V uplynulých týdnech tu mezi čtenáři probíhala názorová přestřelka ohledně toho, čím se vyznačuje vyvražďování celých lidských skupin. A protože vědci se genocidám začali věnovat teprve v souvislosti se šoa, věřím, že i toto téma na Shekel patří:Na počátku i na konci je slovo. Ne termín “genocida”, který vymyslel Raphael Lemkin, aby popsal válečné praktiky nacistického Německa, ale slovo jako takové.
Slovo, které mobilizuje masy vykonavatelů, odlidští oběti, racionalizuje likvidaci a nakonec ji popře. Genocidní rétorika se sice poněkud liší podle místa, času a postavení budoucích obětí, princip je ale vždycky stejný. Prvním krokem ke genocidě je dehumanizace obětí. Politický diskurs a média nejprve označují cílovou skupinu, která je zavržena. Obžaloba cílové skupiny z páchání zla ještě není potvrzením vůle státu vraždit. Jde o přípravu vyobcování.
Jazykový postup má své zákonitosti: je třeba oběti zbavit lidství a dostat je verbálně na úroveň zvířat nebo předmětů. Metafory a metonymie se inspirují ve světě zvířat, rostlin či medicíny (známý příklad rwandských “švábů”). Příměry z lékařského prostředí vyvolávají odpor a nabádají k “léčbě”. Vrazi už nevraždí, ale desinfikují, léčí, zbavují obtížného hmyzu, parazitů nebo bakterií. Metamorfóza oběti promění i akt vraždy v cosi záslužného.
Rétorika vrahů zahrnuje extrémní protiklady i morální odsudky. Proti sobě tak stojí “beránek boží a nevěstka babylonská, zdraví a nemoc, věrnost a věrolomnost, vlastenec a zrádce, proletář a měšťák”. Jazyk se poddává ideologii, tlumočí vůli Boha, národa, lidu. Tato rétorika mění myšlení, zamlžuje racionální uvažování a usnadňuje vraždění. Žargon a eufemismy změní zločin v léčbu.
I když známkou přímého ohrožení skupiny občanů je už používání některých slov a slovních spojení a vytváření asociací, první etapou pronásledování bývá zbavení občanských práv. Odepření právní ochrany vylučuje oběť z lidského společenství, mimo morální povinnosti. Příslušníci perzekuované skupiny se ocitají mimo národ a morální závazky vůči nim se hroutí. Vyloučení menšinové skupiny vede k diskriminaci, která je předstupněm perzekuce. Zviditělňuje menšinu a zvyšuje hostilitu většiny. K tomu patří i proces transformace, kdy začasté dochází k přímému nebo nepřímému omezování projevů kultury budoucích obětí, zákazu jejich jazyka, náboženské nebo ideologické převýchově.
Oběti je nutno nejdřív odhalit; v době, kdy je skupina již zavržena, je jednotlivec odsuzován už za pouhou příslušnost k ní. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že je nositelem genů nebo víry či hodnot, které nejsou v souladu s oficiálním světovým názorem státu. Období identifikace v procesu genocidy jediným okamžikem, kdy je jednotlivec jednotlivcem a vystupuje z dehumanizované šedé masy “sobě podobných”. Kat musí oběť nejprve poznat a označit.
Každý člověk, je-li náležitě motivován, je schopen vykonat zločin. Jestliže ideologická příprava “slovem” byla dostatečná, probíhá genocida za tichého souhlasu ne-li většiny, pak alespoň velkého počtu lidí. Někteří se aktivně zúčastní, další poskytují tichou podporu a většina je netečná. Jen nepatrný podíl lidí vyjadřuje nesouhlas.
Vrahy bývají nejčastěji ty, které v dobách míru považujeme za “normální lidi”. Poslouchají rozkazy, o nichž věří, že odpovídají jejich ideálům. Nejde o zločince nebo psychopaty, ale o ideologicky připravené občany, kterým je výměnou za jejich zločiny nabídnuta realizace jejich vize světa. Vykonavatelé jsou hotovi vydělit se pro ušlechtilé cíle z masy svých spoluobčanů, i když to znamená obětovat cizí životy. Obětem zazlívají, že je k vraždám donutily. Ten, koho mají zlikvidovat, se od nich odlišuje fyzicky i mravně; zabíjený nesmí zabíjejícího převyšovat, protože se hlásí k jiným hodnotám a zabíjející ví, že jeho vlastní hodnoty jsou nejlepší. I když je vykonavatel ve svých očích nejsilnější, obviňuje oběť ze záludnosti a z využívání vykonavatelovy slabosti; hledá záminku k racionalizaci, že oběť jej vyprovokovala.
