Napsal mi člověk… Na tom není nic divného. Píšou mi i jiní. Lidsky a lidštěji než on A občas samozřejmě někteří také daleko nelidštěji než on. Proč o tom tedy píšu? Kdyby to byl jen jeho osobní názor, asi bych to psaní přiložil do „krabice ke skartaci“, kam putují všechny ty vzkazy, co posílají moji maminku i mne samotného zpátky na židovské hřbitovy a velmi litují toho, že tam oba neležíme už od doby před mým narozením.
Ale on totiž vlastně napsal nám. „Nehodnotným“ A to je maličko jiná káva. A navzdory tomu, že pisatel příliš nemyslí, rád kopíruje a hodně opisuje, anebo právě proto, odkud opisuje, je dobré zavnímat, že jeho „názor“ zastává možná víc lidí. A proto cítím potřebu se jim hořce a poměrně natvrdo usmát.
Klíčem celé pověry kterou (a nezlobte se na mne za to) bytostně odmítám, je tvrzení (respektive fundamentalistický pokus tvrdit), že tóra byla dána jen lidu Jisroele. A proto:
a) Jí nejlíp rozumí jen žid.
b) Ostatní směry, systémy a myšlenky jsou modloslužba
c) Dialog = misie. A pokus o dialog je tedy pokusem o misii. Nechte nás na pokoji…
Komické !!! Pošetilé a hloupé.
Tóra jen židům?
To je bohapustý nesmysl. A vím co říkám. Nesmyl zcela pustý B*ha. Kdyby něco takového mělo platit, pak není a nemůže být B*ha!! Ale není ani u židů sedmero Noachidských pokynů, které s Bossem také počítají. Není dokonce ani tradice, která tóru zřetelně, neodkecatelně a v neuvěřitelném počtu výskytů vnímá jako vícesložkové zjevení. Nikdy by se nenarodilo kouzelné pravidlo o sloupech, na kterých stojí vesmír, jak učí nejen Pirkej avot ale i midraše, talmud a chasidské příběhy. Ba dokonce ani vnitřní obsah Šema, že totiž Echad by měl být tím skutečným „božstvem“ pro Jisroele. Protože bez obsahu, je i samotné *Šema jen jednou z mnoha náboženských mater. Ale k echad se dopracujeme sjednocením protiv. Milosrdenstvím a soudem. A půjdeme-li třeba jen do bible a nikoli do širokého oceánu tradice, pak asi jen málokdo dokáže vyvrátit tvrzení, že milosrdenství je mravnost, humanita a to čemu židé říkají musar (Izaiáš, Ozeáš, Přísloví aj.), zatímco soud, je soudný způsob vlastní existence i způsob přístupu k existenci sebe sama i existenci vesmíru. Tedy halacha a orto-praxe (Šemot, Derech kohanim a Deuteronomim).
Chce-li kterýkoli zastánce fundamentu tvrdit, že zaslíbení „požehnány v tobě budu všechny čeledi země“ (gn 12:3) je nutno číst, jakože „požehnány v tobě budou všechny židovské čeledi země Kenaán“, nelze mu to brát. Lze ho ale požádat, aby vysvětlil, o jaké „národy Jisroele“ se jedná ve výpovědi „budeš otcem národů mnohých!“ (gn 17:4). Nehledě na to, že pokud tóra ( a odtud potom myšlenkově „opsané“ Logos) nestály již při samém stvoření, je tu někde ale fatální díra už v samotném darování tóry lidu Jisroele.
Vůbec nezpochybňuji, že dvanáctá kapitola Exodu /Šemot hovoří o počátcích halachy. Ale halachy společně propojené s musarem. Že vzkaz lidu Jisroele. Tento měsíc bude pro vás … atd (ex 12:1) se týká lidu Jisroele, a že tedy přivlastnit si „desatero“ jako kánon i do nežidovského okolí je možná nadstandard k Sedmi pokynům. Ne však větší než půdorys barokního chrámu, který také kopíruje předchozí vzory. Avšak já v té „výpůjčce“ vidím právě ono potvrzení, že tento převzácný dar, je použitelný pro všechny čeledi země. Krom toho, že pro žida přeci „desatero“ není žádný kánon, je to jen komentář k „darování tóry“, jehož i jejímž obsahem jest: Bůh jsem já…. (a proto nevezmeš, nebudeš, nebudeš.. budeš …).
