
Odpověď je jednoduchá – jelikož Bůh sám je i Nadějí, Jeho nepřítomnost v současném světě, ve společnosti a v životě každého člověka znamená automaticky i absenci Naděje.
Pokud Boha do svého života nepustíme, nemůže tam být On, a tím pádem ani Naděje.
Otázkou mnohem složitější je ta, proč by vlastně obyvatelé planety Země neměli mít naději za předpokladu, že se neobrátí zpět k Bohu, Bůh pro ně nebude na prvním místě a svět nebude řízen v souladu s Ním. Mohlo by se zdát, že to je složitá a těžce stravitelná otázka jen pro nevěřící, ale to ani zdaleka není pravda. Každý věřící svoji víru pojímá po svém a zdaleka ne každý si uvědomuje nezbytnost Boží přítomnosti ve svém životě, natož pro řízení tohoto světa. Ani každý křesťan nemá Boha na prvním místě ve svém životě, nehledá předně Boží království.
Podle mého přesvědčení svět bez Boha naději skutečně nemá. Vycházím však přitom z mého vlastního a osobního pojetí víry včetně pochopení Božího slova, souvislostí se stavem současného světa a hlubokým přesvědčení o tom, co tento náš svět v nejbližší době čeká. Právě z mé víry vyvěrá vážnost a hloubka mých myšlenek, když uvažuji o tom, jak svět skončí, když nenajde cestu k Bohu.
Cesta k Bohu je z mého pohledu pro obyvatele planety Země pouhým návratem domů, ke kořenům stvoření života. Ačkoliv by se však mohl tento návrat jevit jako snadný, opak je pravdou. Většina lidí v Boha nevěří, nehledají Jej ve svém životě a naprosto netouží po Jeho přítomnosti. Lidé netouží stanout v nebi, protože v žádné nebe nevěří, nechtějí být dobrými, jelikož nedokážou rozlišit dobré od zlého, nemohou pochopit víru, protože nevědí, čemu vlastně mají věřit, nedaří se jim uvěřit Pravdě, neboť ji nehledají. Přestože Bible je přeložena již téměř do všech jazyků světa a evangelium již bylo hlásáno téměř všem národům, každý si Boží slovo vykládá tak trochu po svém. Většina lidí jej však považuje za pouhý nástroj manipulace, za výtvor člověka, který chtěl ovládnout svět a získat bohatství, moc a slávu. K těmto účelům bylo Boží slovo v minulosti skutečně zneužito a proto ani v této oblasti nezůstalo to, co bylo Bohem vytvořeno, lidmi zcela ponecháno v té původní, ryzí a čisté podobě. Nicméně Boží slovo obsažené v Bibli je živé, a pokud jej budeme pozorně a pravidelně pročítat, zcela jistě k nám promluví v osobní rovině a přímo ve věcech užitečných pro náš vlastní život.
Konec světa je již blízko, období před druhým a definitivně posledním návratem Ježíše na svět již započalo, neboť mnohé věci z těch, která tomu mají podle Bible předcházet, se již dějí. Jsem přesvědčený o tom, že nás všechny čeká závěrečný boj mezi Dobrem a Zlem. K boji vítěznému na straně Dobra bude zapotřebí patrně mnohem více věřících, ba co více, mnohem více hluboce a uvnitř svého srdce pevně věřících, neboť povrchní víra nemůže při boji stejně jako ani v obyčejném životě nikterak obstát. Předně je však potřeba si uvědomit, že budou proti sobě stát lidé, a proto bych si přál, aby za Dobro světa a jeho trvalé vítězství chtěla bojovat podstatná část naší společnosti. Aby těch, kteří budou chtít hájit toho špatného a budou ochotni za něj také bojovat, tím pádem položit i život, bylo co možná nejméně. Tedy jinými slovy bych chtěl, aby se lidé obrátili ještě předtím k Bohu a přešli na Jeho stranu „barikády“. Potom by se záchrana stala pro většinu lidí realitou a nebe by nás všechny s radostí přivítalo.
