Západní svět a jeho „hodnoty“ bývají v poslední době často jmenovány jako protipól světa „islámského“. V médiích se už nejednou objevila proroctví přímého střetu mezi těmito „soupeři“.
Sdělovací prostředky ochotně přejímají vize Huntingtona, Fallciové, Barnaviho a dalších: teroristické útoky spáchané muslimy, násilí mezi vyznavači islámské víry či útoky muslimů proti nemuslimům spočívají výlučně nebo alespoň z největší části v náboženské ideologii.
Zde je zapotřebí říci, že kdyby tento předpoklad měl být pravdivý, byla by to v lidských dějinách naprostá novinka. Až dosud měly války jen demografické, ekonomické, územní nebo ekonomické důvody. Náboženskou válkou nebyly dokonce ani křížové výpravy, probíhající v rámci reconquisty. Čistě náboženské boje probíhají zpravidla uvnitř jedné země a většinou se omezují na násilí (hony na čarodějnice, pronásledování Židů nebo kacířů).
Představy o globální válce islámu se Západem se ovšem velmi ochotně jímají i samotní muslimové. Samuela Huntingtona rádi citují i islamisté. Usáma Bin Ládin v roce 2001 pro Al Džazíru prohlásil, že O „střetu civilizací „nelze pochybovat“ a následujícího roku vyšla islamistická brožura nazvaná „Nevyhnutelnost střetu civilizací.“
Stručně řečeno, teorii o civilizačním konfliktu podporují zejména ti, kterým vyhovuje zjednodušování světa a jeho převod v černobílý obraz, v němž proti sobě stojí dva homogenní celky: „svobodný (zhýralý a bezbožný) Západ“ a „barbarský (pravdivý) Východ“. Vůdcové džihádu potřebují vylíčit Západ jako jednotný blok, toužící po likvidaci islámu. Pro vlády některých zemí je výhodné obracet nespokojenost mas proti imaginárnímu viníkovi veškerých potíží, aby zabránily destabilizaci vlastního režimu.
Pokud se místo propagandistických projevů zaměříme na prohlášení skutečných bojovníků, zjistíme, že jejich motivace bývá veskrze světská: zdůrazňují své city k masakrovanému obyvatelstvu, připomínají si přátele nebo členy rodiny, kteří zemřeli vinou politiků a které touží pomstít. Jejich frustrace a hněv musí být legitimizovány nějakým rámcem; náboženství se pro tento účel hodí přímo skvěle. Základním pocitem bojovníků „džihádu“ je ponížení ; jedinou možností, jak si připadat rovnocenní svým nepřátelům, je boj.
Davy, protestující proti karikaturám Proroka a urážlivým filmům ve skutečnosti nebrání islám. Brání čest, údajně tupenou západními politiky a sdělovacími prostředky. K těmto „náboženským“ projevům se přidává využívání islámu lidmi, kteří náboženství používají jako zástěrku k dosažení vlastních cílů. Duchovní důvody ve spojení s údajnou obranou kulturní identity zní totiž mnohem vznešeněji a navíc působí daleko silněji. Tzvetan Todorov v knize Strach z barbarů píše „kulturní identita se utváří v dětství, a proto se vyznačuje mnohem silnějším emočním nábojem nežli rozhodnutí týkající se našich zájmů opírající se pouze o argumenty utilitární povahy. Náboženská motivace mění sledování zájmu ve vášeň.“
Pokud tedy dav ve velkoměstě třetího světa projevuje podporu Al Káidě, není hlavní jeho motivací islám, ale touha čelit moci Západu. Náboženství ani kultury spolu neválčí: tak jednají politické entity.
Autorka: Karima Sadio
Autor
16 Komentářů
Dobrý článek. Zdravím Karimo, netušil jsem, že se najdeme i tady… :))
Článek je hlavně strašně “paternalistický”, což je výtka divná, když má autorku, ale nenapadá mě leší výraz pro situaci, kdy autorka těm demonstrujícím muslimům odmítá aspoň tolik respektu, aby brala vážně, co o sobě sami říkají – když říkají, že demonstrují na obranu islámu.
Ne, ona to ví lépe ….
Buď jsou mohamedáni malé nesvéprávné děti, a my víme všechno lépe (jak naznčuje autorka), nebo jsou normálně dospělé a článek je vůči nim urážlivý.
Žila jsem v muslimské zemi 10 let a nazývám nekolik muslimů nejlepšími přáteli,přesto bych nebagatelizovala islám jako pouhou zástěrku jiných problémů. Islám hraje naprosto zásádní roli ve většině konfrontací Západu s Východem. Islám jsou oni ,islám je to co kritizuje Západ, islám je podstata, islám je identifikce, způsob života a myšlení.
