Před pěti lety zemřel na západním břehu Jordánu dvanáctiletý Palestinec.
Malého Ahmada Chátiba zastřelili izraelští vojáci, jelikož si spletli jeho hračku se skutečnou zbraní. K incidentu došlo v Džanínu. Jeho otec se rozhodl darovat synovy orgány, aby zachránil život malého Izraelce a Araba.
Tento příběh se rozhodl zdokumentovat německý filmař Marcus Vetter. Natočil o události dokument jménem Srdce z Džanínu. Snímek sklízí úspěšné ohlasy. Letos vyhrál cenu za nejlepší německý dokument a také je nominován na cenu Emmy.
Při jeho natáčení narazil Vetter ve čtyřicetitisícovém Džazínu na rozpadlé kino. To bylo zavřené již od osmdesátých let. Vetter dostal nápad kino zrekonstruovat.
Na rekonstrukci kina se finančně podílely vlády Německa a západního břehu Jordánu. Přispěl také člen skupiny Pink Floyd Roger Waters. Celkové náklady se vyšplhaly na 650.000 dolarů (přes 12 milionů korun). Kino s 350 místy dnes otevírá a prvním promítaným snímkem je právě Srdce z Džanínu.
Vetter má však ještě větší ambice. Chce v Džanínu otevřít filmovou školu a pořádat zde první mezinárodní filmový festival na západním břehu Jordánu. Nový Vetterův dokument se věnuje samotné renovaci kina a zřejmě bude otevíracím snímkem.
Autor: redakce Shekel.cz
1 Komentář
Soudruzi arabofilové z ČTK zapomněli sdělit, že 12 letý Ahmad Chatíb, který byl normální kluk jeho věku, o svátku Íd al-Fitr kamenoval izraelská hlídková vozidla (to je normální sport, beru to jako oprávněnou resistanci, jen izraelští vojáci s tím musí počítat a proto i majáky na autech jsou v “klícce z drátů”). Co bylo neštěstím bylo to, že druhý den Ahmad s kamarádem vyběhl na ulici s plastovou replikou samopalu Uzi, a připletli se ke skupině dospělejších mladíků, kteří ostřelovali izraelské pozice. Ahmad, který věděl, že má v ruce “hračku” se nekryl, ale Izraelci na pár desítek metrů stěží mohli rozpoznat, že z jeho “zbraně” střelba nejde (zbraň a hračka jsou totiž věrné kopie, hračka má nahoře jen červenou tečku). A když prostor pokropili, postřelili i Ahmada. Ve vojenské nemocnici v Haifě pak zemřel, a jeho rodina darovala orgány potřebným nemocným k transplantacím. Za což jí náleží hluboký dík. Je věcí ší´itů, že nevedou děti třeba k silovým sportům, a sportu vůbec. Prosadí se ten, kdo je ochoten být šahíd. V Americe naopak muslimům na sportu záleží velmi. Není důvod tvrdit, že Cahal střílel omylem. Omyl byl, že nemohl vědět, že chlapec není ve skutečnosti ozbrojen.