Pravdou zůstává, že v posledních dnech bude vše, co není postaveno na Skále, zbořeno a smeteno z povrchu zemského. Zhroutí se finanční systémy tohoto světa, přestanou platit zákony, které jsme si sami jako lidstvo určili. Majetek a bohatství pozbudou smyslu a nebudou mít naprosto žádnou hodnotu. Úspory v bankách, zlato a drahé kamení, paláce ze slonoviny, červená Ferrari, vše, co člověk nastřádal, aby v životě nestrádal, bude naprosto bezcenné. Budeme potřebovat pouze Víru, Naději a Lásku, přičemž skutečná láska v srdci bude tou nejmocnější duchovní zbraní, kterou budou lidé v boji disponovat.
Moc bych chtěl, aby všude kolem mne bylo mnoho lidí skutečně a z hloubi svého srdce věřících. Aby lidé měli Ježíše na prvním místě a nebylo tomu už nikdy jinak. Nejde o to, že lidé věřící nedělají chyby a jsou bez poskvrny, pořád jsou to lidé, kteří se dopouštějí špatných věcí, hříchů a omylů. Jde o to, že pro naplnění života je naprosto nezbytné, abychom celým svým srdcem toužili po Boží vůli, aby byl Bůh pro nás tím nejdůležitějším v životě. Žádná jiná cesta není správná, jen ta, kterou pro nás vybere Bůh. Proto máme hledat nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a až jej nalezneme, vše ostatní nám bude přidáno.
Pokud tedy prožijeme život podle svého, byť sebelepšího vědomí a svědomí, budeme třeba i celý svůj život pomáhat lidem a nezkřivíme nikomu ani jediný vlas, jestliže naše kroky nebyly vedeny Bohem a my jsme Jej v životě nehledali a nepoznali, neupřednostnili před všemi našimi jinými potřebami a nevěnovali mu dostatek času, je to naprosto k ničemu. Člověk není stvořen k tomu, aby sám sobě určoval, co je správné a co je špatné, protože toho není ve své podstatě schopen. Člověk je stvořen k tomu, aby byl s Bohem jedno stvoření, aby s Ním byl zajedno a plnil Jeho vůli. Je nezbytné žádat a přijímat Boží odpuštění za všechno špatné, co v životě uděláme. Jedině tak byla oběť Ježíše na kříži smysluplná a pro všechny lidi spásná. Bůh si zcela jistě přeje, aby všichni přišli do nebe.
Jsme samozřejmě svobodní a můžeme se rozhodnout, jak chceme. Naše životy jsou lemovány různými cestami, z nichž část je špatná a část dobrá. Záleží jenom na nás, jak se rozhodneme. Za naše rozhodnutí pak neseme plnou zodpovědnost, sami před sebou i před Bohem. Každý slyšel Boží slovo, každý je ve svém životě konfrontován s tím, jestli chce být s Boží pomocí dobrý, čestný, hodný, spravedlivý a láskyplný, nebo zlý, podlý, nemilý, nespravedlivý a plný nenávisti. Život je dar a záleží na nás, jak se rozhodneme. Pokud budeme hledat Boha, nalezneme Jej, pochopíme a prohlédneme, získáme naprosto odlišnou perspektivu ve vidění světa a souvislostí. Ze slepých se Boží přítomností stávají bystrozrací.
K závěrečnému boji mezi Dobrem a Zlem bude jedna armáda tvořena z lidí, kteří Boha hledali a našli, nikoliv díky svému vlastnímu přičinění, ale spíše způsobem života, nikoliv proto, že by byli lepšími lidmi, ale proto, že se nespokojili s povrchním způsobem života a byli schopni naslouchat hlasu svého srdce. A v pravou chvíli udělali správné rozhodnutí – nepodepsali smlouvu s Ďáblem, ale rozhodli se pro život s Ježíšem na prvním místě. Druhá Na odvrácené straně budou stát lidé, kteří Boha poznali, ale zanevřeli na Něj, upřednostnili sami sebe a svoje věci, nebo Jej v životě vůbec nehledali, protože z nějakého důvodu nechtěli nebo se nechali zmást Ďáblem, případně si pro svůj život svobodně vybrali cestu zla, svůj život prožili sobecky a pouze pro svoje osobní blaho. Budou to ti, pro které nebyl Ježíš na prvním místě.
