Zdroj: war-evolution.com

V roce 1948 bylo v Jemenu 55.000 židů. Dnes jich tam přežívají jen stovky.Spolu s malými skupinkami křesťanů, hinduistů a vyznavačů víry baháí patří židé v muslimském Jemenu mezi náboženské minority.

Dopisovatel stránek themedialine.org píše o svých pozorováních z Raidy, kde dnes žije největší jemenská židovská komunita. Ani ta však nemá více než sto členů. Ze stovek rodin, které tu před nedávnem žily, zbývají jen čtyři. The Media Line to prozradil rabín Sulejmán Jahjá, oblečený v tradičním jemenském oděvu a žvýkající – stejně jako téměř všichni jemenští muži – místní rostlinnou drogu kát. Od Arabů se, podle slov reportáže, rabín liší pouze účesem.

Přestože Sulejmán Jahjá učí v jediné místní židovské škole, většina jeho souvěrců v Jemenu zaměstnání nemá. Jahjá říká, že téměř všichni jsou závislí na dávkách od státu nebo na darech od příbuzných v cizině. I ve skromně zařízeném Jahjáově pokoji má (vedle arabsko-anglického slovníku a sáčků s listy kátu) místo laptop, s jehož pomocí rabín komunikuje se svými dětmi. Pět z jeho devíti potomků žije v zahraničí. Do emigrace se prý uchyluje většina mladých jemenských židů, zčásti kvůli studiu, zčásti kvůli lepším životním podmínkám.

V raidské židovské škole, kam děti nastupují mezi čtvrtým a osmým rokem věku, se vyučuje pouze hebrejština, náboženství a matematika. Žádné cizí jazyky nebo jiné předměty. Jahjá k tomu prý dodává, že žáci nerozumějí ani současné hebrejštině. Škola nemá ani třídy nebo stupně – téměř všichni studenti v pubertě odcházejí do ciziny, aby mohli ve vzdělání pokračovat tam. Vzhledem k předchozímu způsobu výuky ale ani v zahraničí nemohou nastoupit jinam než do židovských škol.

Novinkou je v Jemenu vzdělávání židovských dívek. Až donedávna do školy nechodily. Pětačtyřicetiletý Jahjá pro Media Line uvedl, že sám učil vlastní dceru, která se tak stala první studující dívkou židovské komunity. Když zvládla lekce hebrejštiny a náboženství, stala se učitelkou. Jen díky tomu získaly přístup ke vzdělání i dívky.

Jemenští židé mají podobné tradice a zásady jako jejich muslimští sousedé. Dívky, v dívčí třídě, může vyučovat pouze žena. Cizinec nemůže spatřit jemenskou ženu bez ohledu na její (či jeho) vyznání. Židovské dívenky kolem desátého roku se v Jemenu zahalují do černého závoje. Vidět jim není ani obličej.

The Media Line citují rabína Jahju: “V judaismu není přípustné, aby muži a ženy byli pospolu. Nejen že si nemohou podat ruce – nesmějí spolu ani jednat.”

Také proto nemají raidské ženy přístup do synagogy, používané pouze k sobotním a svátečním modlitbám. Svatostánku totiž chybí vyhrazené místo pro vyznavačky judaismu.

Větším problémem je nepříznivá situace v Raidě. Podle rabína dříve hrozily potíže jen v dobách, kdy arabské státy válčily s Izraelí – “skončila válka, skončily problémy”. Teď je obtěžování permanentní. Rodiče dovolují dětem hrát si jen s dětmi sousedů. které znají, a dospělí se se zbraní v ruce brání proti lupičům. Raida leží v oblasti, kde slovo kmenového vůdce platí více, než prezidentský dekret nebo zákony. Jahjá s nostalgií vzpomíná na náčelníka Mudžáhida Abú Šawarba, který prý stranil židům a dbal na to, aby se jim nedělo příkoří. Současný náčelník ani vláda podle rabína židy nejsou s to ubránit.