Zatímco vykonavateli jsou aktivisté, úředníci nebo vojáci, k rozvíjení genocidní mentality přispívají tzv. napomahači. Bývají to filosofové, pedagogové, sociologové a další vědci, poskytující podporu formulováním viktimizační ideologie a rozvíjením genocidní mentality.
Většina svědků genocidy dění pasivně přihlíží; otevřeně projevovaný nesouhlas je neobvyklý i v případě, že nesouhlasícímu nehrozí ze strany státu žádná perzekuce.Státu stačí motivovat občany k odmítání pomoci těch, kdo jsou prohlášeni za nepřátele.
Zatímco ve starověku se organizátor genocidy svým dílem vychloubal, aby zapůsobil na nepřátele, v době lidských práv už to tak lehké nemá. Genocidu nelze nařídit zákonem, aniž by se autor nemusel později ze zločinů zodpovídat. Žádný stát si dnes nemůže dovolit otevřeně volat po likvidaci některé skupiny. Pokud se pro takový krok rozhodne, musí relativizovat, zametat stopy, racionalizovat a zapírat. Čím větší byly zločiny páchané během genocidy, tím větší je pravděpodobnost, že mezinárodní společenství uvěří pachateli a ne přeživším obětem (takové hrůzy se přece nemohly dít!).
Popírání je přítomno ve všech fázích genocidy. Od používání slov v pregenocidní rétorice, v odlidštění umožňujícím “oprávněně” vyhlazovat lidské skupiny v zájmu ochrany civilizace a lidských práv. Genocidu pachatelé tají za uzavířenými hranicemi a cenzurovanými médii, za pomoci výjimečného stavu nebo stanného práva. Poslouží jim k tomu vynucená falešná svědectví a mučením vynucená přiznání, vyprovokované srážkyčifrované a kódované rozkazy k zabíjení. Oběti jsou podněcovány k obraně, aby tato mohla být “potlačena”.
Protože vždycky někdo přežije, aby žaloval, hraje stát při popírání o čas. Počítá přitom s ubývajícím soucitem a vzrůstající lhostejností.
Autor: Karíma Sadio
Pro zájemce o téma:
Jean-Pierre Faye, Langages totalitaires 1972
Worse Than War, Daniel Jonah Goldhagen
Yves Ternon, Genocidy 20. století 1997
Paul Rusesabangina, Obyčejný muž
Georges Bensoussan, Idéologie du rejet 1993
Autor
22 Komentářů
1*****
Správně jste nakousla problém islámu a popsala funkci koránu,
médiem koránu byly primárně vždy mešity a madrasy a chalífa vyřvávající útočný džihád proti nám všem (dnes už nahlas brečí muslimové, že takového centrálního vojevůdce-klerikála zatím nemají),
v současnosti to jsou i skutečná média a islámem se zaklínající islámští politici ve funkcích formálně volených či nevolených diktátorů, kteří častečně islám drží na řetězu.
Je to bída a bude hůř: svou koránskou propagandu totiž zaseli jako dračí sémě napříč Evropou i islámským světem.
Karima předstírá, že to nevidí, ale stačí to doladit”
“Slovo KORÁNU, které mobilizuje masy vykonavatelů, odlidští oběti, racionalizuje likvidaci a nakonec ji popře. Genocidní rétorika se DNES UŽ VŮBEC NEliší podle místa, času a postavení budoucích obětí, princip je ale vždycky stejný. Prvním krokem ke genocidě je PREZENTACE dehumanizace obětí V KORÁNU. Politický diskurs KORÁNU a JEHO média nejprve označují cílovÉ skupinY, která JSOU Z PRINCIPU KORÁNEM zavrženY. Obžaloba cílové skupiny z páchání zla JE V KORÁNU potvrzením vůle ALLÁHA vraždit A ZOTROČOVAT. Jde o přípravu vyobcování DO PONIŽUJÍCÍHO STAVU DHIMMI ANEBO SMRT. ISLÁMSKÉ PŘEVZETÍ MOCI NEMÁ S MASAKRY, ZOTROČENÍM MAS ČI GENOCIDOU NEJMENŠÍ PROBLÉM. VELEBÍ TO STOVKY ISL. UČENCŮ V KORÁNSKY INSPIROVANÝCH SPISCÍCH NAPŘÍČ DĚJINAMI ISL- ZEMÍ.”