Věřím však pevně a neochvějně v Naději a milost pro všechny až do poslední chvíle, věřím ve spásu pro každého člověka.
(David Wilkerson, pastor a zakladatel celosvětové služby pro drogově závislé, v jednom ze svých kázání napsal: „Mnoho dobrých lidí, kteří jsou zapojeni do činění úžasných věcí, nedojdou do nebe. Mnozí z těch, kteří se považují za křesťany a jsou přesvědčeni, že jdou do nebe, nebudou vpuštěni“.)
Autor: Jaroslav Kysilko
14 Komentářů
Dobrá, ale proč je to v sekci judaismus? ;-) Možná by stálo za to sekci přejmenovat na “náboženství” nebo “judaismus, křesťanství aj…”:)
To Jiří Blažek: Jde o kořeny….což takhle nebýt judaismu, nebylo by….. :-)
Nebýt judaismu, nebylo by křesťanství. To souhlas. A nebýt objevení struktury atomového jádra, nebyla by atomová bomba. To je také pravda a přesto jsou ty dvě veci odlišovány a je dobré je odlišovat. První křesťané sice určitou dobu hráli na stejném hřišti, jako židé, ale trošku tam měnili pravidla a časem si zavedli úplně jiný sport s jinou ligou. Kořeny nepopírám. Ale nelze na ně odkazovat vždy, zvlášť, když už ty rostlinky byly mezitím přesazeny a kořeny chytly někde úplně jinde.
Ten článek to moc pěkně ukazuje. První čtyři odstavce jsou víceméně univerzální pro všechny, pátý už samozřejmě směřuje určitým směrem, ale ještě to pořád je na společné cestě, a ten zbytek je sice podle křesťanské nauky v pořádku, ale vůči judaismu v naprostém protikladu.
Víte, mám pocit, že týhle sránce nejde tak o úzkou specialzaci, na to je tu třebas eretz, ale o dialog. No a co se týče křestanů, jsem pokřtěná, s moc věcma nesouhlasím, nebo je vidím osobně jinak, ale ono asi nebýt požehnání (či prokletí) vloženého do amidy právě proti křesťanům, tak by asi nebylo, to co je teď. Já nevím jak to tenkrát bylo, ale často mám pocit o lidech kolem Ježiše Krista, že šlo revoltující skupinu lidí (což je židům s prominutím geneticky vlatní :-) …ta revolta) a možná kdyby nebylo toho vloženého požehnání, kterým odřízli těmhle lidem vstup do synagog a účasti v obci, přidejme historicky jistou míru římské nelibosti vůči Judei a najednou je z pár lidí církev s podporou moci a bohatství atd. atd., jak by to asi dopadlo, kdyby se pár činů nestalo….? Omlouvám se, ale často nad tím “odříznutím” přemýšlím…
Ale já vůbec neměl na mysli rozebírání toho, co přispělo k definitivímu rozkolu mezi dvěma směry. To je věc mnohem složitější, nazíratelná z mnoha úhlů a rozhodně se to nedá jen svést na “kořeny” :-) Stejně tak je možné se dlouho bavit, jestli vůbec kdy byli židé s křesťany na jedné lodi.
