Sotva se pan prezident trochu otřepal z neúspěšného lánského pokusu o puč v ČSSD už zase zkouší jak by se té ČSSD pomstil.Není tajemstvím, že jeho neoblíbenec je Lubomír Zaorálek. A snaží se dělat vše možné pro to, aby tu ministerskou funkci nedostal. Když se dozvěděl, že by třeba mohl být ministrem zahraničí, tak nelenil a sdělil nám, že nemůže jmenovat žádného ministra, který nemá kvalifikaci. Paradoxně tím narážel na Martina Stropnického, který by měl být ministrem obrany. Pan prezident, “dbaje blaha lidu”, naznačil, že by Martin Stropnický byl vhodnější pro post ministra zahraničí. Ve skutečnosti mu jde ale jen a jen o osobní pomstu za to, že ho kdysi Lubomír Zaorálek prezidentem nevolil. Proto naznačuje, že by na post ministra zahraničí byl vhodnější kandidát než je právě Lubomír Zaorálek. Zase slyšíme z Hradu jenom lež za lží.
Nechci se o pana Zaorálka hádat. I já si myslím, že by bylo lepší, kdyby nevykonával žádnou ministerskou funkci. Ale to nám nemůže pan prezident jednoduše a přímo říci, že pan Zaorálek je pouze neschopný aparátčík a žádný skutečný politik, natož diplomat?
Ostatně co si můžeme o hradním pánovi myslet, když je známý svým bonmotem: “Názory nemění jen idiot”, aby o několik let později na tiskovce sdělil: “Já své názory neměním”.
A v souvislosti se sestavováním Rusnokovy vlády na podzim na dotaz, zda Jiřímu Rusnokovi mluvil do sestavování vlády, prohlásil: “Absolutně ne, o některých ministrech jsem dokonce ani vůbec nevěděl. Pokládám to za naprosto správné, protože premiér není loutka v prezidentových rukou. Má svaté právo rozhodnout o složení své vlády”.
A dnes nám říká (a to neuplynulo pár let, ale pár měsíců): “Podle ústavy prezident jmenuje nejen premiéra, ale i vládu, a pokud je duševně příčetný prezident, tak se samozřejmě zajímá i o personální složení této vlády.”
Že by už konečně z Hradu zazněla sebekritika a pan prezident nám sděluje že při sestavování Rusnokovy vlády nebyl duševně příčetný? A zůstalo mu to do dnes, nebo se již uzdravil?
Autor: Tomáš Flaška
1 Komentář
Miouš je jen a pouze oportunista, a to ponejvíce ještě, tzv neobratný. Obrátit ho nelze, a sám toho schopen není. No co už. “O)