Karimka s tím nemá nejmenší problém, do takových “lidských” detailů” nikdy nezabředne. Preferuje taková ta všeobecná kázáníčka do kafírských kruhů. To se pak dá tvrdit cokoliv.
Vidíme to dnes a denně v Sýrii, Iráku, Pákistánu, Egyptě, Bangladéši: popravy, vyhánění, šikanování a ponižování “nevěřících” a “nepravých muslimů”.
Dado všimněte se jedné věci. To co zde Karima popsala zcela neutrálními příklady, ta slova, formulace postupy, tak to je přesně to o čem se hovoří ve stovkách dokumentů věnovaných holokaustu. Viděl jsem dokument věnovaný přimo genocidám a izraelští historici hovořily zcela stejnou jasnou řečí o zcela stejných symptomech.
A teď je podstatné jenom toto – setkáváme se v našem mediálním prostoru někde s obdobnými charakteristickými rysy ????
Ad 2. Jaroslave nechceš mne náhodou oslovovat Eríšku?? Já bych pak s čistým svědomím též i to moje tvoje oslovení modifikoval.
Erichu, samozřejmě, ten článek je dobrý a k zamyšlení, samozřejmě nějaké takové symptomy existují, samozřejmě se s nimi setkáváme…
Formánek akorát vrací Karimě tu pěknou aplikaci staré antisemitské příručky (nevím už, jak se jmenovala), kterou chtěla varovat před “islamofobií”. Protože popírači genocid skutečně klidně nalézají oporu v Koránu. Protože kázání Koránu skutečně může nabrat přesně tu podobu kritizované vymývárny, omluvy jinak neomluvitelného, ztráty soucitu s obětí atd.
Takže v podstatě jen další přestřelka.
Erichu, já bych byla moc ráda, kdyby takový způsob používání Koránu byl něčím výjimečným, překonaným. Ale vážně nevím. Když slyším brněnského Alrawiho, jak radí rodičům, aby donutili děti k modlitbám mlácením… to je přesně to, co lidi láme a mrzačí, tím se zadělává na ty nejhorší problémy…
Zeptejte se sami sebe, proč v situaci ohrožení milionů lidí na PV, JA či v Africe…………….musí jistá Karima S. ty “státy”
“popisovat zcela neutrálními příklady”.
Takhle jim fakt nikdy nepomůžeme.
Ad 7. Jaroslave vždyť je to zcela prosté. Podívej když bude mít někdo velice vážnou nakažlivou chorobu a ty ty její jasné příznaky popíšeš jako pouze Eríškovic a právě jenom a jenom Eríškovic velký problémik, tak právě tím vůbec, ale vůbec nikomu nepomůžeš. Spíše naopak budeš spoluvinen na jejím rozšíření. Naším problémem je fanatismus, který nemusí mít pouze náboženskou formu ale politickou, geografickou, nacionální, ekonomickou a jistě i další mnohé. Ale hlavně žádná skupina lidí jí není imunní.
To co popsala Karima platí pro všechny. Na ty co ta zvěrstva pachájí a ty, co to rozdmíchavají, přehlížejí a podporují. A všichni jsme navzájem pachateli i obětmi.
Je snad problém, snažit se tyto symptomy potírat ve svém okolí a totéž striktně požadovat po druhých? Po muslimech židech křesťanech ateistech?
Fanatismus je v islámu ctnost, my fanatismus vnímáme jinak, že? Proč se tak zoufale někdo snaží smíchat všechny “fanatismy” dohromady, jako že “zlobí zásadně všechny děti”? Zrovna v Čechách považujeme kdejaký fanatismus (třeba i jen v dietě) za pěkně otravný.
