A nejen „nový rok“ – resp. stejnojmenný traktát (Roš ha-šana). Zahanbuje víceméně celý talmud na každé zhruba desáté stránce. Koho? …
Tuhle mne jeden „lepší žid“ – a bisl šejner jid – požádal, ať ho mám nadále rád, takového jaký je… Nejsem proti, ale jednoduché to nebude, protože mi jedním dechem s touto prosbičkou stačil naznačit, že všichni ti tzv. reformní jsou natolik méněcenní, že by na jejich bohoslužby nemohl vkročit. Je to prý právě ta jeho ortodoxie, co mu v tom brání. (V skrytu duše doufám, že on sám má ty „ odporné liberály“ miluje – navzdory svým ortodoxním blokům – přinejmenším stejně, jak o to žádá mne…)
Nic proti žadateli. Ani proti ortodoxii. Ostatně ta – přeloženo do češtiny – není ničím jiným, než „pravou věrností“. A být opravdu věrný Sladkému požehnanému, to by mělo být ambicí dokonce i těch prokletých liberálů. Jinak by sami sebe usvědčili, že jim vlastně o Tatezisn ani zbla nefrčí a potřebují si pouze založit spolek. Takové nějaké maličko nažidlé společenství.
Jestliže ale Nebesům věrní jsou (až například na to, že odmítají chodit v černobilém provedení, protože svět lidí – a tedy i židů – je barevnější a protože si nenechají tradicí nalhat, že ten černobilý model kaftanů je micva, když ve skutečnosti jde vlastně o pouhý kroj, kostým polské šlechty ze sklonku 17. století), nejsou o nic méně cennější, než ti černobílí. Dokonce mi připadají do jisté míry statečnější než ti tzv. „ortodoxní“. Otevřeně totiž přiznávají, že na tomhle nebesům určitě nefrčí a navíc že by se opora pro toto tvrzení jen těžko hledala v tóře. Ba dokonce i v tradiční literatuře talmudem počínaje, protože její kodifikátoři Mojžíš, Jehuda ha-Nasi, Raši a Rambam se takhle také neoblékali. Neprovokují, jen daleko odvážněji vyzývají k dialogu, zatímco a bisl šejner se schová za sukně ortodoxie.
A je tu ještě druhý rozměr statečnosti. A ten kdyby snad skutečná ortodoxie (pravá věrnost) postrádala, byla by rázem ideologií stejně úchylně zvrácenou jako ideologie šoa. – Je jím důvěra v sílu tóry. Která je především dialogem, a teprve potom zákoníkem. Jak obrovská škoda, že se honíme po pískovištích libero-ortodoxie a rozšlapáváme si bábovičky, které jsou stejně jen bezcennými hrady z písku, místo abychom se společně sklonili na dialogem a hledali věrnost… I Chrám měl své nádvoří pro národy, nádvoří pro Jisroele, prostor svatyně a Velesvatyni, kam za pár dní na Jom kippurim opět vejdeme – alespoň v myšlenkách a modlitbách. Za dvacet let rytí v písku jsme už mohli být o fousek dál. V poznání a věrnosti.
Asi by mne bolelo, kdyby ortodox opravdu nemohl vejít mezi liberální kacíře. Kdyby odsuzoval někoho za něco, co po nás – synech člověka – tóra vůbec nechce a ještě si tím utvrzoval nějaká procenta své vlastní šejner jidišajt. Naštěstí se takhle žádný „ortodox“ nechová. Ani nemůže – právě pro samu podstatu té věci. Jde mu o věrnost Vznešenému, ne o naleštěnou klubovou placku a vyplněná okénka klubové horlivosti.
