Před dvaceti lety nestudovala na izraelských univerzitách žádná beduínská žena. Dnes jich tam jsou stovky.Odhaduje se, že populace izraelských Beduínů čítá 250.000 osob, z nichž většina žije v Negevu – jejich sídliště se rozkládají na méně než třech procentech negevské pouště. Od roku 1948 bylo 90% Beduínů přestěhováno a žilo v provizorních přístřešcích. I proto dnes více než polovina negevských Beduínů žije v neoficiálních vesnicích, bez pitné vody, elektřiny a kanalizace. Teprve přednedávnem jim byl zaručen přístup ke zdravotním službám a ke školství. Odhaduje se, že jejich rodiny jsou dvakrát tak velké a obytné prostory o polovinu menší, než je izraelský průměr.

Podle statistik bylo před deseti lety více než 75% obyvatel ilegálních vesnic negramotných. V oficiálních vesnicích byl poměr obrácený – tři čtvrtiny Beduínů tam uměly číst a psát. Přesto i tam mnoho dívek dodnes končí se vzděláním kolem třináctého roku věku. V poušti je málo škol a náklady spojené se vzděláním dětí jsou pro beduínské rodiče příliš vysoké. Mladí absolventi většinou stejně práci neseženou buď vůbec, nebo jen velmi špatně placenou.

Beduínské ženy jsou na tom ještě hůře: dřív pracovaly v zemědělství a staraly se o dobytek. V důsledku společenských změn o tyto příležitosti přišly a konzervativní kulturní prostředí jim jiné společenské a ekonomické perspektivy nenabízí.

Tato situace se ale pozvolna mění. Zatímco před dvěma nebo třemi desítkami let ale bylo nemyslitelné, že by Beduínka studovala na univerzitě, dnes tyto případy přestávají být výjimečnými. Beduínská společenská pravidla jsou sice velmi striktní a ženy se nemohou po setmění samy zdržovat mimo domov nebo mluvit s muži, ale beduínské studentky během studií bydlí doma a mimo akademickou půdu se s cizími muži nebaví. Takový kompromis je pro společnost přijatelný a po studujících či vystudovaných ženách je prý dokonce větší poptávka mezi sňatkuchtivými muži: “Když se dnes muž chce oženit, poohlíží se po pracující ženě,” říká studentka Reem Al Amrany, “kvůli těžkému životu a ekonomické situaci. Potřebuje někoho, kdo by mu pomáhal.” S tím nejsou spojeny jen výhody; Amrany zmiňuje dilema, na Západě ženám již dávno známé: “Snažím se najít si čas na práci, studium, domácnost, manžela i na dceru.”

Autor: redakce Shekel.cz

Zdroj: The Guardian , Yourmiddleeast , Ynetnews.com