Korán – média (stát Jordánsko):
http://elderofziyon.blogspot.cz/2013/06/jordanian-newspaper-lets-kill-jews.html
Ad 9. Jaroslave jen drobná formalitka. Obsah zmiňovaného článku, který tedy jistě musel vyjít v arabštině a jehož anglický překlad je publikován na blogu /elderofziyon.blogspot.cz – zajímavá doména / je natolik výstižný, že nebyl žádný důvod jej jakkoliv vylepšovat odkazy na děvky, prasata, opice a tak. To totiž celému vyznění jen ublížilo a mně osobně to v porovnání s dalšími použitými formulacemi v onom textu prostě přijde jak pěst na oko.
I vzpoměl jsem si Jaroslave, na Lukášovu maskovací bundu se zcela ojedinělým shlukem barevných skvrn na levé náprsní kapse a jeho vyjímečně ušlechtilý útlocit, kdy lidem v mešitě v maskovací bundě s touto jedinečnou kombinací skvrn na levé náprsní kapse, zamatlává obličejíčky a my tak tápeme, kdo že je tím pakem s kvérem.
ad 10. Úplně souhlasím, někdy se ty informace (samy o sobě hodné zamyšlení) vylepšováním a titulky a la Pestrý svět úplně pohřbí, škoda. Nabere to pak takový odpudivý bulvární nádech.
No má ty “státy” Karima myšlený jako omalovánky, musíme si je asi sami dobarvit, …… ona to z nějakého důvodu udělat za nás nemůže. Je tak vysoce postavená, že by okamžitě následoval mezinárodní konflikt či sankce milionů chudých a bezbranných čtenářů koránu, Bible či Tóry.
Jinak když to nějaká ta brigáda přežene s vymítáním ďábla fanatismu mezi nějakými trouby, měla by být odvelena do islámského světa, kde zahyne. Takže další brigáda může začít okamžitě stavět kenotafy. Tak by bylo možné udržet aspoň zdání rovnováhy mezi “kulturami” (dříve národy, viz fanatické slovo “mezinárodní”, Národní divadlo/Muzeum apod.)
Karimo (a nebo i ostatní muslimky), mně vrtá hlavou jedna věc.
Znova jsem si musela pustit to kázání Alrawiho o výchově dětí. Sám je, pokud vím, jednou z hlavních autorit muslimů u nás, navíc se odvolává na nějakého věhlasného uznávaného šejcha a samotného proroka Mohameda. A on tam poučuje rodiče, jak mají vést děti k modlitbě, a to i tak, že je k tomu donutí bitím.
To mi připadá úplně otřesné. Setkala jsem se jednou v životě s křesťanem, který si přisvojoval podobné ambice nutit děti do modliteb (a to ani ne pomocí fyzických trestů), pohádala jsem se s ním o to, nakonec se vybarvil tak, že začal terorizovat vlastní rodinu a má soudní zákaz se s ní stýkat. Pošuk a uchyl.
A tady slyším podobné rady od hlavních duchovních? Jak se na takové rady díváte vy jako matky?! Není právě tohle ukázka fanatismu? Protestuje někdo mezi českými muslimy proti takovým kázáním?
Ono pak se můžeme smát různým partyzánským kouskům Lukáše, ale já jsem ráda, že se najde někdo, kdo něco takového vynese ven a upozorní na to, co považuji za opravdu hodně nebezpečné. A čekala bych, že to budou sami muslimové, kteří proti takovým fanatickým kázáním budou protestovat. Děláte něco takového?
Protože to je pak opravdu matoucí, pokud tady budete publikovat odlehčené “protifanatické” články, jakožto muslimky jaksi úplně mimo muslimské tradice a věrouku, obhajovat něco, co ve skutečnosti vlastně ani pořádně neexistuje, hybrid, okrajová záležitost, kdežto to jádro je jasně stanovené a nic odchylného vlastně nepřipouští.