Halacha a orto-praxe pochopitelně patří „jen“ židům. Tóra ovšem nikoli. Ta patří všem. Celému vesmíru. A židi do toho nemají co mluvit, jen studovat a naplňovat podle míry svého poznání.
Ostatní směry?
Zcela kuse řečeno, suprovou modloslužbou může být i fundamentální či netolerantní judaismus, který se bez patřičného vysvětlení, zda tu vedeme řeč pouze o orto-praxi anebo zároveň také o musaru, dopouští rouhání, že „tóra patří jen židům“. Vždyť prvním z Noachidských pokynů je směřování k Chaj ha-olamim. A pokud Vznešený komukoli nějak „patří“ (ať už jenom jemu anebo někomu více či lépe než jiným), je ten, kdo tímto způsobem žije nebo to jen zkouší vyslovit, rouhač a popírač všech Jeho atributů.
A naopak, podíváme-li se třeba i hodně přísně na pouhou úvodní sedmici Noachidských – nejsou snad slušný (tedy tóru coby musar dodržující) křesťan nebo muslim Noachidé jako vyšití. A to se všemi výhradami vůči pošetilosti, neudržitelnosti a konstrukci trojičního učení. Nebudeme se před nimi, doufám, ztrapňovat tím, že bychom chtěli hovořit o „skutečném“ mnohobožství. A že si těch sedm nezbytných „ozdobí“ nějakými nadstandardy, co na tom? I kdyby nakrásně věřili, že ke své existenci potřebují spasení? Pokud je chápou správně podle tóry, dobře dělají. Pokud je chápou špatně, jako své „osobní“ spasení, budou asi překvapeni.. Ale rozhoduje zas jen to lepší ze židovské tóry, tedy jejich pohnutka a činy – milosrdenství a soud.
Naprosto stejně jako spásaným o spáse a její nepotřebě funguje směrem „do židů“ zaklínadlo z Pirkej avot. Ano jistě, každý ze židů má podíl na budoucím světě – ale jen skrze tu tórenku. A i tento koán jakoby hovořil: „Každý ze židů, i ten, co nepraktikuje úplně glatt kóšer, má podíl na budoucím světě protože má k dispozici tóru a tak, díky jejímu poznání může glatt kóšer praktikovat. Ovšem k té glatt-praxi patří i to, že nebude brát Korunu moudrosti do svých nafoukaných pracek jako bič anebo jako sekyru…“ Vždyť jinověrným (jinak, jiným způsobem věrným) stačí právě těch sedm (a daleko více) Noachidských.
A co s misií?
Dialog přeci není žádná misie!! A chce-li mi kdokoli nakukat, že se dokonce i u židů o Abrahamovi nehovoří jako o otci prozelytů, s hanbou pohoří. První kvazi-misie podnikal právě Abraham. „Misie“ je dokonce micva při dobývání modloslužebných měst. Misie není kupování duší (levné kupování pracovní síly a zdrojů) do instituce církve. Misie je jen dialog o podstatném.
Prozelytů bylo v historii poměrně dost, a nejhůř se k nim chovají teprve ti novodobí židé, pro které je jejich židovství už jenom údělem, osudem anebo ztotožněním se s neblahou zkušeností Prázdnoty šoa. Tedy židé bez tóry. Vlastnící jen její útržek sepsaný do podoby Norimberských zákonů a nějaké orto-praktické kompendium k tomu.
Odvaha k tóře znamená nebát se dokonce ani Ježíše. Byl to totiž zatraceně činanej klučina. A chtěl přesně tomuto typu žídků „jejich“ tóru ukrást. Problém není v Galilejském. Problém je v tom, že křesťanství se ve čtvrtém století své existence stalo ideologií. Snaha žít tóru, usilovat o košer porážku a nikoli o mražený dovoz, boj proti hysterickým zákazům obřízky a současně pokus nevidět Ježíše je středověk.
Nemohu přece konat a žít s naštětěným postojem: „My víme, co máme dělat, protože nám patří tóra, nechte nás na pokoji. A hlavně se na nic neptejte..“ Tím sami sebe pasujeme do role okostýmovaných lachtanů. Okolí (a my všichni, z klubů ač jsme různých, jsme vždy byli a nadále jsme jeho součástí) už dávno nežije středověk náboženských třenic, ale realitu ztráty jakéhokoli musaru. Ztráty toho nejcennějšího z tóry, která se jinak od Chamurabbiho stély liší jen mírnější jurisdikcí a specifickými rituálními předpisy. Bez ochoty k dialogu jsme totéž, jako obdivovatelé „Koruny české“ anebo tajní „keltové“. Lidi v póze. A do našeho okolí nás integruje jen náš musar.
