O Španělsku je v našich médiích jen za poslední měsíc slyšet snad více než od revoluce do roku 2010 dohromady. Mohou za to hospodářské problémy této pyrenejské země, které se dále prohlubují. Často čteme zprávy o tom, že Španělsku hrozí snížení ratingu či dokonce, že tak bylo učiněno. Naposledy tak udělala agentura Standard&Poor´s, která snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti této země o dva stupně. Důvod je jednoduchý a symptomatický pro mnohé další země, deficit španělského státního rozpočtu se prohlubuje a další výhled je spíše horší než lepší. Se stejným negativním výhledem hodnotí Španělsko i další ratingové agentury.

Rovněž další výhled letošního vývoje španělského hrubého domácího produktu není nijak oslnivý. Je očekáván spíše pokles, země je tak opětovně v recesi. Snížení ratingu a snížení odhadu vývoje HDP se negativně projevily na hodnotě španělských akcií, které poklesly.

Španělsko se nachází v nelehké situaci. Na jedné straně musí škrtat a zvyšovat daně, aby udrželo deficit státního rozpočtu, na straně druhé potřebuje rozpohybovat ekonomiku, což by šlo určitě lépe při snižování daní. Vinu na propadu ekonomiky má především pokles domácí poptávky, což je jeden z důsledků úsporných opatření. Vzhledem k tomu, že španělská ekonomika má do výraznějšího růstu daleko, bude se ze svých problémů dosti dlouho zotavovat.

Na kondici španělské ekonomiky nepřidá ani tlak věřitelů a především evropských institucí, aby Španělsko zefektivnilo svou ekonomiku, snížilo deficit veřejných financí a stabilizovalo bankovní sektor. Přičemž v současném stavu španělské ekonomiky jsou tyto tři „podmínky“ nesplnitelné. A jak to vypadá, čekají zemi pod Pyrenejemi ještě horší časy, neboť realitní trh má do zotavení daleko, což značí další růst objemu nedobytných úvěrů, a to samozřejmě výrazně zatřese již tak chatrným zdravím španělských bank. Ty navíc dostaly další ránu, když již zmiňovaná ratingová agentura S&P snížila rating 16 z nich. Vláda se bude snažit zabránit kolapsu bankovního trhu a pomoci jim. Což si však vyžádá další prostředky, které španělský rozpočet nemá. Možná bychom mohli španělům půjčit naše odborníky z bývalé České konsolidační banky, aby jim se situací v bankovním sektoru pomohli. Ale to by si snad ani Španělsko nezasloužilo.

Oslabená španělská ekonomika je v krizi obrovských rozměrů. Kromě recese, problémů v bankovním a realitním sektoru hraje svou výraznou úlohu i nezaměstnanost. Ta se v prvním čtvrtletí letošního roku vyšplhala nad 24 %. To je nejvíce za posledních 20 let a zároveň je to jedna z nejvyšších nezaměstnaností na světě. Přičemž v devadesátých letech, před přijetím eura dosahovala běžně úrovně 20 %. Už 21 měsíců v řadě se snižují maloobchodní tržby, což nasvědčuje tomu, že lidé nejsou ochotni utrácet. Není se čemu divit, třeba počet domácností, kde jsou nezaměstnaní všichni členové rodiny, dosáhl 20 %. Značnou část z nezaměstnaných přitom tvoří mladí lidé, často vysokoškolsky vzdělaní. Paradoxem je, že v zemi je zaměstnáno množství cizinců, a to především v zemědělství.

Dostat se z těchto ohromných problémů nebude nijak jednoduché a Španělsko to samo určitě nezvládne. Bude potřebovat znatelnou pomoc zvenčí. Avšak jde o tak velkou ekonomiku, že pomoc jí je i nad síly EMU. Španělská ekonomika je dvakrát větší součet ekonomické výkonnosti tří zemí (Řecko, Irsko, Portugalsko), jimž už eurozóna pomohla. Eurozóna by jen stěží dala dohromady tolik peněz, aby to na záchranu pyrenejského státu stačilo.

Ovšem španělská vláda se k přijmutí cizí pomoci nestaví dvakrát pozitivně. Ovšem při současném stavu španělské ekonomiky a jejích vyhlídkách na budoucnost jí asi nic jiného nezbude. Záleží však rovněž na tom, zda bude mít eurozóna vůbec dostatek peněz na záchranu Španělska a případně i dalších „potřebných“ zemí jako je Itálie. Dost může napovědět další vývoj na trhu dluhopisů, jak se budou vyvíjet výnosy španělských státních dluhopisů. Nepravděpodobná není ani varianta, že by úroky španělských dluhopisů dosáhly takové výše, že by následovaly svého souseda, Portugalsko, a byly staženy z trhu. To by byla pro Španělsko další pohroma.

Autor: Šimon Finemon