:8).
Otázkou ale zůstává, kde je v tóře anebo v tradici nadiktováno, že se slušný člověk má oblékat jen a jenom do kroje či uniformy. A že je žena „jinačí“. Nelze brát lidem jejich pověry, pokud to nedokážeme dialogem. Je rovněž, myslím si, hodno jedině respektu a tolerance, chce-li někdo oddělovat obě zcela přirozená pohlaví maličko víc, než je zdrávo. Kdysi tak ostatně žila i Evropa, a nebylo to až tak ke škodě a nikomu to nepřišlo nepatřičné. Je také, domnívám se, dokonce naší povinností snažit se pochopit, v čem ne snad nějaký žid ale samotná tóra spatřují důvod tzv. rituální nezpůsobilosti při kontaktu mužů a žen.
Ale nelze ženu snížit na „bytost s jiným posláním“ – což je ten nejodpornější mačovský a poloblbý způsob, jakým se občas argumentuje (a nejen v ortodoxním juaismu), nelze je kvůli tomu ostrakizovat, protože vždy je tu nějaké lidštější a citlivější řešení než „vymezené mantinely“ pro pohyb na veřejnosti. A především dokud nepřijde mesiáš, nelze tyto své představy nikomu vnucovat dokonce ani na území státu Izrael, protože to, žel, doposud není Erec Jisroel. To každý ortodoxní žid ví také. A velice dobře.
Na druhou stranu i tzv „bouře proti ortodoxům“, demonstrace a projevy nespokojenosti nebude pouhou bouří proti ortodoxům. Spíš je celý náš unavený pobožný i sekularizovaný svět (a tedy i mikrosvět v hříšné moderní Izraeli) natolik nervózní, tak zklamaný a natolik nespokojený, že pak stačí komukoli cokoli. Sebemenší záminka! Aby se „nějak“ mohla dát najevo nespokojenost pramenící odkudsi odjinud. A to na obou stranách. Jak na straně nakulmovaných pejzů, tak naopak liberálně modernizovaného světa. Ostatně kdo si někdy v nějakém kolektivu prožil ponorkovou nemoc, dobře ví, o čem je řeč. Nic bychom neměli pojídat horké. A pokud nám to ke všemu servírují televizní kanály, už tuplem ne.
Tedy 1) dívka už patrně není dítě. I když i ve třinácti je lidská bytost ještě nesmírně zranitelná, křehká a hledající. 2) Určitě věděla (díky předchozí domluvě a vysvětlení), co ji asi čeká, a přesto jí její vnitřní svoboda doporučila, aby nepodlehla pitomcům. Jenom neodhadla, že vlna emocí bude až natolik mohutná. 3) Někde – ovšem vůbec netuším kde (kromě symbolického víceméně obrazu ze Šulchan aruchu o tom, že černá a bílá lidu Jisroele sluší – čímž je míněna střídmost, cudnost, minimum okázalého přepychu a značková trička za pětikilo, když přitom stojí jen 40,= korun, móděnek a trendy mobilů) musí být psáno, že svobodné oblečení je vražda. A proto se „hoši v černém“ snaží ji zachránit. Stejně jako se my pokoušíme pomáhat gamblerům, feťákům a sebevrahům v domnění, že likvidují nejen sebe ale také své okolí. 4) Podobně jako ve třetím bodu, nebo česky řečeno, nikde není psáno, že žena je bytost od přirození jinak-cenná, a to natolik méně(cenná), že by musela sedět ve veřejné dopravě jako židé za Protektorátu, musela pánům stvoření z cesty a to i tehdy, když to tak necítí. Protože každá, která se jako ritálně nečistá a znečišťující cítí, se zachová tak, jak si pán v pejzech přeje. Ale přejí si to takto i Nebesa?
Teprve poté můžeme začít přemýšlet, jestli ortodoxní židé křičí nahlas a neprávem. Pokud uspokojivě nezodpovíme zejména třetí z našich tří otázek (předpokladů), ať prozatím neřve a nekřičí nikdo. Ani dav, ani média ani divák médii kontaminovaný. Protože (přinejmenším z pohledu Nebes) se tímhle svým křikem nechovají jako lidé. A byl by fatální omyl domnívat se, že „dobrý žid“ je víc než člověk (jak se občas někdo zamindrákovaný snaží přesvědčit sám sebe špatným výkladem tradičních textů.)
