Jeden kamarád se mě ptal, jak to s dovozem ve vývozu vypadá v Izraeli. Z dat ČSÚ a OECD jsem potřebné informace spočetl.V grafu 1 je podíl nutného dovozu pro vývoz daného zboží v % v Izraeli a pro srovnání v ČR. Celkem za vývoz všeho zboží je podíl dovozu ve vývozu (dále DveV) v Izraeli 37,95% oproti 44,70% v ČR.

Co je lepší? To nelze říci. Výše DveV je závislá na velikosti ekonomiky (čím větší ekonomika, tím vyšší DveV), zapojení do mezinárodní dělby práce (čím je zapojení vyšší, tím většinou je DveV vyšší), výrobě HighTech výrobků (více HT znamená většinou více DveV) a struktuře ekonomiky (nejvyšší je DveV ve zpracovatelském průmyslu).

Velikostně jsou obě ekonomiky přibližně stejně malé. ČR je více zapojena do mezinárodní dělby práce a má rozdílnou strukturu ekonomiky. Rozhodující pro vyšší podíl DveV pravděpodobně je vyšší zapojení do mezinárodní dělby práce v ČR.

V zemědělství má Izrael pravděpodobně výhodu jižnější polohy a z toho vyplývající možnosti exportu jižního ovoce, proto má Izrael nižší DveV. Důvod v dobývání neznám. Ve zpracovatelském průmyslu je podíl DveV u Izraele a ČR prakticky totožný. V energetice má ČR výhodu vlastního uhlí a výroby v jaderkách. Ve službách má Izrael výhodu v turizmu, finančních službách či službách souvisejících s prodejem diamantů apod.

V grafu 2 je DveV pro zboží vybraných odvětví zpracovatelského průmyslu. Do očí bijící rozdíl je v elektronice. ČR je zapojena do masové výroby mobilů, počítačů, obrazovek a podobně. Jde většinou o montáž z dovezených dílů, proto ta velká hodnota DveV. Izrael naproti tomu tolik PS či mobilů nevyváží, ale vyváží mnoho speciální elektroniky pro vojenské účely, kde se spoléhá více na vlastní výrobu komponent.

Druhý velký rozdíl je v motorových vozidlech. ČR masově vyváží osobní auta, kde je velký podíl DveV. Izrael více vyváží speciální vozidla s vyšším podílem domácích dílů.

Rozdíly v ropných produktech, chemických produktech a gumě a plastech je dán pravděpodobně rozdílnou strukturou výroby.

Autor: Natan