Ten příběh zná snad každý. V Tóře(hned v První knize Mojžíšově Genesis/Berešit) se můžeme dočíst o velkolepém procesu stvoření vesmírů, tohoto světa, jeho bytostí a jejich prvních počátků.
Po nějaké době však přišel zlom. Lidstvo a Synové nebes začali utvářet společně novou rasu a na Zemi se začala množit zlost a nenávist ( Genesis 6:5 ). Stvořitel s velkým zármutkem nad tím vším rozhodl tento svět a všechno v něm zahubit. Nicméně muž zvaný Noe byl mužem dobrého jména a našel u Stvořitele slitování. Dostal tedy nadlidský úkol – vytvořit koráb, který poslouží jako záchrana pro něj, ale zároveň i pro jednoho samce a jednu samici všemožných tvorů živočišné říše. (U vybraných druhů dokonce po sedmi párech.) Nakonec se tak stane a Zemi postihne nelítostná katastrofa. Vody oceánů a moří se prudce zvednou a zahubí prakticky vše, co dříve žilo na pevnině. Po několika dnech začnou vody opadávat, až je na světě opět možno žít jako dříve. Proces zalidnění a rozšíření zvěře začíná od začátku.
Tento příběh je velmi významný a rozhodně se dá považovat za jeden z nejznámějších z celé kapitoly Genesis. Nakolik je ale možné, že se takový příběh skutečně odehrál?
Je pozoruhodné, že příběh přibližně stejné dějové linie se vyskytuje v téměř všech slavných civilizacích starověku. Vzpomeňme na příběhy Řeků, kde bohové rozhodnou zničit svět, neboť se v něm lidé zkazili a žili v nenávisti. Kromě dvou lidí zahyne celý svět a proces zalidnění a rozmnožování zvěře začíná znovu.
Nepřímo navazují i legendy starověkého Egypta, kde se lidstvo později zkazilo a dokonce brojilo proti bohům. Ti rozhodli vyhlásit lidstvu válku a seslali proti nim zkázu v podobě bohyně válečnice, která vyhubila drtivou většinu lidstva “až se Egypt a celý svět topil v krvi”.
Podobné jsou i příběhy čínských i japonských tradic, kdy se lidé z nějakého důvodu znelíbili jejich božstvu a nakonec důsledkem války nebo přírodní katastrofy byla drtivá většina žijících bytostí na Zemi zahubena.
Je zarážející kolik odlišných kultur vypráví příběh nezávazně na sobě od Ameriky po Asii s téměř pravidelným scénářem. Ovšem nejsou to jen tradice.
Posledních několik let začínají tento příběh smrtelně vážně brát na vědomí i vědci. Období zvané Doba ledová bylo podle vědeckých teorií obdobím, které bylo symbolické chladným klimatem nad celou Evropou, Severní Amerikou a od Sibiře po Himaláje. V těchto krajinách ( i oceánech a mořích ) se tvořily pláně i hory ledu a sněhu, které postupem času roztály a prudce tím zvýšily hladiny moří a oceánů ( především v oblasti Atlantického oceánu, Středozemního a Černého moře ). Tento proces trval tisíce až miliony let, ale poslední zjištění ukazují, že poslední fáze tohoto procesu probíhala před cca. 8-9 000 lety a že tato fáze byla ze všech nejprudší. Prakticky ze dne na den se hladiny vod nelítostně zvyšovaly a navěky pohřbily 1/4 pevniny Euroasie a Severní Ameriky. Na to poukazují i anglické legendy o krajinách, které se dřív nacházely mezi dnešní Británií a Skandinávií, kde dnes je pouze moře a hrstka ostrovů. Pokud věříte v existenci pradávných kontinentů, tak nelze opomenout legendární ztracené země jako Atlantida a Mu ( Tichý oceán ).
Je možné, že tato zjištění mají souvislost se slavným biblickým příběhem a jeho dalšími podobami u všemožných národů světa?
Autor: František Avraham Řehoř
1 Komentář
ne