Iva Špírková – od 1.9.2005 je učitelkou v mateřské školce Lišov u Českých Budějovic a největší zájem médií o tuto ženu byl ve chvíli, kdy se veřejnost dozvěděla, že jako konvertitka k Islámu by mohla učit jejich děti. Mezi její zájmy patří zase děti, ale také Japonsko a studium japonského jazyka, příroda a ekologie, čtení knih, filosofie, cestování prstem po mapě a v Čechách tak různě pěšky, vlakem, busem, kolmo atd., časté vyskytování se s přáteli, ale také velmi ráda kuchtí a něco doma tvoří.
Dobrý den, Ivo, myslím, že na lidech je toho mnohem víc zajímavého, než se proslavit díky své víře, ale povězte mi, kdo to dokázal, když nebudeme vyjmenovávat ty uměle Vyvolené figurky jako je např. Papež, takže já hned po Biblických postavách znám v ČR teprve Vás, kdo se proslavil svou vírou. Vnímáte to stejně?
Skoro to vyzní, jako bych měla být v té popularitě jaksi otrlá, nebo že jaksi komplexně vnímám současnou situaci ohledně mojí víry jako, že jsem teď populární. To ale není pravda. Nad tímhle vůbec nepřemýšlím. Dobře, ptáte se mě na to, tak je třeba nad tím zapřemýšlet, nikdo mne ale v tuto chvíli pravda nenapadá…možná…co pan Lhoťan…v jistých okruzích si také získal svou popularitu.
Nejdříve se snažil jako muslim, který také často vynakládající své úsilí o dobré postavení muslimů (čemuž se dá mimochodem také říkat jihad, neboť jde právě o vynaložení jistého úsilí) a najednou přechod ke křesťanství, na čemž by nebylo nic zvláštního ani zavrženíhodného, nicméně, přestože pana Lhoťana neznám osobně a tak nemohu soudit jaký je nebo není člověk, tak si nemohu nepovšimnout jeho vehementnímu boji proti Islámu komplexně a nyní také na častém se přičiňování psaním jeho skutečně ryzích postřehů a zkušeností v souvislosti s mojí konverzí a ne zrovna v dobrém smyslu. Mezi námi je ale veliký rozdíl, já o něco takového jako je medializace a tím následná popularita nestála a nestojím, někdo se ale naopak stará o pravý opak.
Od září moje obě děti nastupují do Lauderových škol, a na Facebook profilu školy je doslova:
„Škola není určena jen dětem židovského původu, od všech ale vyžadujeme respekt k židovským náboženským, kulturním a etickým tradicím a hodnotám.“
Opravdu; není v tuto chvíli ironické, nenávistné, nijak zabarvené slovo, ale opravdu by mi nevadilo, pokud byste v Lauderových školách učila v mateřské školce, popř. v budoucnu ve škole: nejenom moje děti. A protože škola na svém profilu píše to, co píše, a já ji věřím, tak i Vy byste měla šanci. Nebo myslíte, že ne? Že to co platí o dětech, neplatí i o učitelích?
Tak popravdě, o Lauderových školách jsem do teď neměla povědomí. Motto této školy je mi více než sympatické a vůbec si myslím, že by nebylo na škodu, aby smysl tohoto výroku stál na všech vzdělávacích institucích. Tato škola přistupuje ke všem bez rozdílu jen s jednou podmínkou, pokud se nemýlím, všichni by se měli účastnit židovských svátků a nevím, zda to platí jen pro žáky nebo i pro učitele, což by asi pro mne jako muslimku byl problém. Ale jinak, co se týče židovství nemám žádné předsudky. Mám přátele, kteří se k judaismu hlásí a znám jednoho člověka přímo z židovské obce v Praze a jsme dobří přátelé. Klidně bych na takové škole učila nebo i na křesťanské, na jakékoliv, která upřednostňuje takový postoj, který je obsažený v jejich mottu.
Proč jste konvertovala k Islámu, kvůli svému manželovi?
