Vyrazila mi dech čísla, kolik berou absolventi našich vysokých škol.
Podle průzkumu střediska pro vzdělávací politiku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy berou 4 roky po nástupu do práce absolventi ekonomických, právnických a informatických oborů v průměru 40 000 MĚSÍČNĚ. Ti nejhorší z nich, tedy zemědělci a přírodovědci pak asi 27 000. Pokud zohledníme celou věkovou škálu, tak např. průměrný plat absolventa ekonomického oboru je 51 000 korun měsíčně.
Při pohledu na tato čísla se mi plánované školné někde kolem 15 – 20 000 za semestr, tedy za půl roku, zdá velmi malé. Investice do sebe je jako investice do čehokoliv jiného. Vůbec nechápu, proč by ze svých daní měl spolufinancovat studium někoho úplně cizího bezdětný dělník v mladoboleslavské automobilce. Ten někdo cizí bude pak jednou brát třeba trojnásobek jeho platu.
Další zažitý mýtus: sociálně slabší to mají horší. Ano, těm z bohatších rodin to zaplatí rodiče. Zatímco ti z chudších si na studium budou muset vzít půjčku, nebo chodit pravidelně na brigády. Ale kde je rozdíl mezi normálním životem? Ten z lepší rodiny bude jezdit do školy autem a aby si to mohl dovolit i ten z chudších poměrů, tak budeme financovat auta všem?
Ovšem nejlepší jsou situace ze života. Zatím zdarma zafinancujeme nákladné studium budoucího zubaře. Pan doktor bude pak nespokojen se svým platem ve státní (fakultní, krajské …) nemocnici a uplatní akci Děkujeme, odejdeme. A skutečně odejde za lepším platem do zahraničí. Opravdu si někdo myslí, že tomuto člověku máme všichni financovat studium? Pokud by si ho zaplatil sám, pak nelze říci nic jiného, než že si může dělat co chce.
Otázka dle mě tedy nestojí: platit školné? Ale otázka je jenom o tom, kolik. Možná by školné mohlo být vyšší na těch v budoucnu lukrativních oborech, než na jiných. To je ale už vše otázkou odborné diskuse.
Autor: Tomáš Flaška
Autor
16 Komentářů
myslim, ze ctete nejaka velmi optimisticka data.
prumerny plat vysokoskolaka ze je ~30 tisic, to je myslim dost
nadhodnoceny udaj.
ja se priklanim k tomu, aby vysoke skoly filtrovaly sve studenty
podle schopnosti, znalosti, nez podle schopnosti zaplatit skolne.
takze bych radeji omezil pocet vysokoskolaku podle IQ, znalosti,
schopnosti, vykonu a tito by skolne neplatili.
a kde je odborna diskuze?
Data jsou “jen” dobře vybraná. Ono třeba ti informatici jsou skutečně po nástupu rychle nahoře. Nutno ale dodat, že už v “Kristových letech” jejich počty začínají klesat a po čtyřicítce se stávají doslova raritami. Takže studentík se zadluží, vlastenecky zůstane v republice a když to konečně splatí, bude začínat úplně jinde a od píky. Otázka tedy zní: Pokryje těch přifouklých XX tisíc nejen náklady studia ale i předpověditelnou dobu zlých časů?
.. jen se sarkasticky pochechtávám..
(jako rodič dcery studující hudební vědu.. tedy rodič samoživitel s příjmem téměř polovičním než je předpokládané školné.. :)))))))))))))
zdá se mi to jako divný vtip..
Já jsem taky proti placení školného. Přeci tomu svému parchantovi nebudu dávat peníze na školu, když to může zaplatit stát. To si radši udělám jednou ročně pořádnou dovolenou. Proto s tím článkem nesouhlasím. Jsem proti placení školného!
boban: Tenhle příspěvek jsem už jednou četla.. protivná provokace. (nebyla jsem na dovolený – v tom smyslu, jak se obecně chápe dovolená – už asi 15 let)
“..Ten z lepší rodiny bude jezdit do školy autem a aby si to mohl dovolit i ten z chudších poměrů, tak budeme financovat auta všem?”
Většina spolužáků mé dcery a její vrstevníci musí krutě šetřit, aby měli na vlak a na autobusy.. Neznám žádného studenta VŠ, který by vlastnil auto.
Ano, provokace ten příspěvek je. Ale skutečně má třeba potomkům Petra Kellnera platit studium stát? To je extrém. Ale jsou stovky bohatých rodin, pro které školné nemůže být žádný problém. Takže jak na to? Platit by měl jen někdo? A jak to rozlišíme? Podle dańového přiznání? Kdo stanoví jaké hranice příjmů?
