Určitě tomu tak je v očích mnoha fanatiků správně. Mě spíše zaujala reakce některých trochu mírnějších a osvícenějších.
Tak především zde padl návrh, aby byl na půdě OSN prosazen návrh na trestání hanobení jakéhokoliv náboženství. A pokud by to nějaká členská země netrestala, tak by byla podrobena sankcím OSN?
Jak by se ale mělo náboženství definovat? Co různé sekty? Co ku-klux-klan? Co strana zbožňování piva? Ale trochu vážněji – co svědkové Jehovovi? Nesměl bych je kritizovat za to, že odmítají transfuzi krve a odsuzují tak své věřící např. při dopravní nehodě k smrti?
A co kdyby takhle na půdě OSN byl přijat i návrh na trestání hanobení vlajky. Každá zem má hodně přesvědčených a oddaných vlastenců. Pálení jejich vlajky se jich určitě hluboce dotýká.
Dalším krokem by mohl být zákaz hanobení vrcholných politiků. Přeci jen jsou to reprezentanti nějaké země, stejně jako vlajka. A tak by se to mohlo dotknout citů příslušných obyvatel. Otázkou je, zda by ten zákaz měl platit jen mimo tu zem, tedy v zahraničí, nebo i uvnitř oné země.
Myslím, že výše uvedené odstavce ukazují absurditu všech těchto úvah. Prostě vše je postaveno na svobodě slova a ta musí být nedotknutelná. A jakékoliv ústupky z těchto ideových pozic, jsou jen ústupky zlu a připomínají třicátá léta a nástup fašismu.
Autor: Tomáš Flaška
Autor
24 Komentářů
Z těchto nejnovějších peripetií jasně vyplývá, že multikulturalismus je projekt šílenější literárních vizí George Orwella.
Jeho totalita je jaksi pořád usedle a starosvětsky “mono”, multikulti nabízí směle celou škálu kakopolyfónií.
Abroguje-li korán vesele sám sebe, co všechno by se sloučením “kultur” muselo nechat abrogovat? Samozřejmě salámovou metodou.
Jenže svoboda slova není nikde na světě absolutně nedotknutelná. Tak třeba šíření poplašné zprávy je trestné snad ve všech zemích. Pokud budete na burze šířit fámu o nějaké společnosti, která povede k výrazné změně hodnoty jejích akcií a prokáže se vám úmysl, pak vám svoboda slova bude víte k čemu.
No a ve většině evropských zemí je pak tato svoboda omezena ještě v některých dalších směrech. Je třeba zakázáno šířit osvětimskou lež, vyzývat k násilí vůči jednotlivci nebo skupině osob, nabádat k trestnému činu apod.
Je tedy poměrně neplodné bavit se o tom, jestli absolutní svoboda slova ano či ne (když ani ted není), ale jak jí určit hranice. Tedy jestli zákaz hanobení náboženství ano či ne.
Navíc bych si dovolil připomenout, že už dnes se různé normy OSN vykládají v různých zemích různě. Takže pokud se třeba ČR stane signatářem této normy, nikdo jí nebude mít za zlé, když bude takovou deklaraci interpretovat se stejnou volností, s jakou třeba Pákistán vykládá Všeobecnou deklaraci lidských práv (které je také signatářem). :)))
Navíc bych ještě připodotknul, že existuje rozdíl mezi racionální a argumenty podloženou kritikou a hanobenením.
Nelze srovnávat větu “z argumentů X a Y vyplývá, že svědkové Jehovovy praktikováním sv víry ohrožují zdraví a životy svých věřících, že tato praxe je v rozporu se zákony země Z a proto by měla být uvedena do souladu.” s větou “Svědkové Jeho nohy jsou kýbl hnoje a kdo se k nim přidá patří do blázince.”
To jste si dal hezké kolečko, něco jako jogging.
Připadá mi ale spíš důležité, dávat všem najevo a to s železnou pravidelností, že své svobody nebudeme omezovat z vůle nedemokratické a neustoupíme jim ani o píď.
To by jednoznačně přispělo ke zklidnění situace. Pánové zalapaj po dechu a zmlknou.
Jaroslav Formánek: jogging, s železnou pravidelností neomezovat, vůle nedemokratická… člověče vy vážně máte chuť někomu vyčítat neologismy a terminologický guláš? Netlačí vás náhodou břevno v oku? :)
Ani jeden výraz není neologismus, jogging je regulérní zesměšnění jednoho KONKRÉTNÍHO akademika v konkrétním nicneříkajícím, tedy ustupujícím textu………..panáčkujícího tu veřejně před opcí omezit svobodu slova.
