Jak své děti vzdělávají Izraelci hlásící se k ultraortodoxnímu judaismu?

Způsob vzdělávání se za poslední stovky let příliš nezměnil. Hlavní složkou je studium náboženských textů – tóry. Jelikož se však studenti neučí matematiku, angličtinu ani přírodovědné předměty, mají pak problém uplatnit se na trhu práce. Stovky absolventů jsou proto pro společnost ekonomickou zátěží. Množí se tak požadavky směřující k ortodoxním židům, aby svůj vzdělávací systém modernizovali. Informaci přinesl zpravodajský server BBC.

Právě ultraortodoxní židé vyšli minulý týden do ulic. Jejich počet byl zhruba 100.000 a většinou pocházejí z aškenázské komunity (té z Evropy). Chtěli si vynutit právo posílat své děti do škol výhradně pro aškenáze. Nechtějí totiž, aby jejich děti chodily do škol společně s dětmi sefardů – židů pocházejících z Iberského poloostrova, severní Afriky či Asie. Soud však jejich žádosti nevyhověl a uložil trest rodičům, kteří svým dětem zakazovali chodit do škol, které navštěvují i sefardové.

Škola Kol Hatora v Jeruzelémně je považována za jednu z nejprestižnějších pro syny z ortodoxních rodin. Škola má pouze jednu velkou místnost, ve které žáci sedí v malých skupinkách a diskutují. Předmětem diskuze je talmud, židovský zákon. Nepatří sem ani politika, ani dějiny ani nic podobného. Diskuze je na programu každý den. Žáci do školy chodí v černých kalhotech, bílých košilích a s kipami – židovskými čepičkami.

Jelikož ortodoxní židé mají početné rodiny, studentů takovýchto škol přibývá. I jeden z učitelů, rabín Jechezekel Koren, přiznává, že mnoho jeho studentů se pravděpodobně nikdy nezačlení do klasické společnosti a bude se i nadále věnovat studiu náboženských textů. Sám má třináct dětí a dodává: “Snažíme se zůstat u toho, co děláme po generace, po stovky a tisíce let. Je to stále studium talmudu, výkladu tóry. Vidíme, že máme úspěch, velký úspěch, a nehodláme na tom nic měnit.”

Narozdíl od jeruzalémských ješiv (škol pro ortodoxní židy) se na klasických školách učí i sekulární předměty. Například herzlijskou vyšší školu komunikačních a informačních technologií navštěvují moderně oblečení muži a dívky. Studuje zde i Zammi Kobalkin. Nejprve absolvoval ješivu, ale pak zjistil, že se nedokáže uplatnit v práci mimo svou komunitu. “Začal jsem se základy (sekulárních předmětů), když mi bylo 23 let,” říká Kobalkin. Ten zde nyní studuje práva, ale musel za to zaplatit vysokou daň – jeho rodina ho vydědila.

Přestože většina židů absolvuje sekulární školy s moderními předměty, profesor práv Ammon Rubinstein stále považuje ješivy za problém. Ty jsou financované státem a počet jejich studentů stále narůstá. Rubinstein byl dříve ministrem školství a je také spoluautorem petice, která směřovala k nejvyššímu soudu a žádala, aby ortodoxní školy musely do svých osnov přidat i základní sekulární předměty. Některé ješivy ustoupily, ale i tak jejich studenti tráví až příliš času studiem tóry.

Spory mezi ortodoxními a sekulárními Izraelci jsou často velmi vášnivé. I když se prosadily některé kompromisy, obě komunity jsou si pořád velmi vzdálené.

Autor: redakce Shekel.cz