Nevládní organizace Al-Fikr al-Arabí nedávno zveřejnila zprávu, ve které uvádí, že lidé na Blízkém východě čtou knihy mnohem méně, než jejich protějšky na západě. Například běžný Brit přečte průměrně za rok 7 knih, Američan dokonce 11, zatímco Arab pouze šest stránek. Pro zajímavost, Čech v průměru přečte 17 knih ročně, což znamená zhruba 38 minut četby denně.
V dřívější zprávě, kterou výše zmíněná organizace vydala již v lednu, stojí, že arabské dítě se věnuje čtení v průměru pouze 6 minut ročně. Oproti tomu děti na západě stráví čtením 12.000 minut.
Po zveřejnění těchto zpráv se na internetu rozpoutala bouřlivá debata. Podle mnohých Arabů tyto údaje odrážejí stav školství a také to, že arabské rodiny při výchově dětí na knihy často zapomínají. Student Hind Saúd například uvedl: „Nikdy jsme v rodině společně nečetli ani se nebavili o žádné knize.“
Čtení knih je hodně spjato se studiem. Čím lepší je škola, tím větší jsou nároky na literaturu. Studentka z Rijádu Ghádír Šihabíova to dokládá slovy: „Musíme si vyhledávat informace a to se mi líbí. Ve škole jsme mývali jen jednu učebnici. Člověk se zlepšuje, když více čte.“ Ghádír studuje medicínu, a říká, že právě univerzita ji přinutila více se věnovat čtení.
Nejvíce lidí čte v Iráku, Maroku, Egyptě, Bahrajnu a až poté ve Spojených arabských emirátech, kde pravidelně čte pouze 22% obyvatel. Tyto informace přinesl průzkům zveřejněný loni v dubnu. Dokládá to, že četba rozhodně není oblíbeným koníčkem na Blízkém východě.
Průzkum dále uvádí, že pouze pětina lidí čte pravidelně. Třetina lidí ze skupiny do 25 let pak uvedla, že knihy pro radost nečte vůbec, nebo jen velmi zřídka. Svůj vliv na to může mít to, že v zemích náležijících k Lize arabských států má problémy se čtením a psaním třetina osob, tedy zhruba 100 milionů lidí. Mnoho Arabů také považuje za zbytečné učit se číst arabsky a dávají přednost angličtině.
Autor: redakce Shekel.cz
Autor
19 Komentářů
Když jsem trochu odrostl tak mě kroky zavedly do školy. Učili nás tam trochu německy a snažili se i o zdokonalení znalosti ruského jazyka. Přišel čerstvý absolvent moskevské university a spustil na nás “zdrástvujtěs taváryšti” dále si už nic nepamatuji proto že jsme mu nerozuměli ani slovo.
Byl to skutečný fanda ruštiny. Ale i on nevydýchal článek, který popisoval návštěvu francouzské delegace v moskevském metru. Pisatel tam líčil jak jeden z členů delegace seskočil do kolejiště. Nasadil si bílou rukavici a chráněnou rukou přejížděl pod podvozku lokomotivy a připojených vozů soupravy. S údivem pak hleděl na stále zářivě bílou rukavici.
Ani nevím proč jsem si nato vzpomněl po přečtení výše uvedeného článku pod titulkem “Průměrný Arab prý přečte za rok šest stránek”.
PF 2012 přejí Mayové
No Blažku, těší mně že ke statistikou podloženým údajům jsi přispěl zcela konkrétním a věcným argumentem. :-D
ad2)Václav Patč Statistika je přesný součet nepřesných dat. Vezmu-li v úvahu, že muslimové studuji Korán stejně pilně a poctivě jako židé Tóru, tak tvrzení: “Arab v průměru přečte za rok šest stránek” je stejně zavádějící jako porovnáváni toho o kolik sní Eskymák banánu, pomerančů, fíků… méně než jiný člen světové populace žijící v teplých krajích.
Pf 2012 přejí Mayové
Jak pravděpodobné je, že to tvůrci průzkumu nevzali v potaz? Možná se Korán čte v náboženských školách a poslouchá v mešitách, ale kolik dospělých arabů ho skutečně čte? Jaký je podíl negramotných?
ad4)áclav Patč Platí vice než obecně, že novináři nemusí, od jisté doby, pravdivě informovat o dění ve světě.
