Dnes uplyne přesně 28 let ode dne, kdy izraelské letectvo podniklo úder na sídlo Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) v Tunisku v reakci na vraždu izraelských civilistů na Kypru.

Psal se rok 1985 a palestinská teroristická skupina OOP již třetím rokem sídlila v Tunisku, kam se uchýlila do exilu po vyhnání z Libanonu během první libanonské války. To jí však nezabránilo, aby ve svých teroristických aktivitách pokračovala. Dne 25. září 1985, tedy na Jom kipur, byla u pobřeží kyperského města Larnaka unesena izraelská jachta s třemi civilisty na palubě. Pachateli, kteří se ještě téhož dne k útoku přihlásili, byli příslušníci elitní jednotky OOP, známé jako Síla 17. Izraelce nechali napsat dopisy na rozloučenou a následně je popravili. Palestinský útok měl být reakcí na dva týdny starou událost, při níž byl izraelským námořnictvem zajat vysoce postavený člen Síly 17.

Smrt a okolnosti skonu izraelských civilistů vyvolala v Izraeli šok. Vláda i armáda volala po okamžité odvetě. Za cíl bylo zvoleno hlavní sídlo OOP, nacházející se ve městě Hamam al-Šat v Tunisku, asi dvacet kilometrů od hlavního města Tunis. Zvoleno bylo záměrně – jako poselství, že pro palestinské teroristy neexistuje místo, kde by byli v bezpečí. Značnou výhodu při plánování úderu poskytly zpravodajské informace a satelitní snímky, které Izraeli v minulosti dodal analytik zpravodajství amerického námořnictva Jonathan Pollard, jenž byl na jaře téhož roku dopaden pro špionáž ve prospěch Izraele.

Provedení celé operace, která získala kódové označení Dřevěná noha, bylo naplánováno na 1. října. Zúčastnilo se jej 8 stíhacích letounů F-15 Eagles, které na cestě ke svému cíli musely překonat vzdálenost 2060 kilometrů. Po osvobození rukojmí letu Air France v ugandském Entebbe z roku 1976 šlo o druhou nejvzdálenější operaci izraelského letectva (zároveň však o nejvzdálenější izraelskou operaci podniknutou stíhacími letouny). Všech osm strojů vzlétlo v 7.00 izraelského času z letecké základny Tel Nof u Rechovotu. Nad Středozemním mořem během letu dotankovaly ze speciálně upraveného velitelského Boeingu 707. Pro případ komplikací se v blízkosti Malty nacházelo plavidlo izraelského námořnictva se záchrannými vrtulníky, které měly případně evakuovat sestřelené izraelské piloty. Letouny F-15 nejprve letěly nízko, aby se vyhnuly odhalení a zachovaly si moment překvapení, a následně, zhruba v 11.00, na sídlo OOP svrhly ve dvou vlnách řízené letecké pumy GBU-15. Při návratu do Izraele opět dotankovaly z Boeingu kroužícího nad Středozemním mořem.

Sídlo OOP bylo při útoku zničeno, avšak jeho vůdce Jásir Arafat byl v té době na jiném místě (údajně byl běhat), díky čemuž unikl smrti. Údaje o počtu obětí se různí. Podle Izraele šlo o zhruba 60 palestinských teroristů a několik tuniských civilistů. Čejka uvádí asi 50 lidí, včetně několika civilistů, zatímco Gilbert zmiňuje 74 Palestinců a Tunisanů. Seale však hovoří až o 56 mrtvých Palestincích a 217 Tunisanech.

Izraelský odvetný úder vyvolal v západní Evropě a v arabských státech silné protesty. Reaganova administrativa s útokem souhlasila a zpočátku jej označila za „legitimní reakci na terorismus“. Později však svůj postoj upravila. Americká reakce vedla ke zhoršení americko-tuniských vztahů, jelikož právě na americkou žádost Tunisko v roce 1982 souhlasilo, aby na jeho území mělo OOP své exilové sídlo. Zároveň se zhoršil vztah mezi Tuniskem a OOP. Palestinská skupina se snažila získat jiný arabský stát jako svoji novou základnu, ale žádný nechtěl riskovat, že by jejich přítomností mohl přilákat izraelskou odvetu za některý z budoucích teroristických útoků OOP. Na mezinárodní scéně vedla izraelská akce ke komplikaci v egyptsko-izraelských jednání kvůli spornému vytyčení hranice u města Taba. Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci č. 573 (USA se hlasování zdržely), kterou izraelský útok odsoudila jako porušení Charty OSN.

Osm dní poté, co izraelské letectvo vybombardovalo sídlo OOP, unesli příslušníci Palestinské osvobozenecké fronty v odvetě italskou výletní loď Achille Lauro, na níž zavraždili amerického Žida upoutaného na invalidní vozík. Celá akce se měla údajně odehrát bez vědomí Jásira Arafata. Toho a OOP ve výsledku velmi poškodila a Arafat byl obviňován buď z přímo terorismu či neschopnosti mu zabránit.

Autor: Ladislav Faigl