Policejní komanda pozatýkala několik fotbalistů a média mají zase o čem psát. Jednání fotbalistů, tedy pokud se nechali uplácet, je jistě zavrženíhodné, ale kdo je vlastně poškozený?

Nejdříve si řekněme jak může takový sázkový podvod probíhat. Naprosto nejjednodušší je, že si sám hráč, či s ním spříznění lidé, vsadí proti svému mužstvu. A tento hráč se postará o to, že jeho mužstvo skutečně prohraje. To je klasika velice známá a dnes už lehce odhalitelná. Skoro bych to nazval až amatérstvím. To tady jde o něco jiného a o mnohem větší peníze.

Blíží se utkání ve fotbale mezi dvěma mužstvy, nazvěme je favorit a outsider. Sázkové kanceláře na takové utkání vypíší kurzy, řekněme na favorita 1,2 a na outsidera 5. Tedy vsadíte-li si na favorita 100 Kč a ten vyhraje (což je velmi pravděpodobné), vyhrajete 120 Kč. Vsadíte-li si 100 Kč na outsidera a ten vyhraje (což je velmi nepravděpodobné), vyhrajete 500 Kč.

Sázkových kanceláří existují stovky, ne-li tisíce a jedna z nich se rozhodne nečestně vydělat. Nazývejme ji dále jednoduše Kancelář. Tato Kancelář vypíše kurzy třeba 1,8 na favorita a 2,1 na outsidera. Když si tedy tady vsadíte na favorita 100 Kč tak v případě vítězství, které se vám jeví jako velmi pravděpodobné, vyhrajete 180 Kč, tedy podstatně více než u jakékoliv jiné sázkové kanceláře. Této Kanceláři tak začnou proudit sázky na favorita ve velkém stylu, v milionech, a v Dolarech. Lidé si prostě vsadí radši tady než u konkurence, protože kurz je příznivější.

Tato Kancelář zkasíruje miliony z nichž část použije na podplacení hráčů Favorita, aby úmyslně prohráli. A vsazené peníze má pak jako čistý vývar. Takto to asi fungovalo, ale problém je, že Kancelář sídlí někde v Asii.

Otázka je – kdo je poškozený? Poškozeným jsou pouze sázející u této Kanceláře. Možná se mezi nimi najde i pár Čechů, ale ti určitě žalobu podávat nebudou, neboť podle našich zákonů takto po internetu sázet nesmějí. Podal někdo z asijských občanů žalobu? Pochybuji. Další otázka u soudu s hráči musí samozřejmě být – jaká je škoda? To nevyčíslí nikdo. Tak podle čeho chce soud stanovit výši trestu?

Myslím že se můžeme těšit na pěkný precedens, nebo možná i směšnou selanku, podobně jako za stíhání poslanců kvůli “trafikám”.

Autor: Tomáš Flaška