Ale takové křiky už ani omylem nejsou obsahem židovství, ale pouhé „ortodoxie“. Takhle ječívají jenom „ortodoxové“, ale v žádném případě židé….
Autor: Jaroslav Achab Haidler
Autor
9 Komentářů
Moc dobře si vzpomínám, jak jsem před rokem, kráčejíce s mou třídou(9. ročník) ZŠ praktické, šel po městě a velice nahlas “zklidňoval” své žáky, aby netropili ostudu nám Cigánům. Před zraky mnoha kolemjdoucích(bylo to na náměstí), ale účinek to stejně nemělo.
Při čtení Vašeho článku mě popadala “zuřivost”. Jak se to ti ortodoxní Židé chovají?
Stejně podobně jsem se zachoval i já a moc dobře vím, že to bylo jednak k ničemu a druhak jsem tu ostudu vlastně udělal svému národu já sám.
Dnes si to už nedovolím, ačkoli mám vždy “na krajíčku” upozornit za jakékoli situace své žáky(především Romské děti), aby sami sobě nedělali ostudu svým neohleduplnám chováním vůči druhým. Lépe řečeno Čechům.
Ovšem poučovat druhé(a zuřit) s trámem v oku se nehodí a nikdy nebude. Proto je vždy lepší volit slova a být mírný. A co víc, nedělat sobě ani nikomu jinému ostudu na veřejnosti.
když už si posíláme comments tu i tam (viz zpráva ČTK) a komentáře… chuliganka.livejournal.com (jak jinak než z T.Av.) píše o Ukrajinkách z hnutí FEMEN, které mají australskou P.R. manažerku, a protestují po celé Evropě “za práva žen”. Není (prý) špatné tak činiti za peníze. Tu ve Vatikánu, druhý den v Zürichu http://teleobektiv.ru/SHveytsariya/Topless-bestii-iz-Ukrainy-podnyali-na-ushi-SHveytsariyu.html a pak třeba v Minsku, kde se neslavně snažily zesměšnit prezidenta Lukašenka (který zrovna inkasoval pro stát 5 miliard dolarů od Gazpromu za produktovod Beltranzgazu) čili neúspěšně. Je kladena a položena otázka, co by bylo, kdyby to učinily mezi charedim….mají samozřejmě ochranku, a jak vidíte, zajímá to především novináře. Byla by “jenom” ostuda? (Fotografie, prosím, otevírejte rozkliknutím kvůli obsahu až po 22:00).
Milý Achabe, když jsme před nedávnem navšítivili Izrael provázel nás pro čtvrti charedim židovský lékař, jehož rodina žije v Izraeli již několik generací. Neměl je vůbec rád, říkal jim černoprdelníci nebo mravenci, jeli jsme raději v noci, protože jsou agresivní zvláště vůči ženám , které nejsou oblečené podle jejich zbožných představ. Měl jim za zlé , že nepracují , plodí neuvěřitelné množství dětí a žijí s přídavků,na které on a další pracující musí platit daně.Jeli jsem v noci,protože to bylo zvláště nebezpečené ( Esterka měla krátké rukávy a sukni).Proto se těm zprávám moc nedivím. Na druhé straně smířlivější vůči nim byl náš provázející katolický kněz, který se zamýšlel nad tím, že někdo musí tóru podrobně znát , studovat a předávat dál. Trochu jsme se teď doma smáli, když jsem četli tvou úvahu a vzpomněli si na vlastní zážitek, ale na druhé straně každý má nárok na svůj životní postoj .
side: byla by to velice zajímavá konfrontace obou světů, a ryzosti jejich přesvědčení. Nicméně oba asi víme, že pokud by kočkám šlo o věc, stačilo by v charedim čtvrtích zkusit držet jen ty transparenty. Když jdu do katolického kostela jako do katolického kostela (tedy nejdu tam přednášet anebo moderovat koncert), šábesdekl smekám. Kočeny – pokud jim jde o sdělení, že ženská není zboží – by tedy měly respektovat svět charedim, aby jim to mohly sdělit. Pokud chtějí echt provokovat (nejen novináře), měly by tam vyrazit. To by byl skandálek, tučné sousto pro bulvár i seriozní média, když dovedou létat kameny jen proto, že se strhávají diskriminační cedule.