Bude-li i se i jidiškajt chovat jen „ideologicky“ dopadne jako křesťanství. Tedy to institucionalizované křesťanství. Skořápka bez obsahu. Vyděšená, jak jí ubývá členská základna až už nebude ani dost lidí na minjan. A proto raději dialog. Tolerantní dialog. Odvahu k pravdě raději než kecy, že „my“ interpretujeme nejlépe.
p.s. Samozřejmě, že vím o Septuagintě, vím rovněž o Maimonidově doporučení trestu smrti pro ty, kdo učí pronárody tóře, vím také o pokrytectví nakladatelství Artscroll, Menora apod. a vím o tom, proč se transliterují anebo překládají nejrůznější sidury. To jsou další případné záchytné body do případné diskuze. Chtěl jsem jen otevřít další flame na téma, zda tóra patří „jen“ židům, kterýžto blud se jako paranoia šíří nejen v ortodoxním ale progresivním světě jidiškajt. Vlastně pardon – judaismu. Protože jidiškajt ptákoviny neřeší :))
Autor: Jaroslav Achab Haidler
Autor
34 Komentářů
jako ateista bych dodal:
a) Jí nejlíp rozumí jen žid.
asi toru nejvice studoval, tak ji asi bude nejvice znat.
ja mozna znam lepe marxe, darwina :-)
c) Dialog = misie. A pokus o dialog je tedy pokusem o misii. Nechte nás na pokoji…
tohle je obecny problem, kdyz si nekdo zije jenom ve sve uzavrene skupine
a najednou potka nekoho s jinou sadou nazoru, tak muze prozit kulturni sok.
Achabe, Achabe, nebylo-li by přec pro Tebe a Tvou práci lépe tenhle nepovedený pamflet naplněný několika lživými tvrzeními o Židech raději smazat? To už sem můžeš rovnou linkovat Protokoly sionských mudrců.
Tedy, že dopadneš takto, jsem nečekal.
On Ti někdo béře hračku? Ale Tóra žádná hračka není. A on Ti někdo béře Tóru? Nikoliv. Ty jen těžce neseš, že ji neneseš sám.
Pokud ten svůj nenávistný pamflet neodstraníš, vyjádřím se k němu podrobně. To jen aby někdo náhodou nezapochyboval.
Chci na to mít klid, protože tohle, co jsi napsal, je podpásovka – hlavně sice sobě samému, ale také Židům. Tak to chci napsat dobře, jednoznačně.
A Maimonides aj pise:Noachidske zakonny su moralnymi normami civilizovaneho chovania zavazne pre cele ludstvo.Sest sa ich traduje nazad k Adamovi,jedna sa teda o univerzalne zakony a jeden bol pridany za zivota Noe.Dalej pise:Pohan,ktory prijme sedem prikazani a poctivo ich dodrziava,je spravodlivy pohan,a ma podiel na buducom svete,za predpokladu ze ich prijme (vo svojom srdci) a bude ich vykonavat,lebo Svaty,nech je pozehnany,ich prikazal vo Svojom zakone a oznamil skrze Moseho,nasho ucitela,ze ich dodrziavanie bolo nariadene pre vsetkych synov Noe este predtym,ako bola darovana Tora.Ale pokial ich dodrziava na zaklade racionalneho zdovodnenia,potom ho nepovazujeme za cudzinca,ani za zbozneho z radov pohanov,ale len(za jedneho)z ich učencov.
Medzi potomkov Noe patria aj Zidia,ale oni musia dodrziavat 613.Ale v niektorych ohladoch je zakon prisnejsi pre potomkov Noe.a atd
K otazke jezisa(nielen):Ale nie je v silach ludskej mysle pochopit plany Stvoritela,lebo nase cesty nie su Jeho cestami a nase myslienky nie su Jeho myslienkami.Vsetky tieto veci sluzia k tomu,aby upravili cestu pre mesiasa,aby pripravili cely svet na uctievanie Boha svorne,ako je pisane:Vtedy ocistim pery kazdeho ludu a vsetci budu vzyvat Hospodinove meno a sluzit mu spolocnou pažou.(Sof3,9).
Tak sa mesiasska nadej,Tora a prikazania stali obecne znamimi tematmi,o ktorych sa rozprava i na dalekych ostrovoch a medzi mnohymi ludmi neobrezaneho tela i srdca.Diskutuju nad tymito vecami a nad prikazaniami Tory.
