Zdroj: Shekel

Kdo si spoří na důchod, řeší samozřejmě otázku jak a kde. Tady bych dal několik tipů.

První na řadě je samozřejmě nějaký penzijní fond. Při vkladu 500 Kč měsíčně vám stát dalších 150 dodá. Ročně tedy dotace 1800 Kč. Pokud si budete měsíčně ukládat 1500 Kč, pak 1000 lze odečíst ze základu daně. Tedy celkem 12 000 a při sazbě daně 15% jsme na 1800 Kč. Celkem tak od státu ročně můžeme dostat příspěvek 3600 Kč. Bohužel ale ze zákona musí penzijní fondy hospodařit velice opatrně, tedy nepodnikat žádné rizikové investice, a proto jejich výnosnost bývá velmi slabá. Pohybuje se od zákonem stanoveného minima 0% to nějakých 2%, aspoň v poslední době. Jsou výjimky, které mají výnosnost vyšší, ale kdo to dopředu může vědět? Tady mluvím o těch největších a nejznámějších.

Druhá varianta je stavební spoření. Kdo má uzavřenou smlouvu postaru, tak dostává ročně od státu 4500 Kč příspěvek a úročení např. u Wustenrot je 2,5%. To vše při měsíčním vkladu 1500 Kč. Jednoznačně výhodnější varianta než ta popsaná o sloupec výše. I po předpokládaném snížení státní podpory na polovinu, tedy na 2250 Kč to vychází výhodněji. Proč? Stát se chystá i trochu znevýhodnit spoření na penzijní fondy. Ale i kdybych předpokládal, že podmínky pro penzijní fondy zůstanou zachovány, tak rozdíl státní podpory bude od příštího roku 1350 Kč (3600 celkový příspěvek na penzijním fondu včetně daňové úlevy minus 2250 příspěvek na stavebním spoření po předpokládaném snížení na polovinu). Pokud budu uvažovat, že rozdíl úrokové sazby je 1,5% (2,5% stavební spořitelna minus 1% průměrný penzijní fond), tak se mi to dorovná při naspořených 90 000 korunách. Jinými slovy, pokud mám ve stavební spořitelně 90 000 korun, bude pro mě výhodnější si dále spořit 1500 měsíčně v této spořitelně než si přispívat na penzijní fond. To i po snížení státní dotace na polovinu od příštího roku, ale samozřejmě za předpokladu, že penzijní fondy budou dále podnikat povinně konzervativně a nebudou tedy mít nijak závratné úrokové výnosy.

Kdo má novou smlouvu, tedy bude mít od Nového roku ve stavební spořitelně příspěvek jen 1500 korun, tak tomu se to vyplatí od naspořených 140 000.

Stát se chystá sice i zdanit úroky ze stavebních spořitelen, což momentálně není, ale tuto sumu nepovažuji za podstatnou. Jednalo by se o 15% z úroků, nikoliv z jistiny. A je otázkou, zda se nebudou též danit zisky z vkladů na penzijních fondech. Pak by ta operace byla neutrální. Ale i kdyby se danily pouze úroky stavebních spořitelen, celý výpočet to neovlivní nijak podstatně.

Další variantou jsou různé akciové, dluhopisové, peněžní nebo smíšené fondy. Tady je ale riziko různorodé, ale především příspěvek od státu žádný. To lze doporučit pouze jako doplněk k již existující variantě.

Abych to shrnul. Dle mého názoru je nejlepší pokračovat ve stavebním spoření stále dál, třeba až do penze, pokud má někdo uzavřenou smlouvu starou, tedy se státním příspěvkem v současné výši 4500 Kč. I po snížení příspěvku na polovinu od Nového roku bude stále úroková sazba ve spořitelně (garantovaná, neměnná, typicky 2,5%) stále vyšší než u penzijního fondu. Od vypočtených 90 000 se to jednoznačně vyplatí. Ale kdyby se úrokové poměry změnily, lze toto kdykoliv zrušit a peníze vybrat. Cílovou částku a povinnost 5ti let spoření již určitě každý, kdo má starou smlouvu, dosáhl. To je podstatná výhoda proti penzijnímu fondu, který v podstatě beztrestně zrušit nelze.

Pokud chce někdo toto stavební spoření nastartovat teď, se státním příspěvkem 3000 Kč, není to také k zahození, ale je potřeba si pospíšit a uzavřít smlouvu dřív, než stát její uzavření podmíní využitím prostředků pouze na účely staveb, což se taky chystá.

Úplně nejlepší je samozřejmě kombinovat oba prvky, tedy jak stavební spoření, tak penzijní připojištění. Od státu tak totiž vlastně mohu dostávat dva příspěvky, v současné době 8100 ročně při vkladu 3000 měsíčně, což není dle mě pro mnoho lidí zase až tak nedosažitelné. Kdo tedy máte stavební spoření ještě podle starých podmínek, rozmyslete si dobře, zda je dobré ho teď překotně rušit v návalu zlosti nad chystaným snížením státního příspěvku na polovinu.

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora:  Ale co dál na ministerstvech?

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Miluji zbabělce

Další článek

Soutěž