Za nejvýznamnější čin evropského domácího odboje během druhé světové války je považován atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a Morava, který se odehrál v květnu 1942 v Praze. “Kat českého národa” a jeden ze spoluautorů holokaustu zemřel na následky zranění po atentátu spáchaném třicetiletým slovenským rotmistrem Josefem Gabčíkem a o rok mladším českým rotmistrem Janem Kubišem.  Ti zahynuli  v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici měsíc po akci. Od Gabčíkova narození (8. dubna 1912) uplynulo sto let. Slovenský rotmistr byl rodák ze severoslovenské vesnice Poluvsie. Po absolvování měšťanské školy v Rájeckých Teplicích odešel do Čech aby se vyučil kovářem. Ve slovenské Žilině se pak stal strojním zámečníkem. Mezi lety 1934-1937 sloužil coby poddůstojník u pěšího pluku v Košicích. Pracoval také ve vojenské chemické továrně. Po úrazu získal místo vedoucího skladu chemických otravných látek.

Po anexi Československa odmítl nacistům vydat plány a klíče od skladu bojových látek a před hrozbou zatčenm uprchl 5. května 1939 do Polska. Tam se přihlásil do československé vojenské jednotky a seznámil se  s Kubišem, který pocházel z jihomoravských Dolních Vilémovic.  Sloužil pak také v Cizinecké legii v Alžírsku, ale od září 1939 se stal příslušníkem čs. armády ve Francii. Bojoval ve Francii a po jejím pádu se nalodil na loď  Rod El Farag, která plula do Anglie.

Tam se přihlásil k letectvu. Jeho i Kubiše zařadili do speciálního výcviku pro plnění zvláštních úkolů v protektorátu. Výcvik skončil v listopadu 1941 a v noci z 28. na 29. prosince 1941 byli parašutisté v rámci výsadku Anthropoid vysazeni na území protektorátu.

Oba nalezli úkryty v Praze a naplánovali atentát na Heydricha. Protektor se shodou okolností  začátkem dubna 1942 přestěhoval do zámku v Panenských Břežanech, asi 15 km od Prahy. Domácí odboj se obával důsledků akce: v depeši do Londýna z 12. května stojí, že “atentát by asi v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky”.

Gabčík a Kubiš své plány přesto nepřerušili. Atentát se rozhodli uskutečnit  v ostré zatáčce pod Vychovatelnou v Kobylisích. 27. května společně s Josefem Valčíkem z výsadku Silver A a Adolfem Opálkou z desantu Out distance zaútočili na Heydrichův mercedes. Gabčík chtěl pálit ze samopalu, zbraň mu ale selhala. kubiš pak na auto zaútočil granátem. Heydrich byl při výbuchu zraněn a po několika dnech zemřel.

Bezprostředně po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo. Začaly popravy.  Novým říšským protektorem byl jmenován šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege. Nejznámějším důsledkem atentátu je červnové vyhlazení  Lidic a Ležáků.

Gabčík s Kubišem po vypálení obou vesnic zvažovali, že se dobrovolně přihlásí na gestapu. Dříve než se k tomu odhodlali, zradil je jejich druh Karel Čurda a kostel byl 18. června přepaden gestapem. Gabčík v bezvýchodné situaci spáchal sebevraždu.

Do 3. července 1942,  kdy skončilo druhé stanné právo, zahynulo přes 3000 lidí. Francie a Británie pak odvolaly podpisy pod Mnichovskou dohodou. To napomohlo k znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.

Gabčík byl posmrtně povyšován až do hodnosti plukovníka a obdržel několik vyznamenání. Po roce 1948 dostala jeho jméno jihoslovenská obec Gabčíkovo (dříve Beš, maďarsky Bös) v okrese Dunajská Stred.

redakce Shekel.cz