Veru aj toto napisal Maimonides.
Ano, Židé by měli dodržovat 613 příkazů a zákazů obsažených v Tóře. A ostatní národy by mohly dodržovat aspoň těch sedm noachických přikázání, pokynů, nařízení, doporučení. Ale nikdo z Židů je k tomu nenutí.
Také judaismus obecně – a už vůbec ne progresivní! – netvrdí, že Tóra je pouze pro Židy. Ano, podle židovské tradice byla dána skrzevá Mošeho (Mojžíše) a posléze Aharona (Árona) lidu čekajícímu pod horou Sinaj. Podle naší tradice.
Toť vše. Povinnost pracovat na nápravě (zlepšení) světa, tikun olam, v žádném případě neznamená, že si Tóru musíme sušit sami pro sebe.
Což je na jednu stranu fakt prima, je to takové trasparentní jako účet u Pískající banky, na druhou stranu díky překladům nám to toho začali mluvit jiní. Proč se uzavírat jiným názorům, “svěžímu pohledu”, nicht wwahr?
Ta otevřenost se nám ale vždy v takových vlnách vrací. Ne vždy ta otevřenost byla spontánní – často si překlad nejen obojí Tóry, ale i jednotlivých modliteb a požehnání vynutil cenzorský nátlak nežidovské vrchnosti (abychom jim coby podvratné živly nerozvraceli ještě více tu jejich, jen tu jejich….).
Jindy, jako právě zejména v posledních dvou stoletích a především v posledním zhruba půlstoletí ještě markantněji, se snažíme podělit o naše zkušenosti se jhem i radostí Tóry cíleně s ostatními.
I tak bývá pravidelně zneužívána naše literatura, dokonce nejen ta náboženská. Naše svátky, naše spolkování, naše radosti a dokonce, považte, i naše bolesti bývají okolím znevažovány, různě vykládány a pak obraceny proti nám.
Jistě si za to někdy můžeme i my sami.
Jak revoluční je Achabova myšlenka, že Bůh dal Mošemu na Sinaji Tóru a sdělil mu, že ji musí ihned po příchodu s hory dát ji úplně všem národům, je vpravdě geniální, byť ji v Tóře nenajdeme. Ani v té druhé, v midraších. Ale třeba mi jen něco ušlo.
Jenže Moše si při sestupu do základního tábora uvědomil, že asi dost těžko bude přesvědčovat o kráse Tóry Egypťany, kterým – podle zých a nepřejících jazyků – způsobil tolik ran a ještě jim utopil faraóna. (Sice by jim po přečtení Tóry jistotně došlo, že jim to udělal Bůh, ale znáte to – hebrejsky neuměli a jediný tlumočník, který by to zvládl přeložit jim tu krásu nebeskou, se jaksi nacházel po boku Mošeho, toho zrádce.)
No, to by asi neprošlo, pomyslel si Moše stal se rabenu čili naším učitelem. Ne, možná žel, možná ne, Vaším, milí Egypťané, Indové, Japonci, Laponci, Siouxové, ….
Jo já vím – jeden japonský princ, co se nedávno stal císařem, asi před 15 lety četl v tokijské synagoze veřejně Pesachovou hagadu, přímo na sederu!
A kamarád zná osobně dva nebo tři příslušníky indiánského kmene Navahů, kteří udělali reformní giur.
Tak určitě, řekli by naši fotbalisté, Tóra nás živí, Vždyť v Německu se brána řekne Tor, ne?
Achabe neblázni, to myslíš s tím obviněním vážně a nebo sis šňupnul?
ad 01) Díky plan9 – ulovil jsem se sám na vlastní trn. Ale tys to v nadsázce doplnil. Ano, židé asi tóře rozumí nejlépe, protože se jí věnují nejdéle. (To je ovšem jen časové hledisko a moje blbá formulace – omlouvám se, ale nechtěl jsem vypisovat celý ten “dopis” – ze zcela pochopitelných důvodů)
Ale asi se oba shodneme na tom, že žid nerozumí tóře lépe jenom proto, že je žid ?! Už proto, že i takový žid-darwinista možná rozumí darwinismu (pravda, jen na jednom sloupu sefirot)o fous víc než religionistice :)
Ale díky za ťafku, baví mne.
Žid, který nežije podle Tóry, ji buď nezná a nebo ji odmítl a další kombinace jsou možné.