Vedete svoje děti takto k modlitbám? Jak takové rady samy praktikujete?!
tady je odkaz na to kázání
Tady má bojácná Karima přímo kázání z centra islámské učenosti v Káhiře AL-AZHAR….o plánované genocidě židů přímo naplánované ryzím islámem – artikulem víry, totéž zaznívá z evropských mešit včetně Brna za tichého souhlasu všech “států”:
http://www.jihadwatch.org/2013/06/al-azhar-friday-sermon-repeats-genocidal-hadith-in-which-muhammad-predicted-that-muslims-would-kill-.html
Ad 13 Dado já jsem na toto téma našel křesťanský pohled z USA.
http://nebebystrice.webnode.cz/news/jak-by-meli-krestane-ukaznovat-deti-co-rika-bible-o-trestani-deti-/
http://www.gotquestions.org/Cesky/vychova-deti-trestani.html
Erichu, abychom si rozuměli – já nemám vůbec nic proti naplácání neposlušnému děcku na zadek, naopak, i pro to děcko je to někdy mnohem pochopitelnější a přirozenější i přijatelnější, než dlouhé úmorné okecávání a jiné výchovné prostředky…
Tady jde o to, na co se ty fyzické tresty mají vztahovat – pokud se děcko nechce modlit. To je asi na stejné úrovni, jako bych přišla k nějakému člověku a řekla: buď mi tady vyznáš lásku a padneš k nohám, nebo ti dám do zubů. A ještě k tomu 5krát za den.
Je to násilné vnikání do intimní sféry, lámání sebedůvěry, mrzačení osobnosti. Podle mě se právě takovýma metodama připravuje živná půda pro ten fanatismus.
Ad 17. Určitě a souhlas. Já jen chtěl naznačit, že toto není doména islámu a pokud se k tomuto někdo rozhodne, pak pro toto najde oporu i přímo v biblických verších.
Důležité je právě to, jak která náboženství denominace sbory sekty k tomu přistupují. Jak a v jaké formě je takovéto chování rozšířeno.
A nemusí to samozřejmě být jen o fyzických trestech, i psychický nátlak na děti nebo dospělé bych tomuto postavil na roveň, přesně jak píšete na závěr.
Ono nutit někoho vyznat se před večeří ze svých hříchů, taky nebude moc pozitivně stimulující.
Erichu, sice nevím, jaké biblické verše máte na mysli (myslím k tomu, aby obhájily mlácení dětí za účelem donutit je k modlitbám), každopádně je ale fakt, že když je někdo magor, obhájí si Biblí opravdu úplně všechno.
Nečetl jste náhodou “Smrt je mým řemeslem”, zpověď napsanou podle života Rudolfa Hoesse? Tam je ten vliv tvrdé náboženské výchovy na odlidštění a uzavření člověka v jakémsi podivném bezcitném omezeném světě dost dobře popsán, včetně toho, jak samozřejmé a vlastně i uspokojivé se pak stává vykonávání rozkazů, nad kterým “normálním” lidem zůstává hrůzou rozum stát.
Samozřejmě, že sklony k fanatismu nemá jen islám. Myslím, že v podstatě každý křesťan, který má jen trochu otevřené oči, se s podobným přístupem někdy někde setkal. A určitě psychický teror není o nic míň nebezpečnější než to bití. Ale je to přesně o tom přístupu, co vím, většina křesťanů se fanatických sekt dost straní, nechce s nimi mít nic společného (myslím třeba to Triumfální centrum, kde si dítě nemůže odskočit z besídky, protože Pán Ježíš taky neslézal z kříže, aby se šel vyčůrat…) – proto se taky ptám holek, jak oni se staví k takovým pokynům, které já osobně považuju za jednoznačně nebezpečné a sektářsky-fanatické.
V podstatě se totiž dost divím, proč není islám zařazený odborníky na studium sekt mezi ty opravdu nebezpečné. Pokud tohle kázání je ukázka, co se v našich mešitách běžně vyučuje, pak podle mě jiné označení než nebezpečná sekta nezaslouží. A zvlášť křesťanští teologové, lidé vzdělaní v náboženstvích podle mě už dávno měli zavětřit a upozornit na to nebezpečí. Právě proto, že samo křesťanství není vůči fanatismu imunní, má s ním své bohaté zkušenosti a mělo by být přece jen už zkušené a schopné se bránit, minimálně rozpoznat symptomy.
Pokud jde o vyznávání hříchů, záleží, jak se to pojme. Dát si věci mezi sebou do pořádku než zasedneme ke společnému jídlu nemusí být zas tak špatné. Máte-li na mysli typickou katolickou zpověď, i ta může mít pro mnoho lidí pozitivní účinek, aspoň jsem to tak slyšela, nejsem katolík. Ale i taková věc se dá jistě zneužít. Jenže nutit dítě k modlitbě mlácením snad ani ničím jiným než jeho zneužitím být nemůže. Proto mě udivuje, že islámské autority se k něčemu takovému hrdě hlásí. A že to údajně radí sám Mohamed.