Smím se optat, kdo tady před čím panáčkuje? Nic takového jsem nezaznamenal.
A ano, ani jeden z uvedených výrazů není neologismem, jen (v použitém kontextu) působí poněkud nepatřičně až nelogicky. Tak třeba jak mohu s železnou pravidelností ne-dělat nějakou činnost (která se periodicky ne-opakuje)? Neologismy používáte také, ale citované výrazy patřily spíše do druhé kategorie (terminologický guláš).
Ale prosím vás. Sděluji jednoduchou myšlenku a lehká hra se slovy na tom nic nezmění. Nepíši totiž vědeckou práci ani žádost o grant. Nedělejte, že tomu nerozumíte.
Jednoduchá myšlenka – islámci všech barev si už dlouho lámou hlavu na všech úrovních, jak nám zatrhnout svobodu slova, neváhají to požadovat v OSN či svých ambasádách a neváhají rovněž obětovat životy svých lidí, aby toho dosáhli.
Takže jakékoliv uhýbání, dialogování či okecávání vede do pekel a posiluje naše islámce v jejich snahách. Jejich snažení je ovšem zcela v souladu s koránem, mohamedem apod. Takže osoba, která jen trochu “respektuje islám”, tu mádocela slušný problém.
Osobně si myslím, že co do motivace celého toho humbuku jste vedle jak ta jedle.
Cílem té normy je IMHO spíše pořízení si klacku na Západ, než nějaká snaha o splnění náboženské povinnosti (to je už – pokud vůbec – spíš třešinka na dortu). Výsledkem bude nejspíš nějaký ten whataboutism, kdy Saúdové na otázku, kdy u nich budou moci ženy řídit auto odpoví: “a vy zase porušujete rezoluci 1234 o hanobení náboženství.”
A to ani nemluvím o tom, že (chtějí-li působit aspoň trochu důvěryhodně a tudíž tuto rezoluci důsledně aplikovat) si tím pletou bič především sami na sebe (pokud vím, tak ta rezoluce nehovoří o hanobení islámu, ale o hanobení náboženství, tak nejed teleímám dostane pořádný náhubek). A to už vůbec nemluvím o tom, jaké dilema způsobí některé svaté texty (zdaleka ne jenom Korán a Sunna!!!), u nichž nebude jasné, jestli mají být tou rezolucí chráněny, nebo naopak mají být zakázány, neboť samy hanobí ostatní náboženství.
V praxi se ukáže, že ta norma je zcela nepoužitelná, přiřadí se do šuplíku někam k úmluvě o zákazu lovu velryb (jíž jsme také signatáři), a život půjde dál.
Takže váš zarputilý odpor nepokládám ani za hloupý, ani za nepodložený nebo třeba nenávistný či zlý. Jen si myslím, že je to tak trochu much ado about nothing, kdy jak ratifikace, tak neratifikace této normy naše životy prakticky neovlivní. Takže o zvednutí či nezvednutí ruky by se mělo rozhodovat předevší podle toho, jaký to bude mít přínos např. pro naše vztahy se zeměmi, které ten návrh předkládají, či naopak s těmi, které mu oponují (a ano, pokud by nějaký oponent návrhu nabídl ČR kšeft století, pak rozhodně hlasovat proti).
To jsou spekulace. V rámci spekulací promarňujeme příležitost doučit je hodnoty free speech a to je samo osobně úplně špatně.
Netuším, kdo vymyslel tento defenzivní postoj k muslimům, když muslim moc dobře ví, že se nenachází politicky na svém území a nikdo tu po jeho skvostech islámu vůbec netouží.
Já bych to vyřešil tak, že kdo hanobí nějaké náboženství je blb a může na to dostat od OSN razítko. Může si to pak dávat před jméno. Nic jiného se k tomu nedá říct.
Sani von Pfani: no ale vždyť zhruba takový bude ve většině zemí výsledek přijetí té rezoluce. Ostatně už jste někdy viděl, že by nějaká rezoluce či charta či úmluva OSN něco reálně zmohla?
Mudrlanti. Já to vidím úplně jinak. Vy tu tiše soukromně švejkujete, oni mají času dost na salámovou metodu.
Do toho se připletou nějaká jiná střeva či užiteční idioti a průšvih se může akcelerovat.