Taky nevím, kolik z těch děvčat jsou židovky. A ačkoli ani těm, by charedim neměli diktovat, kudy mají chodit, těmto paním mimo hranice ghetta nemají už šanci nařídit cokoli. Spíš mi leží na srdci zdroje (myšlenkové zdroje) na jejichž základě v kontextu se zbytkem tóry jednají tak, jak jednají. Tedy nikoli jako židé, ale jen jako pouzí “ortodoxové” (= rozumějme, libovolní ortodoxové/fundamentálové).
evo: díky za pohlednici z cest. Mít mnoho dětí, mi nepřijde jako důvod k výčitkám. Dost se to podobá našim českým argumentům vůči cikánům. Ani ti ani ti nerodí proto, aby dostali dávky. Prostě jenom rodí.
Stejně tak mi uniká, proč vyčítat někomu, že dostává přídavky, na které já musím makat. Není to spíš vina toho, kdo přídavky poskytuje?
Zůstává otázka “práce”. Z pohledu Nebes je “osek be-torá” doslova “zaměstnáváním se tórou”, tedy to práce je. Záleží na sekulárním státu, jeho elektorátu a vykonavatelům státní moci, zda to za práci uznají. ERGO – kdo dobrovolně nepracuje, může v solidární společnosti požívat status “sociálky” a “pobírat” vše, co si tato společnost stanoví jako “nárok” pro všechny bez rozdílu. A tady – opět silná paralela s cikány – kdyby společnost hospodařila košer a hospodárně, ony by se prostředky na sociální případy určitě vygenerovaly. Jenomže i pro nás tady v česko-moravsku a Slezsku je pohodlnější nadávat na ty vyžírky cikány, než zvednout zadek a ptát se, kdo tu krade daleko více. A obávám se, že tak jako se krade v Česku, se krade i v Izraeli.
Na druhou stranu, charedim, kteří se chovají nejen diskriminačně, ale dokonce nelidsky, nejsou charedim (plaší před Panovníkem, v bázni a třesení), protože porušují hafo micvot. Jsou to jen pitomci oblečení do kostýmu charedim. Podobné týpky můžeme najít i mezi muslimy, v křesťanstvu i v reformním a liberálním židovstvu zde v našich souřadnicích. To ale neznamená, že charedim jsou špatní. Muslimové jsou špatní, židé jsou špatní atd. A právě v tom je to zpravodajství “z dálky” klamavé, protože pokud Izrale protestuje proti těmto konkrétním pseudo-charedim, tak držím palce, ale agentury by to měly zdůraznit. Pokud se zuří “po cikánsku” na charedim jako na skupinu, tak se mi to zdá nespravedlivé. Možná právě proto, že každý má nárok na svůj životní postoj, ale také určité povinnosti vůči Nebesům/ humanitě.
aha ten clanek byl zamyslen jako obrana ortodoxnich zidu proti kolektivni vine, tak to jo.
Myslím si, že by s tebou milí charedim taky nebyli moc nadšení.Z dálky a z pohledu turisty mi připadala celá věc spíše zábavná, ale z pohledu běžného občana Izraele ( také zbožného a velmi pracovitého )již méně.
Evulko, naprosto souhlasím. Ale pořád potřebujeme vidět Evu, Achaba, Icika, Bennyho, Šragu a Dvojre – ne rovnou “charedim”, “krnováky” anebo “ods-áky”. Nebo se pletu ?
p.s. Že to jde zhusta těžko a ještě hůře do hlavy, to taky nezpochybňuju. Ale furt vejš. Taky to budu zkoušet…
Tak už díky paní Haně Mayer víme, že dívence bylo osm, že tak, jak se občas někdo chová halacha natoř ppak tóra vůbec neschvalují, a také to, že to dnes v Izraeli není nijak jednoduché. Článek si dovolím doporučit: http://eretz.cz/2012/01/zenu-statecnou-kdo-nalezne/