Erichu,vidím, že tady diskuse směřovala k představě, že se jedná o muslimy, ale u nás máme skupinu, která je v tomto směru ještě protěžovanější – hezký příklad: http://prasek.blog.idnes.cz/c/348889/Kdyz-ne-nasili-tak-jake-reseni-jste-nabidli-v-Duchcove-Romove.html ad.
Dado, Pokud jde o Alrawiho, můžete říci, že je “jedním z mediálně nejznámějších muslimů u nás”, ale nevím nic o tom, že by šlo o náboženskou autoritu. Užívání násilí při výchově dětí je doporučeno v islámu přibližně stejně a za stejných podmínek, jako některými českými psychology :)
http://www.islamweb.net/emainpage/index.php?id=158765&page=articles
– srv.
http://www.maminka.cz/clanek/prakticke-rady/maji-fyzicke-tresty-smysl
Podivení se nad tím, že by se měly používat v případě zanedbávání modliteb, přisuzuji tomu, že zde nebyly odlišeny modlitby povinné, jejichž účelem je mj. jakási “duševní hygiena” (to jsou ty, které se vykonávají pětkrát denně) a modlitby osobní, “rozhovory s Bohem”, které si věřící určují sami (často po modlitbě, ale i kdykoli jindy). Odmítá-li si dítě čistit zuby, je potřeba ho k tomu nějak motivovat, a odmítá-li si čistit (d)uši, není v tom z hlediska islámu moc rozdílu. (Podrobněji viz odkaz.)
Biblickými verši kolega nejspíš minil toto, z Přísloví 20:30: “Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost, rány pročistí nejniternější útroby.”
Karimo, psala jsem, že Alrawi je jednou z hlavních autorit muslimů u nás, a pokud je někdo předsedou Ústředí muslimských obcí v ČR a Islámské nadace v Brně, pak to patrně není žádný řadový bezvýznamný muslim nebo jen někdo mediálně profláklý jako třeba Iveta Bartošová. Předpokládám, že mezi muslimy mají slova jejich předsedy nějakou váhu. Ale i kdyby ne: odvolává se na slova věhlasného duchovního šejcha Abdulaha Al Musleha, a co je horší, na samotného proroka Mohameda, kterého cituje.
Rozdělování modliteb na neosobní “povinné” a osobní, to jsem tedy opravdu ještě nikdy neslyšela a to tady zmíněno nebylo. Podle mého vnímání ani společná modlitba nesmí být neosobní, jinak je to přímo proti smyslu modlitby, sama bych to považovala za znevažování Boha, mlácení prázdné slámy. K jaké očistě duše může při něčem takovém dojít mi není jasné. Naopak, takovým jednáním si můžu duši jen zaneřádit a pokud je násilně aplikuji i na jiné, zaneřádím tím duši jim.
Verš z Přísloví, který uvádíte, opravdu nemá s nucením k modlitbám vůbec nic společného, o tom, že jinak nejsem žádný zavilý odpůrce fyzických trestů, jsem už psala – v tom spor není.
Takže jestli to dobře chápu, i Vy sama vedete své 4 děti k těm neoddiskutovatelným 5 modlitbám denně, a to i různými donucovacími prostředky? Skutečně jste přesvědčená, že o něco takového Alláh stojí?
Karimo, dekuji za pekny clanek…. ted se muzu vyjadrit k te problematice potirani ‘genocidy” Turku na Armenech…. jde hlavne o to, ze Turci zasadne odmitaji ten termin genocida…. protoze… tak jak je podle tveho clanku genocida popsana…. tak ta nema nic spolecneho s tim spise ‘vyhlazenim’ Armenu, Turky…. Armenci dostaly jasne ultimatum a 3 dny cas k odchodu…. Turci se k teto tragedii neotaceji zady…. dokonce jsou ochotni otevrit sve archivy k tomu ,aby se ta “tragedie” vyresila…. Ale to jaksi zase odmitaji Armenci…. ti si chteji proste vydobit tu “genocidu”…. asi tak….