Jahjá považuje situaci za neúnosnou. Podle něj do zahraničí odcházejí téměř všichni – i on sám plánuje emigraci a předpovídá, že za několik let už v Jemenu žádní židé nezůstanou.

Současný jemenský prezident Hádí má zřejmě mínění opačné, neboť pro představitele komunity údajně vyhradil místa na Konferenci národního dialogu, který bude mít za úkol tvorbu nové ústavy.

Abdellatif Al Madhabi, ammránský ochránce lidských práv a odborník na záležitosti židovské menšiny informoval The Media Line, že téměř žádní jemenští židé již nepracují proto, že ztratili monopol na svá tradiční řemesla (stříbrotepectví, tkalcovství, dobytkářství) a zákazníci dávají přednost muslimské konkurenci. Dalším důvodem je podle Madhabiho to, že pravidelné sumy od emigrantů zbavily mnoho místních nutnosti shánět si obživu. Svou roli hraje rovněž nejistota a chybějící pocit bezpečí. “Významným faktorem pro izolaci židů byl také případ židovské dívky, která o své uprchla s muslimem, konvertovala k islámu a za svého milého se provdala. Podle kmenových tradic a zvyků jemenských židů je velmi skandální a ostudné, když dívka uteče s mužem. Stejně jako každý jiný zdejší kmen nebo rodina mají pocit, že zostudila všechny místní židy,” vysvětlil pro The Media Line Madhabi. Jeho slova se pravděpodobně týkají slavné “Lajly” – mladé židovky, kterou její rodina po zjištění, že mluví s muslimským mladíkem, v roce 2010 násilím provdala. Lajla ale manžela obelstila a druhou noc po svatbě přes hojná bezpečnostní opatření uprchla za svým přítelem z dětství.  Oba se pak uchýlili do oblasti pod vládou kmene Arhab, jehož náčelník jim zaručil bezpečnost. Druhá Lajlina svatba se stala legendární nejen svou okázalostí – prý se jedná o jediný případ, kdy se v Jemenu žena vdávala podobným způsobem.
Židovských dívek, které zakládají rodiny s muslimy, je ale v Jemenu více. Sám citovaný Jahja řekl pro server Yemen Post, že židovští muži v Jemenu si nemohou dovolit platit věno, které požadují rodiny nevěst. Potenciální ženiši tak musí nejprve vyjet do ciziny, aby si na svatbu našetřili, a dívkám na vdávání nezbývá, než vyhlížet nabídku k sňatku od emigranta. Některé prý čekají až do čtvrté dekády života, jiné dají přednost svazku s muslimy.

Velké změny v situaci nastaly po roce 2008, kdy se v Jemenu odehrála série útoků proti židovským obyvatelům. Rabín Moshe Yaish Nahara’i  byl zavražděn. Desítky rodin po vraždě uprchly z Jemenu, další se v obavách izolovaly. Prezident Ali Abdallah Salah se rozhodl přesídlit jemenské židy z Raidy a Ammránu do města Sana´a, kde už bylo od předešlého roku soustředěno zhruba padesát židů a kde měla být nově příchozím židům od státu přidělena půda. Salah si od změny sliboval snazší zajištění bezpečnosti židovských občanů. K realizaci evakuace jemenských židů se přidaly i různé americké a židovské organizace a náklady byly vyčísleny na 800 tisíc amerických dolarů.

V roce 2009 jemenská vláda evakuovala do Sana´a dalších sedmdesát židů ze severní oblasti, tentokrát již otevřeně přiznávajíc, že jinde jim nedokáže zaručit bezpečnost.  Přesto byl v polovině minulého roku přímo v hlavním městě ubodán jemenský žid Aaron Joseph Zindani, otec jednácti dětí.

Autor: redakce Shekel.cz

Zdroje:
themedialine.org
jewishvirtuallibrary.org
gerarddirect.com
yemenpost.net
The Jewish Chronicle Online

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Prezident: „Přítel Ruska nebo přítel islámu?“

Další článek

Nominace Nicholase Wintona na Nobelovu cenu za mír