Loterijní firmy jsou zděšené programovým prohlášením nové vlády. Důvodem je ujednání, že kabinet přistoupí nejspíš od ledna 2011 k novému a jednotnému zdanění zisku z loterií a hazardu ve výši 20 procent…

Z mého pohledu je již nejvyšší čas, aby firmy podnikající v činnostech, které společnosti nepřinášejí žádný užitek a nemají žádnou přidanou hodnotu, tedy takové obory podnikání, jež by mohly být klidně zrušeny a jejich uskutečňování ukončeno bez náhrady a s okamžitou platností, přinášely alespoň významnou část svých zisků do státního rozpočtu. Mezi takové činnosti podle mého přesvědčení patří provozování loterií a hazardu ve všech jeho podobách, neboť na tomto druhu podnikání je sice možné pro omezenou skupinu lidí významně zbohatnout, ale jejich princip je založený na důmyslném okrádání lidí. Zároveň připouštím, že mi 20 procent nepřipadá jako dostatečně vysoká daň, osobně bych se přikláněl k dani z hazardu nad úrovní 30 procent.

Prozatím loterijní firmy včetně Sazky, toho neskutečného a nesmrtelného hazardního molochu, neplatí ze svých zisků žádnou daň a pouze odvádějí určitá procenta v podobě příspěvku na dobročinnost, převážně na sport. O těchto procentech i účelu využití finančních prostředků rozhodují samotné hazardní firmy. Procenta jsou stanovena v rozpětí mezi šesti a dvaceti, nicméně třeba chudinka Sazka, po uši zadlužená to akciová společnost, neplatí nic, protože musí splácet dluh z O2 Areny ve Vysočanech. A právě Sazka se obává, co by se stalo, kdyby současná vláda svůj plán uskutečnila a skutečně zavedla dvacetiprocentní daň také z jejího zisku. Prý by nebyly peníze ani na splátky necelých 20 miliard korun, které nakonec sportovní svazy prostřednictvím svého občanského sdružení Zelený ostrov za arénu dluží.

Pokud tedy akcionáři Sazky zjistí, že kvůli zdanění hazardu nemohou nadále plnit své závazky ohledně splátek dluhů vysočanské O2 Areny, nebylo by lepší tento předražený sportovní stánek prodat? Či snad je se svými dluhy neprodejný nebo snad postavený za cenu vysoko překračující jeho prodejní hodnotu?

Jenomže proč by měl stát tyto veškeré souvislosti řešit už ani Sazka, ani ostatní loterijní firmy, natož sportovní svazy, dostatečně vysvětlit neumí. Prý se jedná o záměrnou likvidaci Sazky a potažmo sportu. Jenomže tady jde o jednotné zdanění hazardu, nikoliv primárně o sport. Nevidím ten nejmenší důvod, aby se stát zajímal o dluhy akciové společnosti Sazka a neblahé dopady zavedení naprosto korektního zdanění hazardu na zadlužené sportovní svazy. Naopak. Jestliže peníze vybrané na daních skončí ve státní pokladně, bude se moct stát rozhodnout, jak s nimi dále naloží. Jsem přesvědčený o tom, že nikomu nejde o to, aby do sportu nešly potřebné finanční prostředky. Ovšem na druhé straně je v době finanční krize celkem pochopitelné, že se celková situace a schodek státního rozpočtu musí nutně dotknout všech, tedy i sportu jako způsobu dobré obživy mnoha funkcionářů a lidí pohybujících se v těsné blízkosti sportovních svazů, na rozdíl od občas úspěšných sportovců, kteří málokdy ze svých medailí získaných pro Českou republiku zbohatnou.

Pro vedení Sazky se však jedná o výnosný byznys, a čím lepší podmínky ohledně povinných daní a odvodů, tím pochopitelně více peněz do vlastních kapes. Již před časem se v médiích objevila informace, že ředitel Sazky Aleš Hušák si ročně k 15 milionům platu přijde ještě na dalších 15 milionů na odměnách. To je celkem zhruba 30 milionů korun, tedy pro lepší srovnání se jedná o částku, kterou ročně pobírají všichni členové vlády České republiky dohromady. To jen pro ilustraci.

Na první pohled to vypadá, že bez Sazky jde ke dnu i český sport. Podle zástupců ČSTV, který je majoritním akcionářem Sazky, ale také ze slov předsedy hokejového svazu vyplývá, že by případná změna loterijního zákona zapříčinila neschopnost českého sportu konkurovat na mezinárodním poli soupeřům z jiných států. Prý už by nebylo ani to hokejové zlato, na které se můžeme tu a tam těšit. Otázkou je, pokud by to byla všechno pravda a český sport stál skutečně skálopevně na Sazce, zdali nejsou přeci jenom ty medaile až příliš drahým luxusem, že se kvůli nim musí zametat cestička hazardu, aby nějaké ty drobky ze svých miliardových zisků (v roce 2009 činil zisk provozovatelů hazardu zhruba 25 miliard korun) věnoval na rozvoj sportu.

Autor: Jaroslav Kysilko

Přečtěte si také od autora: Investice pro chudé se ziskem a dobrým pocitem