Zdroj: Shekel

Nejistota na finančních trzích by se dala krájet. Jak to jde poznat? Třeba tím, že mnoho investorů stále více vyhledávají tzv. bezpečné přístavy. Jedná se o země s dobrou pověstí, jako třeba Švýcarsko, Německo či USA. To však má jednu vadu. Zájem o tyto dluhopisy je tak velký, že se investoři musejí smířit s nízkým úrokem, často dokonce se ztrátou. Investoři se tak moc bojí, že akceptují malou ztrátu, než riziko, že by ze svých peněz nedostali nic.

Investoři jsou nervózní, neboť se nedaří vyřešit současnou situaci tak, aby ekonomika (zejména evropská) opět nabrala růstový směr. Vyřešit tuto situaci však nepomohou žádné summity. Ty často reagují na situaci se zpožděním a než vůbec politici dojdou k nějakému závěru, je obvykle už pozdě. Možná je to ale pro ekonomiku lepší.

Nabízí se otázka, proč tedy investoři vůbec takové investice vyhledávají. Vždyť je to proti logice. Důvodů proto je několik. Jedním z nich je princip diverzifikace. Každý investor by se měl snažit mít v portfoliu aktivum, někdy označované jako bezrizikové (samozřejmě úplně bezrizikové aktivum neexistuje), u kterého je pravděpodobnost ztráty všech investovaných prostředků velmi nízká. Takovým aktivem jsou právě ony „bezpečné přístavy“. Dalšími důvody mohou být legislativní. Kupříkladu české penzijní fondy investují dle zákona jen do dluhopisů ČR. Obdobně i zahraniční penzijní fondy, pojišťovny a další institucionální investoři investují především do dluhopisů.

Takže investoři se opravdu nezbláznili, ale vědí moc dobře, co dělají. Avšak pravdou je, že se situace horší. Obdobná situace, tzn. kdy investoři kupovali dluhopisy se ztrátou byla již v lednu letošního roku. Tehdy byly krátkodobé německé dluhopisy emitovány se záporným kuponem. V současnosti se tak děje u více států. Vedle Německa, se tak děje u dluhopisů Finska, Rakouska, Nizozemí či Dánska. Největší důvěře se nyní těší švýcarské dluhopisy. Švýcarsku nyní investoři půjčují se ztrátou přesahující půl procenta investice.

Ovšem v porovnání s odpisem hodnoty 70 % dluhopisů v případě Řecka je taková ztráta ještě stále přijatelná.

Autor: Šimon Finemon

1 Komentář

  1. Antonín Blažek
    17.7.2012 – 27 Tammuz 5772 v 17:41 — Odpovědět

    Nevadí že jsem bit. Hlavně že se peru.
    To Vám řekne každý pořádný koňský handlíř. Ono je lépe na koni pět tisíc (míněno za zlatých časů socialismu) prodělat než ho nechat doma nebo na kšeft konkurenci. Prachy se musí točit a člověk se nesmí nechat nikým z obchodu vystrnadit.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Izrael po letech povolil palestinským vězňům návštěvu rodin

Další článek

Dvě jména Vznešeného …