Takže se držte jednoduchých principů a ty hlasitě braňte. Ostatně rouhat se může jen aktivní věřící nějakého náboženství, islám kolektivně i individuálně pořádá štvanice na jinověrce, kteří se mají chovat jako muslimové.
V tomto případě vidím u vás nulovou solidaritu, těch obětí je docela dost a zastrašených jsou desítky milionů lidí. Takže tu přestaňte švejkovat.
Jaroslav Formánek: a nebylo by nakonec jednodušší naučit švejkovat islamisty?
Jinak jste si jist, když už jsme u té solidarity s oběťmi, že vámi navrhovaný postup jim pomůže a ne naopak?
A pokud vím, tak v mnoha náboženských systémech (nejen v islámu) se může rouhat i jinověrec. A ostatně je tomu tak třeba i v sousedním Rakousku. Tam, jak jistě víte, za určitých okolností takovým rouháním, tedy v tomto případě spíš narušováním bohoslužby, ale myslím že jde o stejný paragraf, může být třeba i jodlování. A t vše bez charty OSN proti rouhání a bez jakékoliv “vůle nedemokratické”.
Zase zabředáváte nějakým příkladem vytaženým z kapsáře do bezuzdné relativizace. V Rakousku se přeci dopustíte Herabwürdigung (ne rouhání), když citujete z náboženské literatury na své přednášce. Je to pakárna.
Typický švejk, když nevyjde nic ze Žižkova, má něco z Kobylis.
No ale přeci právě o Herabwürdigung má být ta právní norma, tak kde je problém?
Jinak typický Formánek, mým (snad nepříjemným?) otázkám se obloukem vyhne a začne švejkovat s jemnými nuancemi mezi rouháním a znevažováním. Taková parodie debaty asi vážně nemá cenu…
To nejsou “jemné nuance”, neumíte uchopit problém. Proto raději sypete popisné vědomosti – výčty a odkazy, než byste se vydal cestou vlastní úvahy.
Pro nás je důležitý v prvé řadě nelogický neologismus “islamofobie”, který folklorně šíříte na úrovni FF. Tím dochází k znevažování FF, ale asi už ne “rouhání”k FF. Tedy doufám.
Protože to souvisí a je to zásadní, dám sem delší citát od ex-muslima. Podle autora původem z Persie jste na FF a OÚ prodělali úplný INTELEKTUÁLNÍ EXITUS.
“Petr Pospíšil Jeden přítel mě upozornil na diskusi probíhající na Wikipedii o neologismu “islámofobie”. Někteří z diskutujících navrhovali, že by měla být tato kategorie odstraněna, protože termín “islámofobie” je rozdělující, podněcující a je často používán k potlačování zcela oprávněné kritiky islámu.
Tento návrh byl pochopitelně, jak bylo možné očekávat, zamítnut muslimy, kteří již islamizovali vše včetně Wikipedie. Tento přítel mě požádal o můj názor na věc. Zde je, co si myslím:
Islám je ideologie. Odmítnutí ideologie nelze klasifikovat jako fobii. Říct o oponentovi ideologie, že trpí fobií, je blud. Všechny ideologie mají své kritiky, neslyšíme ale křesťany, že by označovali kritiky křesťanství jako kristofoby, komunisty označovat své kritiky za komunitofoby, nebo hinduisty nazývat ty své hindofoby. Termín “islámofobie” je nesprávný a zavádějící jak technicky, tak i logicky.
Podle slovníkové definice je fobie “vytrvalým, abnormálním a iracionálním strachem ze specifické věci nebo situace, který nutí člověka se jim vyhýbat, bez ohledu na vědomí a ujišťování o jejich bezpečnosti”. Neologismus “islámofobie” tak říká, že islám není nebezpečný, a že strach z něj je iracionální.
Toto tvrzení nebylo potvrzeno a nepanuje o něm všeobecný souhlas. Je mnoho lidí, kteří tvrdí, že islám je opravdu nebezpečnou ideologií, a toto tvrzení dokládají věcnými a logickými argumenty. Označovat je za islámofoby znamená naznačovat, že jejich kritika byla již vyvrácena a že byla potvrzena iracionalita jejich strachu z islámské hrozby. Jejich nesouhlas je tak označován za nelogický a za duševní chorobu.
Každá ideologie má své oponenty. Je ryzí arogancí nazývat kritiku jakékoliv ideologie fobií. To by znamenalo, že platnost této ideologie již byla potvrzena a každý, kdo se proti ní staví, zastává iracionální postoj a potřebuje pomoc psychiatra.