Kdepak, můj manžel je ateista. A proč jsem konvertovala k Islámu? Protože jsem to tak cítila. Nebylo to rozhodnutí ze dne na den. Vlastně v prvních chvílích, kdy se mi dostaly první informace o Islámu aniž bych se zaměřovala na to, co se ke mě dostávalo prostřednictvím medii atd. jsem s touto cestou nepočítala, nebyl tam ten úmysl, to snad ani nejde, ať se to týká jakéhokoliv náboženství, pokud v tom člověk není přímo vychováván, ale ani to neznamená, že se člověk později nemůže sám rozhodnout, kterou cestou se vydá. Láska k Bohu byla jistotou. Islám v prvních chvílích nikoliv. Ani jsem si to dost dobře nedokázala představit. Ale zajímalo mne to…později mi přišly do hlavy myšlenky, proč mne to tak zajímá a trochu jsem se toho i začala bát a tak jsem se spíš nějakou dobu zaměřovala na věci, které by mne spíše mohly nějako odradit, něco, co nebudu schopna pojmout a ztotožnit se s tím. Pak jsem ale také často narážela na to, že když právě si člověk neví rady nebo není schopen právě třeba v Islámu to zvládnout či pochopit, má se řídit především svým srdce a doporučením od Boha. Protože Bůh ví nejlépe, ne nikdo z lidí. To popřelo pro mne tu od všech ostatních dávajíce na povrch striktnost v Islámu v plném znění a myšlenka, že nás skutečně bude soudit až ten Nejvyšší mne uklidnila. Že je tam možnost volby a citu a vlastního rozhodnutí, než jak se mnozí snaží všechny přesvědčit o opaku. A tak i Islám jako náboženství pronikl postupně do mého srdce natolik, že jsem se rozhodla jít právě touto cestou.
Jak prožíváte Islám a jeho tradice?
Prozatím nijak, konvertovala jsem před třemi měsíci, vše mne teprve čeká a například na Ramadán se moc těším. Vlastně ano, páteční den je pro muslimy nejvýznamnější v týdnu, je žádoucí účastnit se kázání a modliteb v mešitě a doporučuje se přečíst suru Al-Kahf – Jeskyně z Koránu, tento den se dá mnohem více popsat a zdůvodnit proč tomu tak je, ale od toho tady teď nejsme. Jen, že mám mešitu daleko, tak kázání je k dispozici přes internet a suru si předčítám a přeji si s ostatními muslimy Jummah Mubarak.
Věříte, že člověk to co posílá do Vesmíru, to se mu také vrací, bez ohledu na jakoukoliv vyvolenost či víru?
Každý vysílá svoje myšlenky, skutky a jednání do éteru ať už vědomě, soustředěně anebo nevědomky, odráží se to pak všude kolem…v chování a jednání.
Máte vlastně děti?
Bohužel ještě nemám vlastní děti, ale moc bych si už přála.
V jakém duchu byste je chtěla vychovávat: konzervativně nebo liberálně?
Jsem nakloněna liberálnějšímu způsobu výchovy, ale pochopitelně, že se nesmí nic přehánět, každý by měl znát své hranice, u dětech mluvím o důslednosti. Ne, jednou tak, podruhé onak. Ale je třeba dát jim prostor, aby samy poznávaly prostředí okolo, vyzkoušely si, prožily, z toho se pak učí. Vést je k dobrým morálním hodnotám, učit je ptát se a přemýšlet atd.
Jak mi napsala jedna Vaše přítelkyně muslimka, jste kolem toho mediálního humbuku kolem sebe ne příliš šťastná a rozhozená. Věřte mi, že je to o lidech a ne o víře. Přeji Vám, ať se daří. Děkuji za rozhovor.
Také vám děkuji za rozhovor a máte pravdu, tohle jsem nepředpokládala a je to skutečně vyčerpávající a mnohé věci kolem toho mi přijdou zbytečné a zavání lidskou marností. Každý touží po vnitřní spokojenosti, ta může být způsobena materiální podstatou či duchovní. Trápí mne, že namísto podstatných věcí se zabýváme záležitostmi, které nikomu neprospějí. Když vidím tu zlobu a agresi a pěstování negativních postojů v zemi, kterou mám tolik ráda a na základě často mylných či pokřivených informací klidně ostatní napadnou naprosto nevinného člověka, je mi z toho smutno. Myslím, že takové právo nepřísluší nikomu z nás.
Také vám přeji ať se vám daří a ano, je to o lidech, ne o víře.
Autor: David Fábry
35 Komentářů
Moc děkuji za poklonkování islámu. Nevím, kdo tohle psal, ale musel to být blb. když zvítězí v Evropě Islám, půjdou židi na řadu jako první. Když Ale islám z Evropy vykopeme, tak dostanou židi přes držku za kolaboraci. a to díky takovým individuím, jaká píší tyto články. A ne není jiná možnost, buď islám vyhraje, nebo prohraje.