Žid, který žije podle Tóry čili se podle ní snaží žít, logicky k ní má jiný vztah než ten, co ač není Žid, se podle ní snaží o totéž.
V tom je problém těch, co si navléknou arba kanfot, autodidakticky se pohrouží do judaismu – nejčastěji toho ortodoxního, protože je pro lidi “z venku” takový nejčitelnější – černobílý přece, že? A až po čase, když už mají značně nastudováno, začnou poznenáhlu zjišťovat, že ti Židi jsou taky jenom lidi a dokonce že jsou nějací nedůvěřiví k těm, co by rádi přišli k nim. A to, považte, autodidakt ví toho tolik o tom jejich judaismu – a oni, safra, ti rasisti, po něm chtějí bumážku a přitom vědí často houby o své tradici! Ta opovážlivost! Oni si tu svou Tŕu ani nezaslouží! A ještě si budují stát, když se to přece nesmí!
A je to. Pokud se v tom někdo nedejbůh pozná, ať se nebojí, to je jistě mejlka.
S pozdravenim. Celkem dlouho jiz ctu clanky na Shekelu, zvlast obohacujici povazuji strety Achaba Haidlera a Michala Forsta. Diky za ne…pri jejich vedomi, ze svymi trenicemi a otviranim temat obohacuji ctenare. Nekdy se az tesim na komentare k clankum. Dnes je mi az lito, tech bodlin /myslim tim obranu, ne utok/ pana Forsta. Proc, z ceho ten strach vyjit za hradby te pevnosti? Je vskutku krasna…sam ji obdivuji, ale…neni svet vetsi? Nekdy si rikam, ze se za tou hradbou bojite toho prostoru…mozna se bojite, ze narazite na Jezise…tomu i verim…ciha tam. Nu…jeste ze se hadaj! Aspon si muzem uzivat zprav co litaj pres hradby. Sranda vsak je, ze jsou jen na strane pana Forsta…dokazete si predstavit takovou scenu? Je to dost tezke…jsem rad, ze Jezis poslal ucedniky…pak i ja muzu v klidu ulehat v jistotach hradeb Jedineho, uzivat si zjeveni Boziho slova literou, Tory… studia a zivota, zaroven take zjeveni Boziho slova telem, Jezise…jako te pritazlive tresnicky na dortu, kvuli ktere pojidam i ten spodni korpus. Nekdo vdeci davu pod Sinajem. Uprime, ja tam nebyl, generace mi to jako zkusenost nezprostredkovali. Ja potkal proste odbocku ke Svatemu u Nazaretskeho. Tak jsem si nakonec zamiloval Zidy, ze jsem boril hraze krestanskych ustrnuti a napadu staleti.
Okazka je tedy zrejma. Co by vam to pane Forste udelalo, kdybyste zkusil neco podobneho? …myslim ze tim nezemrete. A budem si bliz. Ted nemam na mysli konkretne Vas, ale smysl veci. Kdyz budem blize k sobe, Budem blize i B*hu. A to si nemyslim, ze je krok akceptovat Kenaance v branach, ale spise nekoho, kdo chce prijmout Uceni a povyvat s Vami v obecentvi lidu Hospodinova. Stejne mam ale pocit, ze na me budete koukat z patra. Odpovim si mozna sam. Je to o krvi…hm…je to ale Bozi vule? Takhle delit? To je to o co kraci. Tim, ze neuznate mou branku /Jezise/ ke spase – Hospodinu, vnimam to jakobyste neuznal an me misto v Hospodinove lidu. To me mrzi… Darte se oba dva souputnici v debatach. Jsou zivna puda…
Tak jako jste k Hospodinu prisel Vy pane Forst skrze Mojzise, ten je vasim garantem. Ja skrze Jezise, muj garant. Bylo by nespravedlive zazdit toho, kdo vas privedl do skoly, to uznate. Takze je problem jen v tom, ze vy me reknete…prosimte, kdo te to sem dotahl, dyt to ani neni koser pan. Nebude to spis tak, ze je to skola zivota Hospodinova a ne skola Zidu? A ten si vybira? A ze Ucebnice mame stejne? Joo…ta rivalita bude ale nejspis trvat jiste do prichodu Pomazaneho…uz se tesim co nam rekne. Myslim ze budem koukat vsichni jak tu jsme.