Když jsem chodil do kostela ministrantovat a dá se říci do věku cca dvaceti pěti let, jsem nepřečetl ani řádku z Bible. Nebyl jsem negramotný jen mi prostě stačilo co jsem slyšel vyprávět. Lidé čtou to co je jim dostupné. Pokud mají možnost výběru sáhnou po tom co je zajímá. Mně například zajímala příroda a střelectví.
Za zlatých časů socialismu se lidé naučili číst mezi řádky. Z tohoto článku může pro někoho vyplynout, že jsou muslimové nevzdělaní barbaři neuznávající naše hodnoty nebo žádné hodnoty.
Člověk, který prostuduje všechny dostupné knihy nemusí býti o nic moudřejší čí vzdělanější než ten kdo žádnou knihu za celý život nepřečetl. Kdyby byla v knihách nějaká uchopitelná moudrost tak je Svět jiný. S jistotou si troufnu tvrdit” Věda a z ní plynoucí závěry přivedly lidstvo na pokraj vyhubení a devastace planety dosáhla hranice kdy po její překročení se můžeme bavit jen o vyhynutí většiny tvorstva žijícího na zemi.
Pro mě není důležitá ani tak informace kolik toho muslim, žid, křesťan, budhista, hinduista… přečte a jak žije podle toho co zná. To mi v dnešní záplavě všude dostupných “negativních” informací chybí.
PF 2012 přejí Mayové
V ad5) uteklo mi “le” “přečte a-le jak žije podle toho co zná”.
PF 2012 přejí Mayové
Statistika hovoří o tom co přečtou, o vzdělání, ačkoli si ho lze bez čtení těžko představit, se tam nepíše. To podle čeho kdo žije je vůbec jiná otázka. A ta sem nepatří. Pokud průměrný čech přečte ročně 17 knih a považejeme-li za průměrnou knihu o 250ti stranách, pak každý čech může do výše 6ti stran dotovat 708 lidí. Podle téže logiky se v 300 000 000 arabů najde 423 728 lidí, kteří čtou stejně jako průmerný čech. :D
ad7)Václav Patč Podle statistiky je průměrný plat cca 25.000,- Kč. Je statisticky prokázáno, že se nám nežije moc dobře ale z pohledu statistiky si stěžovat nikdo na nedostatek peněz nemá důvod.
Civilizace Sumerů a například indiáni s jejich šamany v podstatě nic ne četli. Přesto si troufnu tvrdit, že byli a jsou moudřejší než většina populace takzvaného civilizovaného světa zavalena tunami knižních výtisku.
Ono je podstatné co a za jakým účelem čtu. V Dnešní době je čteni knih na ústupu. Televize, video a v neposlední řadě internet umožňuje rychle a efektivně naplnit své tužby po zábavě a vzdělání. Knihu už nemusím číst. Stačí si jen pustit film nebo v lepším případě audio nahrávku.
V žádném případě nechci tvrdit, že je kniha plně nahraditelná. Čtení pomáhá rozvíjet představivost a budovat intelekt.
PF 2012 přejí Mayové
Pro zajímavost: málokdo si uvědomuje, že čtení přeformuje myšlení lidí.
Př.:určitě každý se někdy díval na film natočený podle literární předlohy.Většinou ale byli lidé zklamáni, protože si to po přečtení knihy “představovali jinak.” Četbou se evokuje jakési mozkové “centrum literární představivosti”(dále jen CLP), které doplní údaje uvedené v textu do celkového dojmu (dodá obraz,zvuk,emoce atd.).Když sledujeme film,jakési podobné “centrum filmové představivosti”(dále CFP)dodává opět nějaké ty “doplňky”,zpravidla emoce. S některými hrdiny např.sympatizujeme za pár chvil jen na základě náznaků(gesta,hláška,chování),jako kdybychom ty postavy znali celá léta. Díky tomu “CFP” “cítíme”např.vedro pouště,mráz v horách atp.Jestliže “CLP”
tvůrců filmu doplnilo text knihy jinak než “CLP”diváků(což je hodně pavděpodobné),je často divák filmem “zklamaný” či “rozčarovaný.”Mnozí lidé přivykli televizi,filmu či rozhlasu natolik,že nemají potřebu podstupovat”martyrium”čtení(pokud to není vyložené nutné).Jejich “CLP”
je tím pádem zakrnělé a liší se svojí mozkovou činností od klasických “knihomolů”.Pro “televizní”mozek je jednodušší nahlížet na realitu okolo jako na jakousi sbírku film.střihů(videoklipů) a při řešení živ.stuací postupovat tak, jako by byl tvůrcem živ.filmu svého
nositele. Naopak “čtenářský”typ mozku inklinuje spíš k logičtějším nebo “strategičtějším” zp.řešení. Než lidi začali číst vnímali svět kolem sebe a “příběhy”, které se v něm děly především prostřednictvím zraku a sluchu. To platí samozřejmě i pro ty, kteří se číst nenaučili.