Přeju paní Špírkové pevné nervy a hodně šťastných dní do budoucna :)
Každý má právo na svou víru, podstatou židovství, křesťanství a islámu je jedno poselství – ukázat, že Bůh je všemocný a že je tu spravedlnost a naděje a vedení pro zbožné lidi a ideály. A že lidská duše se může smířit s Bohem i ostatními v míru.
Jestli někdo tohle poselství nechápe a ostatním něco vnucuje, nebo je omezuje není to chybou židovství, křesťanství,nebo islámu, ale jen a jen chyba v poznání víry a vzpurnosti toho jedince.
A děkuji za motivující rozhovor o této umělé medializaci. Je vidět, že některým lidem jde jen o své zviditelnění a kontroverze, jako zmíněný Lhonan. Ten se snazi vytvorit konflikty kde to jen jde, opravdu “vzorny” krestan.
Vubec se mi nelibi stvava kampan proti svobodne volbe pani ucitelky byt muslimkou a nosit satek. V minulosti tu zeny nosily satek bezne, videli jste dnes Babicku od B.Nemcove? A hlavne, deti dnes vsude vidi ve skolach slaveni Velikonoc a oslavy zmrtvychvstani boha Jezise apod., to je oproti satku jedne ucitelky masove ovlivnovani. A stejne myslim,ze deti maji videt vsechno, krestany s krizky a muslimy s hidzaby, a pak budou toleranti a vyberou si samy, cemu veri.
Ona nenosí babičkovský šátek, ona nosí hidžáb – symbol /radikálního/ islámu.
Navíc babičky si ten šátek sundávaly, když vešly do místnosti, pokud tou místností nebyl kravín či stodola.
Na tento rozhovor jsem se moc těšil a musím říci, že jsem zklamán. Nikoli paní Špírkovou, ale tím, že se to skoro nedá číst. Je jasné, že když lidé mluví, dělají chyby, ale pokud byl rozhovor přepisován z audia, měl být stylisticky a gramaticky upraven a dán paní Špírkové k autorizaci.
Zvolené otázky také nejsou nic moc a nevedou k nějak zajímavým odpovědím. Vlastně jediná nová věc, jíž jsem se dozvěděl, jsou ty Lauderovy školy, což může být zajímavá instituce, ale dělat jí propagaci z pozice tazatele, který vede rozhovor, je fakt na pováženou. Vůbec je zde přítomna ona školácká chyba, kdy novinář prezentuje i sebe a nikoli jen respondenta.
V této podobě tento rozhovor nebudu ani sdílet, bylo by mi stydno.
—
Jinak ovšem paní Špírkové přeji hodně sil na zvolené cestě k Bohu, nebude to asi cesta snadná, ale pokud je to cesta jejího srdce, je správná. Mám jisté pochybnosti, zda současní čeští muslimové poněkud nezužují obzor, pokud se islámu týče; fandil bych samostatnému hledání duchovních autorit i mimo tento okruh tak, aby to bylo ve skutečném souladu s, patrně jemnou, duší čerstvé konvertitky ;-)
—
Paní Špírkové, panu Fábrymu (navzdory mým výtkám), všem lidem dobré vůle i všem lidem vůle zlé, především panu Konvičkovi: Salam alejkum!
Coby malý kluk jsem hrdě nosil opasek s přezkou “Vždy připraven”. Po čase jsem, jak praví klasik, poprvé obešel kaluž a opasek putoval tam, kam patřil.
Autor tohoto rozhovoru ukázal mezi řádky dost na to, aby další hledači hledali usilovněji.
Paní Ivo,
já bych se zeptala z praktického hlediska na to Vaše zahalování. Jak jsem to pochopila, jde především o to, aby žena zbytečně nedráždila erotickou představivost mužů a nechávala si toto jen na doma pro svého manžela, viděla jsem takové prezentace, kde je zahalená žena přirovnávaná k perle skryté ve škebli. Mě by zajímalo, jak na Vaše zahalování reagoval Váš muž, cítil to jako osobní poctu, že se tak šetříte pro něho? Přece jenom v našem prostředí muži nejsou zvyklí na takové způsoby a mnoha by podle mého odhadu taková škeble po boku spíš vadila, než by se radoval a těšil na perlu doma.