Zažila jsem upřímnou radost ze sdílení, zažila jsem lidskost ,starostlivost a souznení,ale zažila jsem také to,že mi někdo nepodal ruku kvůli tomu,že nejsem muslimka.
Mnoho lidí cítí krizi identity a potřebují pevné základy, těmi základy je u muslimů islam a se vší úctou kterou k islámu citím , jsou to dva odlišné světy,které spolu soupeří. Na obouch stranách existují lidé, kteří tu druhou civilizaci nerespektují,ale bohužel na té islámské tito lidé nestoji na kraji společnosti, ale mají dost velký prostor a vliv.
Hala: Víte, ono je to ohledně toho islámu tak, že se určitě nedá tvrdit, že jako náboženství nemá s nějakými konflikty nebo problémy NIJAK NESOUVISÍ. Jde ale o to určit, JAKÝM ZPŮSOBEM s s nimi souvisí. A tady je podle mne ta odpověď hodně komplexní.
Nevím, jak jste myslela větu “Islám hraje naprosto zásádní roli ve většině konfrontací Západu s Východem.” Ale pokud tak, že kdyby se třeba přes noc všichni muslimové zázračně změnili na křesťany, ustal by izraelsko-palestinský konflikt, vyřešil by se problém s protizápadními teroristy atp., tak si myslím, že nemáte pravdu. Ian Buruma a Avishai Margalit například ve své knize / eseji Okcidentalismus velmi přesvědčivěji ukazují, že hranice “Západu” jsou vymezené především hodnotově a neustále se mění. Protizápadní nenávist přitom podle nich vyrůstá ze Západu samého a jiné kultury ji přebírají ve chvíli, kdy z nějakého důvodu cítí, že je dobré se pronikajícím západním vlivům bránit. Není to tak dávno, kdy Japonsko bylo obdobně zuřivě protizápadní jako jsou dnešní islamisté, dnes je jedním z představitelů (hodnotového) Západu.
Ne,Miroslave. Myslela jsem např. nevoli podporovat dívky ve sportu ,protože to je ” zápádní hnus.”
A také jsem myslela snahy některých muslimek ,které veřejně vystupují a jsou zdiskreditovány většinovou společností a označeny za kolaborantky Západu a odpadlice.
V tom případě ale nechápu, jak z takových případů odvozujete, že v nich hraje islám zásadní roli (tedy že právě z islámu samotného takové postoje vyvěrají)…
Protože každý protiargument je právě citace islámského učení a jeho znesvěcení.
Ony ty ženy například v Tunisku nedemonstrují proti islamistům ,protože nemají co na práci.;)
Pane Kučíku, jsem z toho shledání potěšena! :-) (Jinde už mě naopak téměř nenajdete, jsem teď hodně časově vytížená.)
Pane Konvičko, trpělivost – k tomu, proč článek naopak NENÍ paternalistický a kritizuje zrovna ten postoj, který muslimům upírá svobodu volby, se (doufám) dostanu v jeho pokračování.
Halo, v zásadě souhlasím s Miroslavem… k tomu, abych Vám odpověděla šířeji, momentálně nemám prostor, ale slibuji, že se o to během víkendu pokusím.
Děkuji, upřímně nevím co pan Miroslav chtěl vlastně říct a s čím souhlasíte.
Děkuji autorce za tento text.
Už ve starém Římě se říkalo: “Acta non verba”. (nikoliv slova, ale činy jsou rozhodující). Ten, kdo si před několika lety zajel do “Jugoslávie”, jel trochu do vnitrozemí a večer dal řeč u domácí rakije, ví své. Mnoha “diskutérům” by spadla brada …
Normálně vyvěrají, Libichere a Sadio, mají to dokonce černé na bílém.
To jsou krásné šprýmy okolo totálně
nudného islámu.
Hala (11)
Miroslava nepochopíte, respektive pochopila byste, ale to byste musela zabrousit to poněkud temných stránek lidské psyché.
Já ho trochu znám … a je to složitý kluk, ten Miroslav. Pokládá se například za znalce indické kultury, na níž oceňuje zejména přínos islámský, ale nikdy v Indii nebyl – zná ji z filmů, na ty je ovšem machr. Až na tu islámofilii ze všeho nejvíc připomíná jednoho exempláře z řádů brouků, druhu Brouk pytlík.
Ten znal svět rovněž hlavně z filmů … ale je fakt, že neuměl tak umně relativizovat, kdykoli přišlo na obhajobu islámského chování k ženám, zejména nezletilým.
Proč to dělá, na to se ho zeptejte sama.
Bacha na islámskýho Abraháma! Neobětoval Izáka!!!! Trochu studujte, islám se nikdy nedrží svých předloh.