1. Takže extrém jedna – současný stav. I ti nejbohatší to dostanou zaplacené z daní všech.
2. Extrém dva – nejchudší na to mít nebudou tak studovat nebudou moci.
Zlatá střední cesta: školné s tím, že chudí na to dostanou levné půjčky s odkladem splatnosti. Naprosto správný návrh dnešních legislativců. Protesty proti němu jsou jen podporováním extrému číslo jedna.
jste těžký asociál, bobane. Ze studentů ročníku je tak 40-50 dětí bohatých rodičů, zbývající stovky jsou rády, že jsou rády. (Koleje, skripta, učebnice (není to totéž, jako skriptum), menza, MHD, jízdné za rodiči/rodinou). Má se na to vzít tak, že prostě nebude možné, aby někdo přiznával daně v Holandsku, říkal si dobrodinec a tady chtěl být prezidentem (Babiš), nesmí být možné, aby si “moderátor”, který evidentně neumí zpívat (Leoš M.) vydělal na Ferrari nebo co to má, aniž by zaplatil pořádné daně, nejlépe ve výši sta procent ceny tohoto předmětu, který je s to si pořídit klidně třikrát. Zajímavé je, že lidem “vašeho ražení” nevadí, že soudci mají příplatky na civilní oděv (kdyby přišli v džínách, stejně mají erární talár), na kadeřníka (klidně několik tisíc za sezení) na odbornou literaturu (3.800,- měsíčně) při 80-100.000 Kč měsíčně+ 14. platech. Když uneseme (stát) při 5.000 soudců příspěvky 3.800x12x5.000, -to školné, na tom už se nevydělá. Tady v “Kalouskově” jde o to, znemožnit studium nadaným, leč chudým.
SID: “Tady v „Kalouskově“ jde o to, znemožnit studium nadaným, leč chudým.” Prosím můžete tuto myšlenku rozvinout? Kdo a proč se o toto snaží? Za jakým účelem?
A SIDe ještě něco: stále si myslíte, že ti soudci, kteří jsou tak přeplaceni, studovali oprávněně za peníze nás všech a nikoliv za své?
Jenže zase se vyráží klín klínem. Ministerstvo školství akreditovalo naprosto neuvěřitelné množství veřejných ” vysokých škol” a “univerzit” s naprosto neuvěřitelnou úrovní. A teď je nemůže ufinancovat a tak budou platit všichni.
navrhněte ministru Dobešovi, bobane, ať to udělá jako v Rusku. Tam je schválený zákon (v platnosti až od 1.7.2012), podle něhož třeba na školách bude možné, aby pro studenty byla zdarma ruština a matematika – a ostatní předměty se budou učit za úhradu. Navrhněte to panu Dobešovi, a třeba dostanete nějakou Svatováclavskou orlici na klopu, nebo co dávají na tomto “báthorovském” pracovišti….
.. hej vy dva! .. :))))) .. a to vážně myslíte, že může být k něčemu dobré, když tady budete na sebe poštěkávat a vrčet?
Ok.. OK.. boban provokuje, něco ho na tom štve.. a Sid vyletěl, jako by viděl červený hadr.. Pánové.. v kultivované diskuzi nemůžete nahlas říkat “Co to meleš za krávoviny, ty vole!” Vzpomeňte na slova klasika.. Jak řekne gentleman, že jste lhář? .. Řekne:
“Domnívám se, že o správnosti vašich informací dalo by se s úspěchem pochybovat.”
Boban provokuje, ale pokusil se zamyslet. Taky údaje, které uvádí výše zmíněný průzkum jsou jakési “hodně dobře vybrané” .. připadá mi, že Sid tak nějak stojí víc pevnýma nohama na zemi.. Souhlasím, že těch bohatých zase u nás nebude tolik.. (aspoň já jich moc neznám, no.. nejsem taky relevantní vzorek), ale vážně netuším, jak z toho ven.. ( nejsem závistivá, checht.. k tomu soudcovskému kadeřníkovi bych jednou v životě chtěla jít.. :-))))))))))
.. i když.. jak se to píše v Pirkej Avot? .. “Kdo je bohatý? ..”
:p
Taky nechápu, kde vzal autor článku takové čísla o platech. Můj známý, který vystudoval dějiny umění a teď pracuje v oblasti památkové péče (Národní památkový ústav) bere 13 000 Kč (slovy třináct tisíc korun českých) čistého… Zkuste si zpočítat, jak se asi dá z takového platu v Praze vyžít…
Myslím, že školné není problém principiálně. Bylo by však dobré, aby bylo transparentní. Abyste už na střední škole věděli, kolik vás bude stát. Absurdní argument jsou ale platy budoucích vysokoškoláků. Jednak nelze srovnávat- plat humanitního vzdělance je výrazně nižší ( viz výše ) než plat onoho v článku zmiňovaného dělníka ve škodovce. Argument brigády při studiích je také směšný.Zaprvé- existují obory, kde to prostě nejde, protože studium je náročné ( např. medicína nebo farmacie) a zadruhé- studium je přece plnohodnotná příprava na budoucí povolání- je zvláštní již při tvorbě zákona zakomponovat nutnost nekvalifikované práce studenta mimo budoucí obor!
a také-školné není jediný výdaj studenta.A pro studenty pocházející mimo univerzitní města je také na hranici únosnosti běžné rodiny.
Já nevim kde berou ty údaje o tom kolik berou vysokoškoláci po té co čerstvě po škole nastoupí do práce. Ale u nás berou stejně málo jako někteří nevzdělaní kteří jsou i ve vyšších pozicích. Takže klíďo 11.000 nástupní plat a pokud nejsou něčí známí, nebo nejsou dostatečně drzí a bezohlední tak se z jakýmkoliv finančním postupem i vhledem k inflaci mohou rozhloučit. To je tvrdá realita. Takže zaměstnavatel raději přijme na brigádu od jistých agentur např. Rumuny( nic proti tomuto národu)než někoho kdo mu bude do toho příliž mluvit a bude tomu rozumět.