Byla to jen otázka, míněá částečně žertem, jestli patří článek ukazující poměrně zdařile eschatologické očekávání věřícího křesťana do sekce judaismus – aneb – jak byste se tvářila, kdybyste si chtěla osladit kafe, sáhla po nádobě s nápisem cukru – a ona tam byla sůl? ;-))
Kafe nesladím :-), čímž nepopírám, že mě každý den něco nepřekvapí, čili slovy klasika (Pretty woman) nevyšokuje. Jen jsem chtěla naznačit, že některý věci nemaj cenu řešit. Například přečtení výše uvedeného čánku mi dá víc,než přemýšlet nad tím, proč nemá vlastní sekci. Sama jsem se tuhle pozastavila, když začaly být uveřejnovaný články z ČTK v sekci judaismus, jenže s odstupem, když se na to člověk podívá, třídit články z nějakého geopolitického hlediska a přidat k tomu ještě hledisko náboženské příslušnosti (a to mě napadá ještě víc hledisek :-) ), asi bych byla mešuge z takový stromový struktury, který by na to padla. Nikdy se nelze zalíbit všem, a protože víme kam lezeme, tak si nestěžujme, že to třebas tolik nezapadá do definičního oboru. A omlouvám se autorovi za naší diskusi. GB
Vážený pane Blažku,
Dovolte mi na začátku citovat z Wikiny (kterou miluji, i když vím, že není vždy tak zcela přesná):
„Z judaismu přímo vycházejí dvě největší světová náboženství, křesťanství a islám. Protože obě náboženství stejně jako judaismus označují za svého „prapůvodce“ Abrahama, jsou někdy tato náboženství označována jako abrahámovská.“
Nejsem ani zdaleka tak velkým odborníkem, jako Vy, nicméně k těmto slovům mám naprostou důvěru. Vycházím z toho, že ta květina byla na začátku pouze jedna a z ní všechny ostatní vycházejí, respektive vykvétají. Nebo snad Vy, či Gabriela, Sid, nebo Markus, či kdokoliv jiný nejsme velmi vzdálení příbuzní Adama a Evy? Já se domnívám, že ano. A to co bylo mezi tím, nepovažuji za tak důležité, abych náboženství nadřazoval víře.
Je mi jedno, kdo v co, koho, či sám sebe věří. I proto jsem sestavil tým, ve kterém je nevěřící Tomáš, křesťan Jaroslav, umělec Daniel, Žid Achab, muslimka Soňa a já, který zase věří, že na tomto nápadu zbohatne :-)
https://www.shekel.cz/footer/autori
Rubrika, by se samozřejmě mohla a pravděpodobně měla jmenovat jinak, nicméně z marketingových důvodů, z důvodu prozatímního prostoru a formy Shekel.cz a také z důvodu, který máme napsaný na Facebooku – „Smělým cílem webu je sblížit Izrael a Palestinu a dokázat, že vše souvisí se vším.“; to zůstane jak to je.
Pane Fábry, díky za odpověď. Byl to jen dotaz, navíc míněný spíš v žertu, takže ho tak prosím berte. Já přece nic z toho nepopírám :-) Nebo ano? Těžko bych mohl, když jsem tuhle větu na wiki kdysi sám napsal :-) Dokonce jsem ani neměl na mysli složení vašeho týmu a jeho přesvědčení a už vůbec nebylo mým záměrem vést tu neplodnou diskusi.
Jen mě tak při četbě článku napadlo, že v obchodě bych v regálu s nápisem “ryby” opravdu nehledal vepřové, a to i přesto, že vše souvisí se vším, což je pravda (ale kdyby tam bylo napsáno jen “maso”, tak už tam budu očekávat leccos :-)) )
OK, pane Blažku – v pohodě :-)
PS: Proč už nejste fanouškem na FB?
Ale vono vážně všechno souvisí se vším…kausalismus. :-)
Hezky je o Abrahámovi jako praotci, protože jiná vrátka jsou mi zatím zavřená nebo dosud neotevřená, v Židovských starožitnostech. To, co jsem si tak nějak jen dovtípila o muslimech, resp. přesněji řečeno o arabských národech, ze Starého zákona a trochu si s prominutím pohrála s gematrií (to ty andělé a mimochodem velice fascinující záležitost je ta gematrie a racionální člověk z ní má tááááááákovýhle voči), říká Josefus Flavius otevřeně. Ale tohle je za jen o tom, že by se začalo řešit, kdo byl první žid. Ale Abrahám je určitě praotcovské pojítko, které spojuje všechny i když nepochybuji, že někteří by tohle pojítko nejradši neviděli (z různých pohnutek).
Já nejsem? No jo. Musel jsem kliknout dole na unlike. Touchpad je potvora.
To máte štěstí :-)
Hezký den přeje
David
A děkuju!
Oni ho vidí a velice vnímají i ti ostatní. Jen na něm neukazují to spojení, ale naopak to oddělení.
To Jiří Blažek: Ale to je přesně o těch pohnutkách :-), ale rozumím Vám, pokud to vezmeme tak, že po tom co dal potomkům “dary” a vypustil je do světa …..