Bitva o úřad egyptského prezidenta, nástupce svrženého Husního Mubaraka, přináší mnohá překvapení. Ještě vloni nepřipadalo v úvahu, že by o moci uvažoval někdo ze členů bývalého režimu. Islamistické muslimské bratrstvo tvrdilo, že se prezidentských voleb účastnit nechce.

Nakonec se hlavní volební boj odehraje mezi vlivným členem vedení Muslimského bratrstva a bývalým členem Mubarakovy vlády. Podle agentury AP jde o důkaz toho, jak se po revoluci Egypt změnil.

Oba kandidáti prvního kola voleb plánovaného na 23. a 24. května se vzájemně v mnohém podobají. Dlouholetý šéf Mubarakových zpravodajských služeb i kandidát bratrstva Chajrát Šatir, zodpovědný za disciplinu a financování Bratrstva byli dlouho tajemnými muži. Aktivisté, kteří loni organizovali demonstrace před pádem Mubarakovy vlády,  se obávají obou kandidátů. Jejich případné vítězství ve volbách s sebou údajně nese riziko vzniku diktátorského režimu.

“Soupeří proti sobě dva strůjci represivního aparátu,” píše Ahmad Sáví v deníku Aš-Šurúk. “Generál (Sulajmán) se snaží vrátit zpět Mubarakův režim tak, jak byl. Náboženský podnikatel (Šatir) se snaží znovu vytvořit režim v Mubarakově duchu, se stejnými zájmy, zahraničními sliby a vypočítavostí, ale v jiném rouchu, v náboženských hávech.”

Kandidáti vstoupili na scénu po několikaměsíčním přetahování mezi armádou a bratrstvem. To jsou po konci Mubarakovy vlády dvě nejdůležitější síly v zemi. Šatir kandiduje proto, že Bratrstvo, které se po zákazu v roce 1954 ocitlo na okraji politické scény se nyní stalo nejsilnější politickou stranou Egypta.

Přitom zrovna Sulajmán vyvedl Bratrstvo po 60 letech znovu na politickou scénu. Po začátku povstání proti Mubarakovu režimu prezident jmenoval generála viceprezidentem. Ten ve snaze vyřešit situaci pozval k rozhovorům zástupce všech tehdy nezákonných skupin.

Po Mubarakově únorovém pádu generál odstoupil.  Šatir, který jako představitel zakázaného Bratrstva strávil 12 let ve vězení, byl propuštěn. Sulajmán spatřil svou šanci v nominaci Šatira. Údajně spoléhá na to,  že získá hlasy těch, kdo mají strach z vlády islamistů. Předpokládá se, že jeho kandidatura je podporována armáda.

Pětasedmdesátiletý Sulajmán se v mnohém podobá svrženému prezidentovi. Oba mají dobré vztahy s USA a Izraelem, oba souhlasí s vojenským zásahem proti zařízením íránského jaderného programu a oba jsou odpůrci islamistů.  Dokumenty CIA i americké diplomatické depeše o něm hovoří jako o spolupracovníku v boji proti terorismu.

Panují obavy, že Sulajmán by mohl zahájit nové razie. “Pokud vyhraje a začne potírat opozici a revolucionáře, reakce bude velmi odlišná. Revoluce dosud volila mírovou cestu,”  prohlašuje zakládající člen Hnutí 6. dubna Ahmad Máhir.

Výsledky předvolebního boje lze těžko předvídat.  Šatir by prý mohl být vyřazen kvůli minulým rozsudkům, přestože byl nakonec omilostněn.

Kontroverznost obou kandidátů může vést k tomu, že voliči dají přednost některému ze středovějších zájemců o post prezidenta, například bývalému ministru zahraničí Amru Músovi nebo Abdalovi Munajmovi Abdalovi Hádímu, umírněnému islamistovi, kterého bratrstvo vyloučilo. Je možné, že rozhodne až druhé kolo voleb. K tomu dojde, pokud žádný z kandidátů nezíská hned v prvním kole většinu hlasů,  16. a 17. června.

redakce Shekel.cz