Druhá věc, která mě v souvislosti s tím napadá – proč zrovna nemají vykukovat vlasy, podle mého soudu obličej není o nic míň eroticky přitažlivý než vlasy. Nakonec v některých islámských zemích došli k podobnému závěru, soudě podle oděvů žen. Oči, ústa… to vše může vzbuzovat fantazie přece mnohem naléhavěji než vlasy, když přijde na věc. Znamená to tedy, že až “to” jednou pocítíte, začnete si skrývat i obličej?
A poslední věc – podle mě jde jen velice těžko očekávat, že když u nás žena vyrazí v tak nápadném typicky muslimském zahalení, nebude vzbuzovat pozornost. Pokud byste se chtěla vyhnout jakékoli pozornosti (i té mužské), nebylo by rozumnější chodit oblečená nenápadně a cudně v evropském stylu?
@Jaroslav A. Polak: Dobrý den, mrzí mě, že ten rozhovor Vás nezaujal, i když tím, že vyžadoval z Vaší strany koment o něčem svědčí..
Nicméně:
1)Rozhovor, jako cca 70% všech rozhovorů na Shekel.cz byla vedena korespondenčně, takže nešlo o přepis ze záznamu, ale pouze úpravy překlepů a chyb v textu – více jsem do rozhovoru nechtěl zasahovat, aby byla zachována originalita
2)Co se týká rozhovoru a prezentace mne sebe, je stejné jako v ostatních rozhovorech – pokud jste je tedy také nějaký četl?!, protože se za novináře nepovažuji a naopak velice rád exhibuji, pokud to máte na mysli?! Proto kromě svého hosta, rád prezentuji i sám sebe.
3)Lauderky jsem dal za příklad, nikoliv jako vstupní pohovor, ale jako to, jak to někde jinde může fungovat..
S přátelským pozdravem,
David Fábry
D.Fábry: No a není ta nečtivost rozhovoru daná prostě tím, že pančelka džihádistka mele blboti … jako ostatně KAŽDÁ konvertitka ke nekonsensuálnímu Svinstvu?
Čímž vám samozřejmě podsouvám, že jste vedl hloupý rozhovor… s ženou, jež jistě není hloupá, jen má momentálně v mozku z alláha kostku, takže jinak než hloupě ani odpovídat nemůže. Na špatných základech nelze dobře stavět.
Dokážu to. Tady je blog ex-muslimky B. z doby, kdy ještě islámovala. Mele tam podobné nesmysly, jako lišovská hidžábačka. Nemá to hlavu ani patu.
http://radosa.blog.idnes.cz/c/164216/Proc-jsem-si-zvolila-Islam-Cast-prvni.html
No a tady je víceméně náhodný text téže dámy, co se stala Odsouzenou. Snad vidíte ten rozdíl, i když u obivovatele “Židovky z Toleda” jest o tom možno s úspěchem pochybovati.
http://radosa.blog.idnes.cz/c/288732/V-cem-tkvi-sila-islamu.html
Pozdrav “salám aleikum” nesmí používat kafír a muslim jím nesmí pozdravit kafíra.
Takže tu pan Polák zase šíří nepodložené předsudky … nyní o versatilitě a universalitě islámského pozdravu.
A ja so kdes cital,ze ako spozna islam inoverca?pozdravi salam a. a ked mu neodpovie ,tak ho zabije.Tak neviem,kde je terz pravda?
Pane Formánku (10), to mi připadá jako informace z nějaké Mayovky. Pozdrav “salam aleikum” je v mnoha jazycích většinově muslimských zemí běžně zdomácnělý a lidé se jím zdraví bez rozdílu náboženství, mnohde dokonce i katolík katolíka, a o případnosti takového pozdravu od katolíka muslimovi či muslima katolíkovi nikoho nenapadne vůbec přemýšlet…
Ad 10. Šalom alejchem Jaroslave.
Ad 1. Abych si to upřesnil. Ta skvostná úvaha vyhřezla na základě informaci obsažených v inkriminovaném interviev? Čili získají-li zde převahu muslimové třebas jako zde Iva Špírková, tak ona hnedle pocupitá za Davidem F, s tím že se má David spakovat a táhnot? Nojo, tak to je hnedle jasné, proč té Ivě Špírkové musíme nabít kokost a vykopat ji z Evropy. To aby nemusel jit David jako ten první? A až první vykopeme Ivu, pujdem rozbít kokos Davidovi, protože se s ní chtěl bavit, ba co hůř možná i kamarádit. Půjde tedy jako druhý, individialista jeden ošklivý. Doufám, že jsem ty konsekvence nějak nepopletl.