Jestli ono to nebude jako v to midrasi, kdy se andelsky kur pre, zda je dobre ci ne stvorit cloveka. Do cehoz vstupuje Hospodin se slovem…proc se tu prete? Clovek JE stvoren, je na svete. On uz tu JE. Hm…co s tim ze. Jezis tu proste JE…a svedci. To, ze se vedou spory, na tom moc nezmeni. Co trva tak dlouhou dobu a neda se to zabit /paralela s Jisroelem/ bude, bych rekl z B*oha. Ne jako Amalek, zabijes…vyleze jindy a jinde. Stale tu ti lide od Jezise jsou a budou, jako Jisroel. A ne na vymenu…zaroven! B*h je Hospodin cevaot, barevnosti. To, ze nam zacali v Antiochi rikat Krestane, Konstantin nas jakoby zarizl zideologizovanim….to nic nemeni na faktu, ze tu je stale krasny a silny vyhonek TAKE B*ziho lidu. Verim, ze Svatemu se to libi…a nase spory…zavadnou…avsak budou souzeny. Tak necht si vedem ve sporech spravedlive…jen pro tu lasku k Bohu…potazmo k lidem, tomu obrazu B*zimu. Ne?
Ad 10.-11.:
Učebnice stejné nemáme, jen se místy podobají a místy jsou doslovné. Židé používají jiné texty, kdežto někteří křesťané se až v poslední době pokoušejí osvobodit od vulgarizace latinských překladů hebrejské bible. Rozhodně nelze říci, že máme stejné učebnice, když judaismus v žádném případě nezahrnuje do ústní Tóry tzv. Nový zákon. Ani tzv. apokryfní literaturu, dokonce ani obě Knihy makabejské. Jinak také řadí spisy ve své bibli. Ani jeden z Talmudů křesťané ovšem nekanonizovali, takže chybí další učebnice. Liší se velmi i židovské překlady do současných jazyků od překladů křesťanských, ať jsou jakkoliv deklarovány )ty křesťanské) jako ekumenické nebo pro 21. století.
To by nemuselo vadit. Neštěstí křesťanství je jeho misie. Přesvědčení, že jen ti, co “uvěří”, mají šanci na spasení. Vede to žel, historicky doložitelně ke strašným násilnostem, zvěrstvům. To samé má v sobě islám. Křesťanství už je dnes ve své většině v misii značně umírněné, kultivované, často až nepostřehnutelné. Islám je o několik století mladší, tak je mnohem agresivnější, tak jako křesťanství ve svém středověkém rozpuku.
Jestli to uráží Vaše cítění, tak je mi to velice líto. To je ale asi tak všechno, co v tuto chvíli mohu dělat. Vím velmi dobře, že jsou různé směry v křesťanství, různé církve a hnutí v nich. Množství se snaží navracet se k prvopočátkům církve a tisíciletou agresivitu vůči jinověrcům odsuzují.
Judaismus v tomto ohledu má časový náskok. Ne že by rabínský judaismus byl o mnoho starší, než je křesťanství, fakt ale je, jeho počátky můžeme spařovat už za babylónského exilu, tedy o circa 600 let dříve, než začaly vznikat první křesťanské sekty. Pravdou je, že v určitém kratičkém období, kdy se Židům vedlo relativně dobře a byli svými pány, lidé “z národů” ochotně přistupovali k lidu Jisraele a stávali se jeho součástí. Ať to bylo pragmatické rozhodnutí motivované získáním ekonomických a společenských výhod, nebo kvůli náboženskému cítění. Misjní činnost některých židovských skupin z té doby je také známa. Ale pak věky vše změnily. Včetně toho, že Židé až do novodobé emancipace koncem 18. století (Francie) a zejména ve druhé polovině 19. století v západní a posléze i střední Evropě až na naprosté výjimky nesměli nosit zbraně.
To je důležité velmi, protože když se nemohu ohnat mečem, musím použít jiné prostředky k obraně – například diplomacii.
Rozhodně to snižuje agresivitu.
Nikdo Vám nebrání studovat si židovské spisy, jakékoliv. Tzv. oplocování Tóry, jež někdo chápe doslova jako zamezování přístupu k ní, je chápání mylné.
A poprvé a naposledy Vám sděluji: Nepřesvědčujte mě o Ježíšovi. Je to skutečně zcela zbytečné. Děkuji Vám za pochopení.
Asi se radsi predem jeste omluvim za pravopisne chyby v textu a preklepy. Aby me gilotina mela moznost omilostnit. Pac je veru nedelam schvalne. Pisi venku na vzduchu, z mobilu – tudiz bez hacku a carek. Verim vsak, ze jde poznat o cem pisi.