Při znalosti písmen a čtení začne fungovat jakási “zvuková část”poznávání reality.Právě teď-čtenáři těchto řádků-ač si to neuvědomuje-se bez jeho vědomí-napínají hlasivky, jako by si text neslyšně předříkával.Ty značky,které na něj zírají z papíru může brát jen jako nějaké “noty” určené k předříkávání,ne však k poznávání.Aby se s tím mozek vyrovnal,musí si nejprve ty “noty”přehrát, změnit v symboly a nějak”napasovat”na realitu okolního světa.Jenže to ho vede k tomu,že postupně přestává uvažovat jen v kategoriích skutečného reálného okolí-místo toho si vytvoří sadu vlastních symbolů,se kterými pracuje v jakémsi vnitřním modelu světa.Zjednodušeně řečeno:začne s okolím “hrát šachy.” :-))
Ad 5) Antoníne, kde berete tu jistotu, že věda a z ní plynoucí závěry přivedly lidstvo na pokraj vyhubení? Přes vše, co v příspěvku uvádíte, populace neustále roste, k dnešnímu dni cca 7 mld. :o)
ad10)woodoo Lidský život je velice krátký časový úsek k porovnáním s délkou existence země. Přitom pomíjím názor na její skutečnou nebo domnělou délku trvání ve Vesmíru.
Pokud se dožiji, bude mi v srpnu 57 let. Jako kluk jsem pil vodu z potoka protékajícího naší vesnici. Ve vodě žily žáby, čolci, různá vodní havěť a proháněly se tam i pstruzi. Do břehu potoka a rybníků si hloubily nory ondatry. Na polích a lukách pobíhali bažanti, koroptve, křepelky, hopsali zajíci, kralici… Srnčí se v zimě na osetých polích shlukovaly do tlup čítajících i sto kusů. Vrabců bylo tolik, že jsme je ani střílet nestačili… Jako devaťák jsem zastřelil na honě v jednom kole devět zajíců. (výřad byl asi 900 kusů drobné svěře) Jako mladý myslivec jsem v průběhu celého honu zastřeli pomoci jedenácti nábojů taky devět kusů. Celkový výřad čítal dvacet jedna kusů drobné zvěře. (Dříve se střílelo na honě 120 až 180 kusů)
Z měst a vesnic se vytrácí ptáci. Kdo slyšel v posledních létech kukačku? Z polí zmizela úrodná půda. To se stalo za pouhých padesát let mé blahé paměti
No a jen tak na okraj, když nám úča ve třetí třídě základky říkala, že se bude jednou i za vodu platit tak jsme se jí smáli až se za břicha popadali.
Dnes se rozběhl celosvětový konflikt o vodní zdroje. Vis rozbombardování Libye. Pod Saharou jsou obrovské zásoby pitné vody.
Ropa už není na prvním místě do čtyřiceti let se mají ostatně její zásoby stejně vyčerpat.
No a to nemluvím o tom čím nás to ti “vědátoři” krmí. Čím je krmena hydina obohacující “masem” naše stoly. To si může každý na internetu najít sám.
PF 2012 přejí Mayové
” Civilizace Sumerů a například indiáni s jejich
šamany v podstatě nic ne četli. Přesto si troufnu
tvrdit, že byli a jsou moudřejší než většina
populace takzvaného civilizovaného světa zavalena
tunami knižních výtisku.”