Takové iracionality a arogance jsou schopni pouze muslimové. Všichni si vzpomínáme na Mohameda Abdulláha, Afghánce, který konvertoval ke křesťanství, a hrozila mu za to poprava. Když byla vláda Afghánistánu dotlačena k jeho propuštění, zachránila si tvář tím, že ho obvinila z šílenství a tudíž neschopnosti stanout před soudem. V myslích muslimů může s islámem nesouhlasit pouze šílenec. To je ryzí arogance.
Buddhismus je ve všech směrech mírumilovné náboženství, přesto má ale své kritiky, a my je nikdy neoznačujeme za buddhofoby.
Neologismus islámofobie nedává naprosto žádný smysl. Je hanlivý a je používán pejorativním způsobem k diskreditaci kritiků islámu.
Fobie je nemoc. Zde je krátký seznam několika fobií: achluofobie (strach z temnoty), acrofobie (strach z výšek), androfobie (strach z mužů), aviafobie (strach z létání), klaustrofobie (strach z uzavřených prostor), koitofobie (strach z koitu), decidofobie (strach z rozhodování), demofobie (strach z lidí), equinofobie (strach z koní), gynofobie (strach z žen), hadefobie (strach z pekla – fobie, která postihuje všechny muslimy), iatrofobie (strach z ordinace lékaře nebo doktorů), nekrofobie (strach ze smrti), neofobie (strach z čehokoliv nového), panfobie (strach ze všeho), xenofobie (strach či odpor k cizincům, až strach ze všeho cizího), atd.
Jak by mohla kritika islámu spadat do této kategorie? To vše jsou iracionální strachy, které vyžadují terapii. Naznačují muslimové, že kritici islámu by měli být léčeni? Nesouhlas s islámem nelze klasifikovat jako fobii. Islám je ideologie. Fobie je iracionální strach z věcí, lidí nebo situací, nikoliv ale z ideologie. Nemůžete mít fobii ze systému víry. Víry nejsou samy o sobě děsivé. Jsou to lidé, kteří různé zločinné víry zastávají, kteří jsou nebezpeční a děsiví. Jak je možné vidět, samotný termín “islámofobie” je hloupý, protože islám je systém víry a není možné mít fobii ze systému víry.
Muslimové trpí iracionálním strachem z Židů. Muslimské děti jsou učeny, že Židé jsou zlí, že jí muslimské děti a dělají z jejich krve pečivo. Židé jsou karikováni hanobícím a démonizujícím způsobem, jsou zobrazováni jako krvelačná monstra. V televizním pořadu vysílaném v palestinské televizi se zeptali tříletého děvčete, koho nenávidí nejvíce, ona odpověděla “Židy”, a novináři poté, co to zaslechli, chválili Alláha. Neologismus židofobie je proto legitimní, protože popisuje iracionální strach z Židů, který je muslimům vštěpován od dětství. Muslimové touto chorobou velmi trpí.
Pokud by byly děti kdekoliv vedeny ke strachu z muslimů stejným způsobem, jakým jsou muslimské děti učeny strachu z Židů, pak bychom mohli smysluplně hovořit o muslimofobii. To ale není náš případ. Islám je systém víry. Je lidským právem nesouhlasit s jakoukoliv vírou. Nazývat tento nesouhlas “fobií” je logický blud. Islám je jedinou ideologií, jejíž stoupenci se snaží zdiskreditovat své kritiky tím, že nazývají jejich kritiku “fobií”.
Slovo islámofobie je naprosto nesmyslné. Je stejně bezvýznamné, jako “fašofobie”. Lidé mají právo nesouhlasit s jakoukoliv ideologií a kritizovat jí, ať už je dobrá nebo špatná. Správnost ideologie spočívá v oku hodnotícího. Umlčovat kritiku ideologie je potlačováním základního lidského práva, jímž je svoboda projevu.
Absurdita muslimské mysli spočívá v tom, že si myslí, že je v naprostém pořádku podněcovat nenávist k nemuslimům obecně, a k Židům obzvláště, a přesto není správné, když jiní jejich ideologii nenávisti kritizují.
Co spočívá za touto paranoiou a fobií z kritiky? Je to neschopnost muslimů postavit se oprávněné kritice islámu. Když takto selžou, uchýlí se k útoku ad hominem a snaží se zdiskreditovat své kritiky pošpiněním jejich charakteru. Označením kritiky islámu jako duševní choroby se zbavují nutnosti odpovídat na oprávněnou kritiku svojí víry.