Přímo ku článku:
Ad b): Komické, pošetilé a hloupé je naopak tvrzení Achabovo, že “ostatní směry, systémy a myšlenky jsou modloslužba” – podle Židů.
To je skutečně nesmysl, to si snad myslí jen některé malé židovské sekty. Ale nikoliv milióny mých souvěrců, ať jsou tací nebo onací.
Tím, že to, podle reakcí nejen tady, ale i v e-mailové komunikaci, někteří přes tu absurditu neprohlédli, je toto výše citované Achabovo tvrzení navíc zákeřné. Autor se tak sám vyzařuje z korektní diskuse. Nechci ho podezírat z vytváření jakési judeo-křesťanské sekty. Ale docela to tak, podle argumentace, začíná vypadat. Je-li to ovšem tak, lépe bude přiznat barvu. Všem by se ulevilo a mohli bychom se bavit snadněji a jiným způsobem.
Errata: Nikoliv vyzařuje, ale vyřazuje…. I když i to záření je zajímavý fenomén.
Omlouvam se, nechtel jsem presvedcovat, jen jsem povidal tom, jak to vnimam. Jen pekne zustanete Zidem, vsak je to dobre… O cem pisete vim. Souhlasim s tim…jen jsem chtel rici, ze jsou tu jeste jini…kteri behaji mimo konfese a maji treba takovy pohled. Jen mluvim o tom, ze svym metrem sundate treba i me. Jen to…aby to nebyla debata jem mezi konfesemi. Trochu individuality. Tak asi…
Jestli to nazyvate judeo-krestanstvim…klidne se k tomu priznam. Jen nevim zda je to To…o co jde. Abychom si pak udelali dalsi slovnik, co co znamena…asi abychom mohli studovat jeste vice.
Dal jsem Vám dvakrát “lajku,” nebo jak to ta mládež dnes nazývá. Pravděpodobně Vám rozumím; s lidmi, co se neidentifikují tak jednoznačně s jednou konfesí občas celkem intenzivně spolupracuji, jak doufáme, na společné věci. Vede nás k tomu odpor proti antisemitismu a rasismu obecně.
Zajímavé lidi ale potkávám i díky různým tu více, tu méně formálním mezináboženským setkáním. Nu, dobrá, dále to už nebudu rozebírat.
Mějte se dobře!
Ad 18.: Mezitím se tu objevil další Váš komentář. No vida. Tak teď ještě, aby hlavní strůjce udělal coming out. Aby nebyli čtenáři matením pojmů mateni.
Jen taková noticka: Chápu, že se Vám líbí achabovština, je taková uhrančivá. Je však trochu komické, když v textech (ne v tom Vašem zrovna) se píše moderní výslovností hebrejštiny po izraelském vzoru a náhle se vyskytne výraz Jisroel. Je fakt, že i v mluvené ivrit některých dnešních izraelských ortodoxních (nejen rabínů) se občas vyskytují staré aškenázské výrazy resp. tzv. aškenázská výslovnost. Ani ta není ovšem dodnes jednotná, a tak když někdo řekne šolom nebo šojlom ši šojlem tak to značí, kde pochytil výslovnost. Zde je to stále dál a dál na východ. “Oj” je také typické pro chasidim. u nás se řikalo šolaum, adaunoj a říkaly to takové veličiny reformního směru, jako byl rabín Feder nebo Sicher. Ti ale už za první republiky také začali pod vlivem rodící se moderní ivrit měnit postupně svou výslovnost. Kdežto když slyšíte adojnoj, není pochyb, že to je z Východu.
A nebo si na to někdo hraje. To je pak poněkud trapné zjištění.
Pište si, co chcete. Jen jsem si dovolil upozornit na to, že když píšeme Jisroel, tak bychom logicky měli psát šolom (více na západ), šolaum atp. K chasidismu inklinujícímu by se hodilo například místo baruch hu klidně i haličské burich hu a hlavně ojojoj.
Nevěřte slepě všemu, lidi, co Vám kdo píše a říká. Tohle je maličkost, taková kosmetická, trochu možná divadelní drobnost. Ale o něčem pravděpodobně svědčí, o tom, co pisatel, asi zamýšlí. když tak neustále píše takový exces vůči ostatnímu svému textu.
Ani mně slepě nevěřte. Ale ověřujte si. Co když se mýlím zrovna v tom?
