Na ten únorový podvečer před sedmi roky se nedá zapomenout. Měl jsem za sebou perný týden izraelských voleb do knesetu i setkání s premiérem Arielem Šaronem v jeho jeruzalémském okrsku. Likud suverénně vyhrál volby a předseda vlády byl přesvědčený, že podíl na tomto drtivém vítězství měl také plukovník Ilan Ramon, první izraelský kosmonaut.

Narodil se 20. června 1954, o dvacet roků později absolvoval kurz vojenského leteckého vojska a stal se pilotem Izrael Air Force IAF. Jeho prvním letounem byl Mirage III-CZ, poté létal ve stíhačce F-16s a F-4 Phantom. Bojoval v jomkipurské válce i v operaci Mír pro Galileu. Byl ve vojenské super letce, který bombardováním zničila v roce 1981 irácký jaderný reaktor v Osiraku.

V roce 1997 ho vybrali do týmu NASA, připravujícího se v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu na kosmické lety. Šestnáct dnů trvala jeho vesmírná pouť v americkém raketoplánu Columbia. Ve speciálním televizní studiu v Beerševě očekával návrat 48letého Ilana Ramona, syna Židovky, jež přežila holocaust, manžela ženy Rony a otce čtyř dětí, i jeho otec Elizier. Na ten přímý televizní přenos nikdy nezapomenu…

Když řidící středisko na Floridě ztratilo s vesmírnou lodí spojení a na obří obrazovce se svítící bod raketoplánu podivně rozprskl, požádal jeden z pracovníků studia Ilanova otce, jestli by s ním vyšel na chodbu. Starý muž poslušně vstal a těžce odcházel, ve dveřích se ale otočil a třesoucím hlasem řekl: ,,Já vím, že je zle, že to můj syn nepřežije…!”

Při sestupu Columbie doplatila posádka na startovní poruchu v keramickém obložení raketoplánu, který se v atmosféře silným žárem rozpadl a všichni kosmonauté zahynuli. Shořela i kresba Země z Měsíce českého židovského chlapce Petra Ginze, jenž ji nakreslil inspirovaný Juliusem Vernem pár hodin předtím, než zemřel v koncentračním táboře Osvětim.

Zničena byla i Tóra na mikrofilmu, kterou dal před startem Ilanu Ramonovi izraelský prezident Moše Kacav, oheň strávil také čtyři básně Ramonovy manželky, rodinné fotografie jeho otce i dopisy patnáctiletého syna Assafa a bratra Gadiho. Plukovník Ilan Ramon svoji první mírovou misi nepřežil.

Ten podvečer před pěti roky se Tel Aviv zajíkl, jakoby ho někdo hodil do ledové vody, proto mě udivilo, že se před jedním z hotelů strhla divoká hádka. Byl to hotel, v němž bydleli převážně ortodoxní Židé. A právě oni rozpoutali halasný verbální střet, když hlasitě vykřikovali, že Ilan Ramon zahynul, protože zhřešil proti šabatu, když přistával v sobotu a v kosmu nejedl košer stravu.

Kolemjdoucí agnostici byli těmito žlučovitými urážkami silně pobouřeni a výměna nelichotivých slov nebrala konce. Zvláště když jeden z Chasidů vytkl stejný hřích i kosmonautce Juditě A. Reznikové. Byla to Američanka židovského původu a zahynula v roce 1986 i s celou posádkou při desátém startu raketoplánu Challenger, v jeho 73 vteřině letu.

Opak byl však pravdou; Ramonova vesmírná pouť byla provázena malým svitkem Tóry, zachráněným z Bergen-Belsenu. Vezl sebou též mezzuzu, omotanou ostnatým drátem, symbolizujícím nacistické koncentrační tábory.

Ilan tak učinil jako vzpomínku na památku své matky, která přežila Osvětim (Auschwitz) a svého dědečka, který tam byl zavražděn. Na palubě raketoplánu Ramon jedl košer jídlo a přivítal šabat prvním kosmickým kiduš. Když přelétal nad Jeruzalémem, odříkával „Šema Jisrael” – starodávné vyznání židovské víry.

Když se dnes dívám na noční oblohu, představuji si mezi hvězdami i tu, jež patří Ilanu Ramonovi, a srdce mi sevře vzpomínka na jeho shrbeného otce, který se nedočkal světské slávy svého syna a byl svědkem jeho strašlivého konce…

Autor: Břetislav Olšer

Přečtěte si také od autora: Ruští oligarchové v Izraeli…