Neologismus “islámofobie” je proto známkou intelektuální smrti muslimských oponentů, kteří nejsou schopni přijít s logickými argumenty a bránit islám před kritikou racionálním způsobem. “Islámofobie” je útok ad hominem. Je logickým bludem a urážkou vrhanou na kritiky islámu. Zdůrazňuje skutečnost, že islám je lež, která není schopná ustát kritiku. To je důvod, proč muslimové potřebují cenzuru a musí zničit pravdu brutální silou, ať už právní, nebo fyzickou, aby svojí lež ubránili.
Samotná existence tohoto neologismu je nevysloveným přiznáním muslimů, že islám je lež, kterou nelze logicky obhájit, a jedinou cestou k její obraně jsou ad hominem útoky a cenzura.”
(Ali SIna)
Ten text je zajímavý, ale patří na jiné vlákno. Ale dobrá, smířím se s tím, že odpovědi na své otázky se nedočkám, a jenom doplním:
1. slovo “fobie” má dnes více významů než jen strach, viz diskuse k rozhovoru s čejkou
2. z faktu, že existuje i oprávněná kritika islámu nijak nevyplývá, že neexistují či dokonce nemohou existovat lidé, trpící iracionálním strachem z muslimů, jejich náboženství a kultury. Vytváříte (resp. váš autor vytváří) falešnou dichotomii. A upřímně řečeno, třeba na těch vašich stránkách je opravdu mnohem víc iracionální nenávisti a bludů než racionální kritiky. Ale ta samozřejmě existuje, přibližně stejně dlouho jako sám islám.
Autor zcela správně uvádí, že lidé mají právo odporovat ideologii, se kterou nesouhlasí. To neimplikuje, ale ani nevylučuje duševní chorobu. Tak si vezměme třeba antikomunisty: srovnejte si Čapka s Petrem Cibulkou, převeďte si to na námi řešenou “ideologii” (dost nepřesný pojem, ale budiž) a dostanete celkem přesný rozdíl mezi kritikou islámu a islamofobií.
Zároveň podotýkám, že v žádném případě nesouhlasím s tím, že by se projevy islamofobie (natož normální a věcn kritiky) měly jakkoliv trestat – to pouze při vyzývání k násilí (tam IMHO není co řešit).
Jinak vám to říkám už asi po padesáté, ale nejsem ani z OÚ, ani z FF (teď by se hodila jedna obzvlášť kousavá ad hominem poznámka o neschopnosti udržet a opustit myšlenku)
Klidně zopakujte otázky podle důležitosti.
Zase logický kiks. Jestli něco nevylučuje duševní chorobu….asi to dost “individuální”………a netřeba s tím otravovat stamiliony lidí. V podstatě tímto chabě bráníte status quo. Nic se nemění. Jste tedy za stav spoluzodpovědný.
Žádného logického kiksu si nejsem vědom, já tu nemluvil o tom, jestli se islamofobií má či nemá někdo “otravovat”, jen jsem pukázal na to, že vámi použité argumenty mé tvrzení nevyvrací.
Nemusíte si až tolik věcí domýšlet, stačí reagovat na to, co říkám. Ty vaše spekulace a předsudky vás jenom dovádí k “logickým kiksům.”
Zároveň z toho nijak nevyplývá, že jde o “dost individuální” záležitost. Naopak, islamofobie má až překvapivě uniformní projevy (trochu nevýhoda pro lidi, kteří to chtějí studovat, po pár týdnech pozorování to začne být docela nuda…).
A za co přesně že mám být spoluzodpovědný? A čím jsem si ten podíl viny zasloužil?
A teď ty otázky: 1. postup, který vy navrhujete situaci lidí, kteří vás zajímají (tedy kritiků islámu v muslimských zemí) zlepší či zhorší? Proč?
2. Jak jste dospěl k závěru, že rouhání se nemůže dopustit člověk, který dané náboženství nevyznává? (máte ověřeno z halachy, šarí’atu, kanonického práva a obdobných systémů? Případně můžete uvést, kdy vaše teze platí a kdy neplatí?)