Tohle blábol jak stehno, oni měli všeobecnou školní docházku? Měli méně žebráků – chudých/nevzdělaných než mi? Primitivní zemědělská společnost? Tu vůbec nevíš co mluvíš/píšeš. Vydáváš své romantické představy za fakty.
ad12)Václav Patč Před chvíli jsem se vrátil z roznosu letáku. Counter-Strike se mi hrát nechtělo a tak jsme zavítal, po projití dění ve světě, i tady. No původně jsem nechtěl odepisovat tak nad ránem ale asi se na internet dostanu až někdy zítra večer tak Ti tedy odpovím hned.
O indiánech a obecně o starých civilizacích toho mnoho nevíme neb se z různých důvodů dochovalo velice málo z jejich historie. Určitě je netrápily problémy naší doby. Dozajista neměli školy, domovy důchodců, žebráky, školky, jesle… Měli jiné starosti. Neměli ledničku. Museli maso sušit… Prostě žili úplně jinak než my. Oni žili v souladu s přírodou a to my už neumíme. Ono se nám to zákonitě šeredně vymstí.
PF 2012 přejí Mayové
Ad 12. Václav Patč
nechápu na to, jak jste přišel zrovna na primitivní zemědělskou společnost u indiánů a nebo Sumerů?
Sumerové byla celkem dost vyspělá civilizace a mezi Indiány se jich také najde několik. A třeba nad mayskou matematikou a astronomií se dodnes tají dech leckomu.
Naopak určitě neměli domovy důchodců a nejspíš ani moc žebráků – čím primitivnější kultura, tím je těchto negativních jevů méně.
Na druhou stranu i nejprimitivnější národy měly a mají svoje “školy”, jen vypadají jinak, než naše a výuka je mnohem účelnější, než ta naše. Oni mají často dokonce i jakousi formu maturity – např. obřady přijímání mezi muže a pod.
Pane Blažku, u některých “primitivních” národů dokonce existuje i jakási školka.
Jinak s Vámi naprosto souhlasím, že se nám vymstí naše neschopnost žít v souladu s přírodou. A dokonce si myslím, že v tomhle se dějiny budou opakovat……….
To je všechno hezké, stále však to není reakce na otázku ad 10. :O)
ad15)woodoo Před malou chvíli jsem dorazil domů po jedenáctí hodinovém cyklistickém maratonu spojeném s roznosem letáků. Tak k té rostoucí populaci. V Číně přišli na to, že se nemohou množit jako kobylky, které všechno sežerou. Ono těch 7 miliard lidí by planeta hravě uživila. Toto číslo by nemuselo býti ani konečné ale za jiného přístupu k matičce zemi. Proto si troufnu, s plnou odpovědností tvrdit, že lidstvo je na pokraji vyhubení. Většina lidí dnes přežívá jen díky chemii. “Potraviny” vyprodukované pomoci pescitydů je stejně postupně zahubí. Člověk není motor fungující na benzín nebo běžící na naftu s možností výměny opotřebovaných dílů.
Na druhé straně je pravda, že současný způsob života umožňuje většímu počtu lidí dožití staroby. Nic je nesežere, nezmrznou, nepojdou hladem… člověk žijící v přírodě je vystaven daleko většímu množství život ohrožujících situací než jedinec popíjející pivo v hostinci.
Na druhé straně, jak vyprávěl můj otec, ukažte mi dnes osmdesatiletého chlapa, který donese z lesa strom vhodný na podestu.
PF 2012 přejí Mayové
ad14)Franta Jáj, sypu si popel na hlavu, s tou školkou. Jen jsem to tak bezmyšlenkově vypálil. Například Křováci v Africe mají “družiny” pro dospívající mládež. Děcka mají zábavu a dospělí drží pěkně ogary oddělené od děvuch. Žádné naše diskotéky s cigárem, pivkem nebo džontem v ruce.
PF 2012 přejí Mayové
Z demagogického průjmu páně Blažka se mi dělá nevolno.
Ad 18) Karel79 – Není zapotřebí hned hovořit o demagogickém průjmu. Nejedná se o nic jiného než o determinaci a mainstream, prisma přes, které nahlíží na okolní svět, jen názor.
Ad 16) Antonín – Má původní reakce měla jít ad rem, k tvrzení, že věda a z ní plynoucí závěry přivedly lidstvo na pokraj vyhubení. Stále mi chybí ony „zmiňované„ závěry. :O)