Při velkém očekávání vítězství sociální demokracie v předčasných volbách bych rád připomněl jeden několik měsíců starý rozhovor jejího předsedy pro agenturu Reuters.  Budeme mít, co chceme, poznamenal bych.Vedle standardního oranžového řešení všech problémů naší společnosti v podobě zvýšení daní, návratu progresivního zdanění atd. atd. zde padla jedna podstatně horší věta: Zároveň v rozhovoru uvedl, že by se snažil vyjednat pomalejší tempo snižování deficitu veřejných financí, než se Bruselu zavázala Nečasova vláda. A já se musím zeptat: Proboha proč???

Pár slov k dluhu. Momentálně ročně platíme asi 80 miliard korun jenom na úrocích. Zdůrazňuji, jenom na úrocích. To není žádná splátka jistiny na snižování onoho dluhu. Finanční trhy oceňovaly poměrně pozitivně snahu vlády tempo zvyšování dluhu snižovat. Nechci zde hodnotit zda dobře, správně a úspěšně, dle mě by mohlo být lépe, ale to je vedlejší. Pokud by se oranžoví hoši dostali k moci a začali by vyjednávat o možnosti toto snižování zpomalit, tak první, co by se stalo, by bylo, že bychom si na mezinárodních trzích začali půjčovat dráže. A rázem bychom ročně místo oněch 80 miliard za úroky utratili těch miliard třeba 100. A to by oranžová (nebo oranžovo-rudá?) squadra ještě neodhlasovala ani jeden ze svých šílených zákonů.

Je legitimním právem každé vlády realizovat své plány podle svých představ. Třeba zvýšením daní na 50%, a zdaněním pohybu na ulici. Pokud jí to voliči zbaští a zvolí ji, tak si za to mohou voliči sami. Nečasova vláda se deficit rozpočtu snažila řešit škrtáním výdajů a později zvýšením DPH. Voličům to nevonělo a její preference dramaticky klesly.

Chlapci z Lidového domu by si to měli uvědomit v souvislosti s tím, jak se báli zvýšení DPH o jeden procentní bod, které má státní kase přinést nějakých těch pár miliard navíc. Netvrdím, že skutečně přinese. Ale pokud by realizovali své myšlenky, tak rázem v eráru bude chybět třeba o dalších 20 miliard víc, které zahučí na úroky do ciziny. Jak to chtějí sehnat? Dalším zvýšením DPH? Proti tomu přeci bojují. Tak jak? Zvýšením jiných daní, progresivním zdaněním, bojem proti korupci (to říkají všichni, ale teprve za Nečasovy vlády se skutečně něco pohnulo) a dalšími podobnými odrhovačkami? Ale řeknu to zjednodušeně, pokud by v ČSSD řekli, že cílem je vyrovnaný rozpočet, tak by nemuseli vymýšlet své zdaňovací šílenosti,  ale rázem by díky mezinárodním trhům a dluhové službě na úrocích do státního rozpočtu ušetřili hezkých pár miliard. Trh toto dokáže ocenit a bylo by to jednoduché.

Je-li současnou vůlí většiny voličů, oranžovo-rudé vládnutí, je potřeba to akceptovat a vůli většiny národa respektovat. Pokud všichni voláme po vyšším zdanění firem (které budou daně optimalizovat do daňových rájů) a schopných lidí s vysokými platy (pár nám jich tu možná z nostalgie ještě zbude, ti ostatní odejdou) tak samozřejmě máme právo si to prostřednictvím voleb prosadit.

Ale rád bych všechny tyto voliče upozornil, že až zase budou volat po stávce, protože nejsou peníze na učitele, policisty, doktory, hasiče a všechny ostatní, že si za to mohou sami. Sami takto zvolili. Zvolili zvěrozvěsty, co naprosto upřímně a naivně dopředu řeknou, že snižování státního dluhu není to nejpodstatnější.

Sociální demokracii budiž k dobru, že přinejmenším její předseda je aspoň upřímný a nic nezatajuje. Prostě bude žádat pomalejší snižování schodku rozpočtu. Zároveň tím říká, že místo výše uvedeným skupinám hodíme více peněz do chřtánu zahraničním věřitelům na zaplacených úrocích. A jak vidno, tak mu to voliči berou a přejí si to.

Autor: Tomáš Flaška