Takže vážené a milé NEC, děkuji za jasné a informacemi těhotné – pregnantní vyjádření k časům nastávajícím, jenže stále mi není jasné, to pro mnohé další Erichy důležité, kdo že další bude na řadě????
Vždy uctivý ke všem blahorodím, masovoduum anóbrž konfekce Erich
Ale Erichu (14)… problém Židů v konfrontaci s islámem jsme tu už probírali. Jsou 3 možnosti vývoje, 2 povedou k něčemu jako šoa, ta 3. ne, a ta 3. je vystoupit proti islámu.
Přečti si Korán, tam to je.
Paní učitelka ho možná taky nečetla, ale to Frau Edeltrauda Bayer z Eisenstadtu taky ne, když v říju 39 mávala tím šátečkem na “chlapce z Reichu”.
Ale je fakt, že co nacismu trvalo 6 let, potrvá islámu možná 60 let, takže klid a užívejme si toho individualismu.
AD 15. Kdo to jsou ti kluci v rauši? Někteří nocí páteční dekl, nekteří se honosí křížky a jiní svastikami, nekteří nosí kippu, někteří jsou ortodoxně ateistickými akademiky. To není vina Učitelek a Davidů. Tak je nech být.
Reformacia islamu,,na Hrad”.Alebo nasrat?Clovek uz pomaly nevie noc.smile.
nevie nic.tak.
Vždycky to začíná u učitelů a učitelek, Erichu.
Hezky popsal třeba Remarque v postavě jm. “Kantorek”.
Ad 19. Martine ty moc dobře víš co jsem tím myslel. Lidé jako Iva Špírková, David Fábry nakonec odnesou to, co vyšinutí jedinci jako třeba i my dva a to bez rozdílu vyznání rozjedou.
Erichu, Ivy mi je opravdu líto, jak to schytala, ale ještě větší obavy mám z té její nové víry, jak jde do ní po hlavě (působí to na mě tak) a z lidí, kteří ji do ní nalévají. Přála bych jí, aby našla vnitřní štěstí, a aby nikdo nezneužil její citlivosti a trápení hezkými řečičkami a planými nadějemi.
Jinak shazování a ztrapňování všeho druhu se mi taky protiví, v tom jsme spolu zajedno.
kdyz uz hleda boha, proc si vybrala zrovna islam, jake argumenty ji presvedcily proti krestanstvi, judaismu…….?
22) plan-9: Nevím jak Iva, ale myslím, že člověk se ne vždy řídí pouze argumenty pro a proti, roli hraje povaha člověka, okolí, přátelé, filmy a knihy, neboli spousty vnějších a vnitřních faktorů, které se ne vždy řídí rozumem..
Pane konvicka. Hrajete si na chytryho a pritom melete uplny blbosti. :-D rozesmal ste me hned po ranu. da se to lecit verte mi ;) tu nenavist kterou v sobe leta dusite. jste jen obycejnej clovek,kterej kdyz se neumyje tak smrdi. ja islamu taky zrovna nefandim ale respektuji ji. Zazimco vy jste NAD SEBOU nepoprve vynesl soud. Kdyz uzjste se tu zesmesnil vy tak musim i ja. Urcite jste inteligentni bytost a tak ee neurazite ale zasmejete se sve hlouposti kterou jste vypustil. Budte fajn a neberte to tak vazne.
Erichu (20), ne, právě naopak.
Rozjeli to lidé jako Špírková (Fábry asi ne, to je jen UIčko, viz jeho kecy o AlAndalus).
Cožpak já vymyslel islám a přitáhl ho do téhle země?
Já ne, Erichu. špírkové (malé “š”, substantivum obecné)
Ad 20/25. “Právě naopak”??? Takže ty tu celou tu dobu pracuješ na vzájemném lidském pochopení a toleranci. A píseček do tebou promazávaných koleček mezilidských vztahů tu sype nějaká Špírková s Davidem. Bravóóóó. A ještě pětkrát Hosana k tomu. Martine ty ani nevíš, jak strašně moc ti tohle věřím, až úplně vopravdu nejvíc.
