Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede – snad budete vděční! (2:185)
Každý (lunární) rok se touto dobou v médiích objevuje řada zaručeně zaručených i bezpochyby pochybných zpráv o tom, kterak půst zoceluje lidské zdraví, mysl i společnost. Věřící muslim se během ramadánu od úsvitu do západu slunce zříká jídla, pití, kouření, sexu; v ideálním případě také klevet, šizení, lhaní a vůbec nekalostí všeho druhu.
Útroby věřícího si odpočinou od trávení, oči od okukování zakázaného, do životů mnoha lidí konečně vstoupí – zase po roce – každodenní recitace veršů Knihy, na kterou se do té doby prášilo někde v koutku na poličce.
Je tu ale ještě jedna věc. Potomek Adamův nemá moc možností, jak obdarovat Stvořitele. Můžeme ze svého majetku obdarovávat chudé. Z toho majetku, kterým nás obdařil – lépe řečeno, který nám propůjčil – Bůh – z majetku, který tedy vlastně není náš. Můžeme konat skutky milosrdenství ale – jak už to vgolemickém článku krásně vysvětluje Achab Haidler – i tehdy obětujeme jenom svůj “vypůjčený” čas.
Rozhodnutí, jak naložit se svým životem nebo se svým majetkem se stále týká toho, co nám bylo svěřeno do užívání.
Půst (nejen ten ramadánový) spadá do jiné kategorie. “Pánu lidstva” patří “modlitba má, obřady mé, život můj i smrt má” – ale přání, maličké i větší člověčí touhy jsou naše a jenom naše. Jako by to nestačilo, dostali jsme k těm touhám nádavkem ještě i svobodu. A svoboda, jakkoli trýznivá se někdy může zdát, zas umožňuje přinést tu jedinou možnou oběť ze všech; jen díky ní obětujeme to, co nám, jedině nám, doopravdy náleží: přání, lásky, touhy a bolesti.
Principem ramadánu není hladovění ani žízeň; je to dar Bohu, důkaz lásky k Němu, důkaz – pro nás samé, protože On důkazy nepotřebuje – jak vážně to vlastně s tím snažením na Jeho cestě myslíme. A kdo ví, možná že jedenatřicátého dne někteří tentokrát sváteční Korán zpátky na zapadlou poličku neuklidí…
Autorka: Karima Sadio
Autor
9 Komentářů
vida, zde se smiruji zide i muslimove a krestane.
jak mam tedy chapat vzajemne spory, je to jen problem lidi, nebo
i knih, ktere ti i oni ctou?
Nevěda co je to postiti se o postním měsíci ramadánu, vždy jsem tyto lidi obdivoval. Vím co je to půst delší čtyřiceti dnu držeti. Jeden mám dokonce úředně zadokumentován a potvrzen lékaři vazební věznice v Ostravě kde jsem držel protestní hladovku proti zvůli orgánů činných v trestním řízení i mému protizákonnému vazebnímu stíháni pro skutek který se nestal a nebyl ani trestným činem.
O to více jsem byl překvapen, když jsem zjistil. že půst o ramadánu netrvá během čtyřiceti dní po celých dvacet čtyři hodin ale “jen” od svítání do soumraku. V noci si pak mohou věřící dopřávat co jim hrdlo ráčí. I Když na druhou stranu musím uznat, že bez vody člověk dlouho nevydrží.
PF 2012 přejí Mayové
ad1)plan-9 Ono je to v podstatě jednoduchá záležitost. Žide se s muslimy přou koho má Panovník raději z rodu Abrahámova zda potomky Izáka či Izmaele. No a když se dva perou tak se zákonitě třetí musí smát. Křesťané na oba mydlicí se “bratrance” vyzráli. Nemají jednoho Boha ale hnedle bohy tři, Boha Otce, Boha Ježíše a Ducha svátého. K tomu si přidali spoustu svatých s Panenkou Marii ještě na vrh. Co na tom, že v Tóře nebo Starám zákoně nic takového psáno není.
PF 2012 přejí Mayové
plan-9: nerozumím tak zcela poznámce o smiřování. Máte na mysli to, že na stránky shekel.cz přispívají i lidé jiných vyznání než židovského? Řekla bych, že kořeny sporů mezi lidmi obecně se zakládají většinou na úplně jiných příčinách než jsou ty náboženské, i když za ty se dá schovat ledacos.
Antonín Blažek: Ramadán trvá obvykle třicet dnů a půst od rozbřesku do západu slunce znamená kupříkladu aktuálně cca od třetí hodiny ranní do deváté hodiny večerní.
ad4)KS Nepátral jsem jak dlouho trvá ramadám nebo jak dlouho – kolik dní se muslimové v jeho průběhu postí.I celodenní půst po dobu třiceti dnů by byl dost velký zápřah pro organismus každého jedince.
Slunce zapadá a vychází každý den v jinou dobu. Napsal jsem : ” od svítání do soumraku” Svítání i soumrak trvá cca 17 minut. Kdy v průběhu soumraku končí sobota vím. V které fázi začíná den při rozbřesku – svítání, po kralování noci, nevím.
Genesis, 1. kapitola
13. I byl večer a bylo jitro, den třetí.
PF 2012 přejí Mayové
ad4)KS Na stránky shekel.cz přispívají i lidé nežidovského vyznání. V diskusi pak píší své názory ateisté, jinověrci, křesťané, muslimové a samo sebou i židé nebo Židé. Myslím, že toto: “Dobré jest”.
PF 2012 přejí Mayové
A víte všichni jak je nezdravé se nacpat dobrotami před spaním?
U nás platí : snídej sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři přenech nepříteli.
Trocha opisovaní pro porovnaní
Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná „Velký půst“ v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce.
V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.
Postní doba je též obdobím přípravy katechumenů na křest a provázejí je v tuto dobu zvláštní liturgické obřady. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.
Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve zavazuje katolíky od 16 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem pokání.
Antonín Blažek – to bylo jen po zpřesnění, občas zapomínám, že některé věci mohou být některým lidem zřejmé a přesto žádají vysvětlení, neboť nikdo z nás není dopodrobna informován o všem. (Máte pravdu, právě proto, že každý den svítá i zapadá slunce v jinou dobu, se postní doba o ramadánu mění.)
Ivaf: ani o ramadánu se není nutno “cpát dobrotami před spaním”; nevylučuji, že se to možná někde děje, ale znám spíše systém, kdy věřící po půstu pojí pár datlí, zapije je mlékem, vykoná čtvrtou denní modlitbu, navečeří se, absolvuje několikahodinové modlitby tarawih a teprve potom jde spát. U nás doma to vypadá spíš tak, že po západu slunce jíme to, co mimo postní čas snídáme. Hlavní jídlo máme až před rozbřeskem.
Erich: Děkuji za osvětlení. V Senegalu se v posledních desetiletích rozdíl mezi křesťanským a muslimským půstem stírá, křesťané často drží půst “po muslimsku” – http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=384119