3. V čem přesně se liší obsah diskutované právní normy od rakouského Herabwürdigung? Lze říct, že daná norma do mezinárodního práva zavádí principy, které v (některých) vyspělých a stabilních demokraciích již existují? Závěr tto otázky samozřejmě nemá žádné implikace na problém “přijmout či odmítnout danou normu”, ale implikace pro způsob, jak argumentovat proti této normě, si jistě domyslíte sám.
Máte talent na zatloukání. Jako stavební inženýr, matematik či jiný nehumanitní oborista byste letěl na hodinu. Humanitní obory toto šarlatánství přímo stimulují. Výsledky jsou pak žalostné.
1. V případě kritiky neologismu čili buzzz-wordu i-fobie v zásadě nelze uhýbat odkazem na mé “neologismy”. Je to zcela irelevantní. Dětinské a myslícího člověka nedůstojné tu quoque. http://en.wikipedia.org/wiki/Tu_quoque
2. Odkaz na víc významů “fobie” je opět intelektuálně nepoctivý, jako předešlé vaše reakce. Se stejně drzým výrazem na tváři nám neonacisti mohou tvrdit, že hakenkreuz je vlastně indická svastika a diskuze tím vyjde do ztracena.
3. “Islamofobie” v žádném případě není nuda, ukazuje obrovský rejstřík témat, na který naše často samozvané akademické, mediální a politické panstvo jaksi úplně zapomnělo a nerado se jím probírá. Nejkrásnějším příkladem této zbabělosti a ukoptěnosti veleduchů byl nedávno onen filmík z LA. Nikdo totiž obsah “hanobení” nerozebíral a nikdo nikde kromě “islamofobů” nediskutoval věcně odkazy na scény z filmu v samotné islámské tradici. Přitom bylo možné poukázat i na nějaké ty nepřesnosti, na čemž se správný odborník vyloženě ukájí, neb mu naskakují body.
Ten efekt byl absolutně komický. Jelikož se tím nikdo z pomazaných věcně nezabýval, nebylo nakonec jasné, zda mohamedíka hanobí tak hrůzostrašně údajný autor z LA nebo přímo islámská tradice či sám mohamedík.
OK otázkám se dostanu.
Jaroslav Formánek:
Tak předně já tady vůbec nic nezatloukám, a ani to nemám zapotřebí.
ad 1. pokud by šlo o argumentaci v odborném sporu, pak byste měl nepochybně pravdu. Rutinně se ale užívají v běžném hovoru, ale třeba i při soudním přelíčení (kde svědci i znalci běžně vypovídají o faktech, které ostatní účastníci slyšení nemohou na místě ověřit, a tudíž je užitečné prozkoumat věrohodnost a integritu vypovídajícího). V tomto případě je ale na místě podotknout, že si pletete zoufalý povzdech (následovaný zcela jinak postavenou argumentací) s argumentem.
ad 2. rozdíl mezi fobií a svastikou je zřejmý: v prvním případě vytýkáte ne-psychologům, že užívají termín, který má jak psychologický tak i jiný význam způsobem v psychologickém diskurzu nepřijatelným. Přitom jste to vy, kdo zde konstruuje virtuální realitu a vyvozuje závěry z neplatných premis. Zrovna od vás si velice cením kritiku mé intelektuální poctivosti (pro natvrdlé: poslední věta byla ironickou poznámkou, ne argumentem).
ad 3. tady jste opět značně nepoctivý: podsouváte mi svou vlastní definici islamofobie (kterou nesdílím a celkem důrazně jsem to zde připomenul) a na jejím základě kritizujete mé tvrzení o tomto jevu. Promiňte, ale takhle se vede PR handrkování v TV politických debatách, ne seriozní diskuse.
doplnění k ad 2.
V prvním případě vytýkáte ne-psychologům, že užívají termín, který má jak psychologický tak i jiný význam způsobem v psychologickém diskurzu nepřijatelným. Přitom jste to vy, kdo zde konstruuje virtuální realitu a vyvozuje závěry z neplatných premis.
Ve druhém případě (svastika) se ony neonky samy aktivně hlásí k jednomu z několika významů toho symbolu (což je celkem snadno doložitelné z kontextu např. dalších užívaných symbolů či gest apod.) a následně ve snaze získat z toho pro sebe prospěch (např v podobě osvobození u soudu) lživě uvádí jiný význam symbolu.
V roli toho neonacisty jste vy, pane Formánku. Vy tady vytahujete jiný význam (části) toho slova, než v jakém je v diskursu, na nějž odkazujeme, používán (a to patrně s cílem diskreditovat účastníky onoho diskursu).