Izraelci chtějí poprvé od doby osmanské říše probourat hradby jeruzalémského Starého města.

Chtějí tím umožnit opravu židovské čtvrti a usnadnit přístup ke Zdi nářků. Architekti tento týden představili projekt jeruzalémské plánovací a stavební komisi.

Do zdiva ohrazujícího Staré město se nezasahovalo dlouhých 112 let. Naposledy byla probourána část zdiva u Jaffské brány, aby se do města mohla dostat ekvipáž s pruským králem a německým císařem Vilémem II. Tato událost se stala roku 1898.

Nyní se stavební práce plánují kvůli desítkám tisíc návštěvníků, kteří pravidelně směřují k nejvýznamnějšímu místu židovství, Zdi nářků. Podle projektu má být vybudována nová brána, která bude sloužit jako vstup do tunelu vedoucím pod městem mezi Sionskou a Hnojnou branou. Ten povede ke čtyřpatrovému parkovišti, které se bude nacházet pod již existujícím porvrchovým parkovištěm. Nové parkoviště s garážemi má mít kapacitu pro 600 aut a bude vytesáno do skály pod městem v takové hloubce, aby nenarušovalo archeologicky významné vrstvy nad ním.

Toto řešení si vyžádá velké náklady na stavbu. Má jít řádově o stovky milionů šekelů. Část z této částky mají pokrýt zisky z již fungujícího parkoviště, pod kterým se bude to nové nacházet.

Hloubkové práce se však staly terčem kritiky i přes to, že archeologické vrstvy pod Starým městem by podle plánů měly zůstat nedotčeny. Přípomínky k projektu měli představitelé muslimské náboženské obce i obyvatelé židovské čtvrti. Výbor proto bude nadále pokračovat v probíhající diskuzi k projektu.

Stavby na Starém městě, kde se nachází mnoho významných památek islámu, bývají často předmětem sporů. Každá z obcí hájí svoje pozemky a staví se proti jakýmkoliv stavebním úpravám ostatních obcí. Celé Staré město má rozlohu pouze necelého kilometru čtverečního. Leží ve východní části Jeruzaléma a kromě Zdi nářků se zde nachází pro křesťany výnamný Chrám Božího hrobu a po Mekce a Medíně nejvýznamnější památka islámu, mešita Al-Aksá.

Autor: redakce Shekel.cz