Ani v dobách, kdy Afghánistán plnil stránky novin, nebývalo příliš slyšet o jeho kdysi rozsáhlé židovské komunitě.
Podle afghánských legend sem židé přišli někdy kolem roku 600 před naším letopočtem a až pronásledování během posledních desetiletí vedlo k tomu, že z kdysi početné společnosti (ve 12. století žilo na území dnešního Afghánistánu na 80.000 židů) dnes zbyl pouze jeden jediný muž, Zebulon Simentov.
Od židovských kořenů odvozují svůj původ i afghánští Paštuni. Podle pověsti ale jejich vůdce Qais po setkání s prorokem Mohamedem přijal islám, zatímco další skupina perských židů do Afghánistánu přišla právě proto, že islám odmítla.
Nalezené písemnosti i náhrobní kameny spolehlivě dokazují přítomnost početné židovské komunity v Afghánistánu od počátku 2. tisíciletí našeho letopočtu. Velká ničivá rána však tuto část diaspory zasáhla již roku 1222, kdy byla afghánská židovská komunita zdecimována během mongolské invaze. Na konci 19. století, po vlně nucených konverzí k islámu, odešlo mnoho židů do Persie. Vražda krále Nadera Shaha v roce 1933 vyvolala další vlnu protižidovských opatření. Od padesátých let se pod vlivem Moskvy situace afghánských židů dále zhoršovala; tehdy už komunita nečítala více než pět tisíc členů. Když byla v roce 1951 znovupovolena emigrace, většina z nich odešla do Izraele. V roce 1969 v Afgánistánu žily pouhé tři stovky židů. Téměř všichni z nich uprchli po sovětské invazi.
Rok 2005 v Kábulu zastihl dva židy – už zmíněného Simentova a jeho souvěrce, Izáka Levyho. Jejich vzájemné nepřátelství se stalo legendárním: přestože oba měli výborné vztahy s muslimskými sousedy, žárlivost a nenávist jednoho k druhému byla bezbřehá. Každý z nich osočoval toho druhého z krádeže Tóry a oba byli přesvědčeni, že mají výlučné právo pečovat o rozpadající se kábulskou synagogu. Neustávající stížnosti jednoho na druhého je oba dostaly až do vězení. Tóru, o kterou se hádali, během jejich věznění zkonfiskoval Tálibán. Izák Levy na konci roku 2005 zemřel a péče o synagogu připadla Zebulonu Simentovovi.
Přestože ve středověkém Chorazánu, jak Afghánistán nazývají starobylé židovské prameny, patřili židé mezi nejvlivnější osoby říše, Simentov, dnes poslední afgánský žid, se potýká s finančními problémy.
Poté, co Taliban před lety zničil jeho podnikání s koberci, otevřel si Zebulon kavárnu.
Náboženskou identitu majitele tu nic nepřipomíná – kavárna nese název po severoafghánské provincii Balkh Bastan a všechny pokrmy pro zákazníky připravují muslimové. Přes všechnu opatrnost je osud čisté a upravené kavárny nejistý – bezpečnostní situace v Kábulu je špatná a většina lidí má strach navštěvovat město nebo jíst mimo domov.
Kavárnu dlouho držely nad vodou objednávky z hotelů, ale i tento zdroj vyschl poté, co se z Afghánistánu stáhly cizí vojenské jednotky. Kavárna přišla o stovky zakázek denně.
“Zavřu to tu v březnu a prostor pronajmu,” plánuje Simentov.
Simentovova žena a dcera žijí v Izraeli, ale Simentov se rozhodl zůstat po boku svých afghánských “bratrů.”
V rozpadající se synagóze přechovává Simentov několik plakátů a modlitebních knih, stejně jako bezhlasý šofar. Udržuje také sousední židovský hřbitov – několik rozbitých náhrobních kamenů.
Ostatní náboženství zmizela z Afghánistánu téměř zcela. Afghánští křesťané, jsou-li jací, se ke své víře nehlásí. Jediný fungující kostel se nachází na pozemku italské ambasády.
Také komunita hinduistů se zmenšuje.
Simentovovi ale nejvíc vadí nejisté investice. Před více než desítkou let si od americké invaze sliboval ukončení hrůzovlády Talibanu – věřil, že je konec strachu z bomb, střelby a zločinům. Jeho naděje se ukázaly být naivní a Simentov to rozhořčeně komentuje: “Radši vidím psa než Američana. Jestli se tu situace ještě zhorší, odejdu i já.”
Autorka: Karíma Sadio
Autor
10 Komentářů
Od židovských kořenů odvozují svůj původ i afghánští Paštuni
prosím zdroj. Wikipedie tvrdí zcela něco jiného.
Jinak to, že tam je jediný žid, to mi přišlo absurdní, ale je tomu dle wikipedie skutečně tak…
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9_v_asijsk%C3%BDch_zem%C3%ADch
Zdroj je uveden pod článkem. Je to hned ten první.