Nu dovol, bych tvé znavené srdénko potěšiti snad mohl:
http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-59588920-kde-se-v-barme-vzali-buddhisticti-hrdlorezove
No jistě.
Ale tolerovat netoleranci, zvlášť takovou, která je proti všemu, co je mně drahé, a mělo by být drahé každému člověku s citem a srdcem – obrazu Božímu, chceš li – to není tolerance, ale zvlášť zvrhlá forma netolerance.
Jsme na “židovském” portálu. Toleroval bys potřebu Heinricha Himmlera sypat do těch srpch ty granule proti krysám?
Ne? A proč ne, byla to jeho niterná a jistě i oprávněná potřeba.
Já vím, ten příklad ti zní lacině, ale “tolerance” k islámu, a “tolerance” k nacismu jsou totéž. Už si to zapiš za uši.
Ad 27. Islám za humny, nácíčci pod okny. Toť tedy zpropadená situace. Takové dilemátko, co jako dál.
Ale fuj, Martine tys mne zasejc zblbnul. Podstata přestřelky je v tom, že NEC nám něco nastínilo, něco prý milého o konečném řešeníčku a já si to holt musel konkretizovat, bych to nějak pojmul. A teď celé to vlákno před sebou vidím Davida a Ivu. Né nějaké úchyly ze Saudské Arábie, jak se o nich vedle Lukáš opět zapoměl zmínit ( dělá to naschvál? ) Bavíme se o konkrétních lidech.
Takže když někdo neustále potřebuje řešit islám s jeho kolaboranty, tak já jsem zvídavý, zrovna na příkladu Ivy a Davida jak že, jak?
A Martine pěkně ta slůvka vážeš, “obraz Boží, mně je drahé, cit srdce” zrovna jako křesťan znovu obřezaného srdce. Tak za to ti slibuju, že nebudu tolerantní.
Zeptej se souvěrců (?) v Malmo a Toulouse a Antwerpách, co dál.
Třeba poradí.
Ad 29. Jo jo mají problém. Ale prý se jim moc ulehčí, když tu pro začátek vyřešíme takové lidičky jako je Iva. Tak si to představuješ?
30: Lidiček Iva by měl v prvém kroku dostat jasný signál, od svého šéfa + obce + společnosti, že její hidžáb + islám v pořádku nejsou.
Metoda jasná, buď budete chodit do práce bez hidžábu, nebo nebudete chodit do práce. Jako, řekněme, s kravatou v bance.
To by ji MOHLO přinutit se nad tím islámem ještě víc zamyslet. To, co se děje, kočenu jen utvrzuje v přesvědčení, že se obětuje na stezce alláhově. Přitom se prd obětuje, pravděpodobně si spíš užívá pozice “hvězdy”, do níž by se normálně nikdy nedostala.
Druhý krok by mělo být si s ní promluvit, vysvětlit jí to, najít jí lepší kamarády a lepší náplň, než islám.
Nyní komplikováno zvoraným krokem prvním.
Pokud by se nepodařil krok 2, ale podařil krok 1, dostala by se do pozice náckyně, skrývající portrét fírera pod kobercem. Nyní má ten portét vyvěšený na čestném místě.
Jo, hoši, zeptejte se v tom Malmo apod., jak ty problémy přesně začaly. Já o tom něco četl, oni tam byli zpočátku rádi, že město bude takové “pestřejší”, navíc ty společné hodnoty a Abrhám …
Sestra Ivo, přejí Vám hodně štěstí na stezce míru. Ja jsem konvertoval k Islamu před děvíti měsíci, z povoláni jsem původně taky učitelem a proto se o to víc z Vašeho rozhodnutí těším. Ani já jsem před rokem z touto cestou nepočítal a proto Vaši svědectví je pro mně utvzením ve víře,za které Vám děkují. Tím, kteří milují Boha, všechno slouží, i problémy, které si z nás vytvářeji nemuslimové sami. Já bych to chtěl řešít podle slov posledního proroka, který v Koránu řekl, že kto dá almužnu odpouštění, vymažou se mu hříchy, co jsem vlastně už znal dřív z modlitby Otčenáše;- ale teprve až jako muslim jsem dostal více milosti tuto cestu praktizovat. A z tou intuici, to máte taky pravdu, byt muslimem/-kou, znamená vělkou zkoušku – člověk se dostane k něčemu, s čím ve svém životě nepočítal a neví, co ho čeká, ale ono to všechno začalo už v životě posledního proroka.
