
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád sice popírá existenci holokaustu, ale chystá nový. Prohlásil to izraelský prezident Šimon Peres dnes během setkání s německým prezidentem Joachimem Gauckem. V téže souvislosti připomněl, že Írán – podle Izraelců – chystá atomovou bombu. Gauck oproti tomu vyjádřil naději, že problémy mezi Íránem a Izraelí bude možno vyřešit diplomatickou cestou.
Minulý týden již s Íránem jednalo šest zemí. Předmětem diskuse byly návrhy, které by v případě, že by na ně Teherán přistoupil, mohly přinést zrušení sankcí. Jednou z podmínek je, aby Írán ustoupil od obohacování uranu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramín Mehmanparast považuje požadavek na zastavení produkce uranu obohaceného na 20 procent za nelogický, protože k mírovým účelům podle něj může produkovat obohacený uran i Írán. Podle Teheránu se jedná o produkci určenou pro jadernou energetiku a výzkum, nikoli pro zbrojení. Izrael toto tvrzení odmítá a hrozí vojenským řešením.
Gauckova oficiální návštěva Izraele potrvá do čtvrtka, který je zároveň půlstoletým výročím popravy architekta holokaustu Adolfa Eichmanna. Před odjezdem bude Gauck ještě jednat s í s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a s členy izraelského olympijského týmu, kteří v roce 1972 přežili palestinský teroristický útok v mnichově. V palestinském Ramalláhu se pak Gauck setká s palestinským vedením.
Izraelský list The Jerusalem Post napsal, že Izrael poprvé navštěvuje německý prezident, kterýse neztotožňuje s dnes všeobecně rozšířeným pohledem na holokaust coby jedinečnou historickou událost. Gauck v roce 2008 podepsal deklaraci vyzývající parlamenty, aby zločiny komunismu uznaly za zločiny proti lidskosti.
V této deklaraci byla přímo zmíněna “výrazná podobnost mezi nacismem a komunismem z hlediska jejich hrůzného a děsivého charakteru a jejich zločinů proti lidskosti” i to, že Evropa bude jednotná, až uzná komunismus a nacismus jako společné dědictví a projde debatou o všech totalitních zločinech minulého století.
Izraelští novináři mají za to, že zmíněný text popírá status holokaustu coby výjimečného případu genocidy v dějinách lidstva. Deklarace totiž mimo jiné navrhuje ustanovení společného vzpomínkového dne obětí holokaustu i komunismu. Tím by měl být 23. srpen – den podpisu Molotovova-Ribbentropova paktu. Izraelští komentátoři se obávají, že by to mohlo vést k situaci, kdy na Sovětský svaz padne část odpovědnosti za zločiny apáchané Třetí říší, a naopak se sníží zásluhy Rudé armády při porážce nacistického Německa.
The Jerusalem Post nabádá izraelské politiky, aby využili Gauckovu návštěvu k tomu, aby upozornili na skrytá nebezpečí v textu Pražské deklarace.
Redakce Shekel.cz
1 Komentář
podrývá status holokaustu jako ojedinělého případu genocidy v dějinách lidstva. jeste pred genocidou musi existovat tedy ojedinely vznik toho zgenocidovaneho etnika. a o tom prave neustale hovorime, jak vznik zidu po matkach je nepopiratelnou ojedinelou veci, ktera ve spojeni se vznikem statu na mistech puvodne spojenych s bibli, kde je uzavrena smlouva s zidy po otcich, je ojedinelou i pro vsechny matematiky ve vesmiru.