Jestli Vás to zajímá více, proč nepoužijete Google? Dostanete 1,300.000 výsedků na toto téma, třeba http://www.theguardian.com/world/2010/jan/17/israel-lost-tribes-pashtun
http://www.councilforresponsiblegenetics.org/genewatch/GeneWatchPage.aspx?pageId=237
a další a další.
Co chcela autorka naznacit?Ze sa vlastne nevyrovnal so stratou vyrobne kobercov?Ze ho prestali zivit stiahnute vojenske jednotky?Hovori sa kto chce s vlkmi zit,musi s vlkmi zavyjat.Ked sa rozhodol zit s,,chudobnymi”bratmi,tak nechce podla toho zit?Aj mne vadia nizke uroky v bankach(na ulozkach),nenadavam na ne,ale peniaze mam inde.Mozu za to ufoni?smile a pozdraveni.
P.s.ked su Zidia v Afganiste od pociatku 2.tisicrocia n.l.,tak to tam ani dlho nie su.(chybicka se vloudi).
p.s.ak sa poukazuje na jeho,,zodovstvo”,preco mu neodporucili Pr.14,1,,mudrost zeny buduje dom” alebo,ze si ,,nevsimol”,ze ked Abraham vahal odosal Hagar,tak mu bolo odporucene urobit,co mu povie Sara?A pobyval by s manzelkou a dcerou?
Ad 1. Zmínky o tom jsou zde http://www.maskil.cz/5762-1-12/2/1.htm
a zde https://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vjw/Afghanistan.html
Myslím, že genetické testy shodu nepotvrdily, ovšem na počátku mohly být nějaké silné kulturní vazby.
Neprislusi mi soudit, co a proc onen pan dela nebo nedela, pripadne co rika a jak si vydelava na zivobyti… Je to (pro me) dalsi zajimavy pribeh z zidovske diaspory.
Ted zijeme ve 3.tisicileti, pro me je zacatek 2.tisicileti docela hluboko v minulosti. Ackoliv je to samozrejme relativni! :)
Tech narodnosti, ktere svuj puvod odvozuji od zidu, je cela rada, nekde se legendy testy potvrdili (Lembove v Zimbabwe), jinde ne. Jeste se k tomu v budoucnu mozna vratim.
Zo správy z roku 2009:
Koncom 19. storočia žilo v krajine približne 40 000 Židov, väčšinou perzskí Židia, ktorí utiekli pred núteným konvertovaním zo susedného Iránu. Od začiatku židovského exodu po vzniku Izraela v roku 1948 sa komunita stále zmenšovala. V súčasnosti je Simentov jediným členom jedinej funkčnej synagógy v Afganistane, o ktorú sa aj sám stará.
Posledných osem alebo deväť židovských rodín opustilo krajinu po invázii bývalého Sovietskeho zväzu v roku 1979, uviedol Simentov. Jeho manželka a deti sa odsťahovali do Izraela pred niekoľkými rokmi, on však ostal v krajine aj počas režimu hnutia Taliban.
Simentov sa narodil v západoafgánskom meste Herát v roku 1959. Tvrdí, že Afganistan je jeho domov. Jarmulku, tradičnú židovskú pokrývku hlavy, nosí len v súkromí. Za vlády Talibanu ho totiž preto viackrát zbili. Býva v polorozpadnutej dvojposchodovej synagóge a vystačí si vďaka darom Židov zo zahraničia a súcitných miestnych moslimov.Moslimský priateľ ho navštevuje niekoľkokrát týždenne. Zebulo väčšinu dňa trávi v spoločnosti domácich zvierat, číta hebrejskú modlitebnú knihu a pozerá afganskú televíziu v izbičke, ktorej ružové steny zdobí afganská zástava a obraz ortodoxného rabína.
život dotyčného pána len dokazuje že ži´t židobstvo sa dá krásne aj v takej krajine ako je Afganistan a podľa všetkého ako krásne väčšinu dňa medituje v synagóge nad zvitkami Tóry žije naozaj ako pravý židovský CHAREDI je to naozaj CHAREDÍM.
kdežto mnohí ľudia v Izrali /možno aj manželka dotyčného a jeho dcéra /
žijú totálny konzum vyžívajú sa nákupu v nápupných centrách chodia na diskotéky s americkou hudbou a opaľujú sa v bikinách v TEL _AVIVE.
A pán ŽID medituje v polorozpadnutej Synagóge v centre Kábulu a jeho spoločníkom je sám najvyšší J-H-V-H.
Ad 9) Život dotyčného pána jen dokazuje, že je schopný žít na místě, které si sám vybral, nic více, nic méně. Nic to nevypovýdá o simbioze s kulturou Afganistanu, neb je tam v prostředí, ponejvíce nepřátelském samo jediným, tedy neškodným. “O)