Tyhle prkotiny řešívá jedině ortho-praktik. Slovo znějící skoro jako chiromant, losník a ten kdo vypouští holuby – což jsou, jak ortodox určitě ví, kategorie tórou a tradicí nemilované. Kdyby ortho-praktik nebránil liberálům v cestě k tóře a vzájemnému dialogu, možná by bylo těch liderálů dnes již daleko méně. Respektive by se dokonale selektovali. Na ty správně věrné a na herce. Kterých je ovšem i na pískovišti „ortodoxů“ plno. Právě v duších ortho-praktiků…
Existují tři kategorie ortho-praktiků, učí talmud. 1) nové koště, které je horlivější poturčence, 2) bytost s minrákem a touhou někam patřit stůj co stůj a 3) pitomec. Mimo jiné právě v traktátu Roš ha-šana:
Kdyby se případně na šofar troubilo někde v rozsedlině, sklepení anebo cisterně, ten, kdo slyší jeho zvuk zřetelně, své povinnosti (vyslechnout troubení) dostál bez ohledu na tuto skutečnost. Pokud však slyší jen „nějaký“ zvuk a není schopen definovat troubení přesně, povinnosti nedostál. Podobně i ten, kdo prochází v blízkosti synagogy anebo bydlí v jejím sousedství a zaslechne hlas šofaru anebo čtení ze svitku, pokud si tuto skutečnost uvědomí – branou Pokynu prošel, ne-li – neprošel. Nerozhoduje to, že oba slyšeli. Rozhoduje pohnutka, učí talmud.
Autor: Jaroslav Achab Haidler
15 Komentářů
ale aj,,vyzdvihuje,,rechabitov v Jer.35 kap.smile.
Souhlasím s úsměvem Dannyho a kladu (si) otázku – nešlo tady náhodou o nazarejství? Nejspíš ne, protože abstinence je doplněna kočováním a distancí od zemědělství, nicméně … jakoby Jeremiáš vyprávěl o ortho-praktické ortodoxii. Taky-smile
rechabejci boli odlisni od nazarejcov,ale okrem toho co popisuje sa,,,vraj,,sa vyznacovali vrazdenim odpadlikov,ale dokazat to nemozem.smile.
Prima, ale pozdržme se na moment u toho, proč je Vznešený zve k Jeremiášovi na vínečko ?
zeby s Am 2,12 chcel poukazat na totalny upadok?alebo posun od Lv10,9?smile.
Ahoj, byla bych shovívavější, ať si kdo chce, plní orlí pera micvot, vypňuje si políčka modrého života a ať mu to klidně dělá dobře. Myslím, že zásadní problém je v tom, že někteří takovíto vyplňovači se dali na nepěkný džob nakukovat přes rameno do knížek druhých. A to je potom ošklivé. Však se Nikdo nebude ptát zrovna mne, co má ve své knize zapsáno soused.. Není nis špatnéh na tom být duchovní skaut, ale dost blbé je být duchovní Pavka Korčagin
Amosovo : Vy jste napájeli Nazarejské, to určitě nebylo, protože Rechabitští jsou na víno pouze pozvání, nikdo jim ho nenutí, jen říká pijte víno. Oni se nenapijí a přesto jsou Panovníkem vyzdviženi. Stejně tak, podle všecho, co o nich v bibli nacházíme, nebyli synové Aharonovi, na které se vztahuje pokyn Lv 10:9 – Když půjdete k službám, tak nechlastejte .. – takže spíš jen ten smile, danny :O))
ja se picnu,skusam vsemozne vydolovat bremeno Poznania a nic.Proc?smile.
p.s.no nukat niekomu nieco,co nemoze,nesmie,nechce je aj nepriame nutenie,nie?
ad 8: Protože v 6,06 ráno je to téměř nemožné. smile
Pojďme nejprve zjistit kdo REchabitští byli a čím byli
je moznost spojenia s Rechabeamom?
Ad10,ranni ptace,dal doskace.plastici pridali,,nakopnu ho,az zaplace,,.smile.
p.s.ak ano,tak by mali,okrem ineho odmietat koncepciu,,ustredneho,,kralovskeho Chramu.
výtečně – a v čem ji odmítali ? Mám na to názor, ale rád bych konzultoval :o))
jednoducha otazka.Kto bol kral?Kto nebol Kral?smile.
zmluva ,,skrze,,Mojzisa pozadovala,umoznovala aby dajme tomu kazda rodina si sama vytvarala spolahlivy zvazok s Hospodinom,zmluva s Davidom sa stal prostrednikom kral a stat.Na juhu sa stalo istotou na severe tercom odporu a posmechu.1kralovskaa Bkap.No a potom Proroci sa mohli aj zodrat.smile.Tuto ambivalentnost asi neporiesime.Vecny spor medzi pasivitou a vyckavanim na zasah z hora a ci ludskou iniciativou.Cakat na stat alebo pdporovat uz vzniknuty?no a pod.
P.s..Elias Tisbe mal byt Rechabejski.