Vážení,
přeji všem hezký den. Jsem křesťanka, která přijala Ježíše Krista a Jemu vyslovila své vyznání víry. Bylo to mé svobodné rozhodnutí učiněné ve zralém věku, nebyla jsem křesťanka automaticky, hned od narození. Od školních let mne zajímala literatura a historie, a čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jak těsně spjaté jsou dějiny církve a našeho národa. Biblické příběhy provázejí naši kulturu staletími a vánoční či velikonoční zvyky, křesťanské obřady nedokázalo vymýtit ani 40 let komunistické vlády. Odkazy na Bibli najdeme v poezii a próze takřka všech časů, zejména v dobách pro náš národ nejtěžších. Jen namátkou – stačí vzpomenout dobu pobělohorskou, literaturu z roku 1938, ba i poezii let padesátých, koledy přizpůsobené situaci po roce 1968. Myslím, že toto je to nejvzácnější dědictví, které bychom si měli chránit. Právě proto je můj postoj k islámu – jak to říci korektně – více než rezervovaný. Snad změním názor, až:
– až knihy a dokumenty, v nichž je islám a prorok Mohamed vylíčen jinak než v koránu, budou stejně jako knihy a dokumenty o křesťanství a Ježíšovi či jeho rodině předmětem diskuse, nikoli fatwy a ničení;
– až budou v muslimských zemích zcela legálně budovány kostely a lidé se budou moci svobodně hlásit k judaismu, křesťanství i islámu;
– až v muslimských zemích nebudou křesťané pronásledováni, vražděni a mučeni a jejich kostely nebudou vypalovány;
– až muslim, který se seznámil s křesťanstvím a chtěl by se přihlásit k Ježíši, místo rozsudku smrti uslyší vlídná slova – jdi tedy a tvůj bůh tě provázej;
až král, prezident či předseda vlády kterékoli země bude moci na adresu přistěhovalců říci: “Buď vítán, kdo v dobrém přicházíš, ale pamatuj, že toto je naše zem, naše kultura a budou tu bez výjimky platit naše zákony, a ten, kdo se přizpůsobit nechce, nemůže nebo neumí, má zaručeno, že mu v jeho svatém právu odejít nikdo bránit nebude”;
– až představitelé ostatních zemí přikývnou – správně jsi to řekl, myslíme si totéž;
– až vraždy ze cti a podobné zločiny nebudou omlouvány jinou kulturou
Pozdrav selam alejkum může každý každému říkat. Znamená to Mír s vámi. Prorok v podstatě zdůrazňoval aby se tak zdravilo a šířila láska mezi lidmi. Shalom nebo selam je to totéž. p.s. odpovídám na jeden z komentářů, a přeji nám abychom se všichni společně dožili abychom nám takové věci nevadili. Mír mezi lidmi, mír na zemi!!!
Pani Elina,
i když jsem se vynasnažil psát česky, nejsem čechem a nejsem ani arabem a ubezpěčují Vás, že od nás muslimů v Nemecků nehrozí žádne nebezpečí křesťanství nebo křesťanům v Čechech, nebo kdekoli jinde – o to víc, že např.jen zde v Berlině je nás mezi tími ostatními už „narozenými“ muslimami více než 4000 „narozených“ křesťanů, kteří konvertovali k Islamů. My však neděláme navzájem mezi sebou rozdíly z důvodu etnického, rasového nebo kulturního původu – ale co nás všechny spája v jeden celek je to, že nikdy nepřijměme jinou realitu Muhammada jako tou, která vyplýva ze slov svatého Koránu, jak i růvněž nepřijměme jinou podobu Ježíše, jaká vyplýva s Jeho osobních slův v svatých Evangeliech. Ostatně,nevím, z jakých zdrojů poznáte Muhammada, ale jsem přesvedčen, že nevíte, že Muhammad byl člověkem hlubokého mlčení (mluvil víc méně, jen když to bylo nutný nebo něčemu prospěšný) – jako člověkem hlubokého mlčení a blahoslavení tichí byl růvněž Ježiš, který vzhledem na různé obvinění, mlčel taky před vladárem své doby , než vyslovil ta pamatná a slávna slová: „Já jsem pravda.“ Přejí Vám, pani Elina, hodně štěstí a modlím se k Bohu, aby Vás požehnal za Vaše angažovaní se za mír.