V poradku, souhlaim. Jen jsem si to oblibil a ani uz nevim, kde jsem k tomu prisel. Mozna od zpevaku jako je Jaakov Shwekey…a podobne. Kamec jako a az o vypada pak ruzne.
Takove komentare jdou trochu jinam, nej byla cela rek mirena, kazdopadne…jsme ve verejnem prostoru. Ani bych nepouzil termin exces k vyse psanemu…berme odpovedne to co kazdy ma. Jsou veci, ktere byste rozmazavat nemusel. Drzme se toho, o co jde. Na zbytek se vas velmi rad optam mimo…
nez spatne a rec spatne
Dobře.
Berte to spis tak, ze jste mozna opomel pratelstvi mezi mesianskymi zidy a krestany. Ne? Vse ma sve misto…at na to /ne/ mate jakykoli nazor.
To jsem neopomněl. Netuším, co tím míníte říci.
Jen to, ze me ohranicovat zpusobem psani ci vyjadrovani nemusi byt ta spravna cesta, jak me zaradit nekam. Neprijde mi, ze by /pro vas krizeni, judeo-krestantvi/ muselo naznacovat uhranuti Achabem. To bychom pak byli uzkoprsi. Jako ma malem meste…
Rozumím.
Ad6)uzvriem to malou glosou.(snad).Sitz im leben.
Gn14,20,,Nech je pozehnany Boh..”Pozehnanie je odvodene od slova studna(dufam,ze nemam nespravny zdroj,smile).Cize ked zehname Boha,vyznavame Jeho majestatnost.Zaroven v Piesni mora sa spieva o studni.Symbolika je bezprostredna,studna je spojena spramenom.Je miestom,spojujucim nas zo zdrojom zivotadarnych vod.Zaroven studna je anagramom slova bara,ktore znamena tvorit.Pristup k vode ziskame vykopanim studne,odmena bude odpovedat vynalozenemu usiliu.Pušt je zaroven uzemim NIKOHO.
Slova Jozefa bar Chamy,nasledne zneju takto:Ak sa clovek pripodobní pušti,po ktorej vsetci slapu,dostane sa mu Tory ako daru.(matanah-dar).A ak mu je dana ako dar,Boh ju premeni v dedicstvo,lebo je napisane,,a z Matanah v Nahaliel(nahaliˇ-el znamena dedicstvo od Boha).
Ak z nej Boh učiní dedicstvo,potom sa clovek(človák)pozdvihne k velkosti,lebo je napisanee:,,A z Nahaliel v Bamot”(bamot znamena vysiny).Ak však dopusti,aby sa jeho srdce nadulo,nadmulo pychou(preco asi tak mame az ,,druhu verziu”),potom Svaty,nech je požehnany,ho poníži,lebo je napisane:,,A z Bamot do udolia.”
Avsak ,ak sa obrati,potom Svaty,nech je pozehnane Jeho meno,ho pozdvihne,lebo je napisane:,,KAZDE udolie nech je vyvyšené.”Iz40,4.
Ani neviem preco r.Banah vyuzil hry so slovom ,,sam”-elixír alebo jed.(B.T.Ta-anit 7a).smile a pozdravenie.
ad 30) Zajímavá inspirace, Danny. Neboj, nevím, zda máš zdroj správný, ale slovní hříčka sedí. *bracha = požehnání, *brecha = mikve majim asuja be-jad adam, tj. “shromáždění vod zřízené rukou člověka”. – Odtud nový pohled na to, že “kamkoli Abraham přišel, vykopal studnu.” a “jeho potomci pak obnovili ty studny, které byli mezitím národové zasypali” …
Taanit 7a asi netřeba komentovat, to určitě jenom žertuješ. Rav Banaa to v tam říká jako dětem v chederu. Kdo se zabývá tórou pro její podstatu, tomu je elixírem, kdo jen ve svůj vlastní prospěch, tomu je jedem …. *sam nebo *bosem je bylina, koření, rostlinný výtažek. A hned jsme u elixíru i jedu :) Tedy etymologicky. Teď to ještě naplnit a začít žít :))))
bs*d Dovolím si sem postnout jeden prastarý článek (2010) o tom, že je lepší žít, než dělat korektury :))
“Na velikosti nezáleží” .. https://www.shekel.cz/610/na-velikosti-nezalezi
Ad 32.:
Záleží ovšem na tom, čeho se ty korektury týkají, že…. Sáhneme-li na “nedotnutelný svatý obraz”, hned se to nelíbí. Jenže proč balamutit čtenáře?
…nedotknutelný…