Už je to dávno, co jsem četl poválečnou literaturu s amerického židovského prostředí ani nevím jak se daná kniha jmenovala, ale nikdy nezapomenu na tuto myšlenku: (omlouvám se pokud ji budu špatně formulovat).
Jednalo se o tom, že určitá část ortodoxních židů nebo Židů (tohle řešíme až v 21. století jaké písmenko, i když víme od učitele, že toto není podstata židovství), a ta si myslela, že stát Izrael by neměl nikdy vzniknout, že by se mělo počkat až na Mesiáše.
Naopak část evropských židů z méně ortodoxních rodin, přeživší a proživší válku, si myslela, že stát Izrael je kromě USA jediná země, kde by se židé měli v převážné míře přemístit. Nový domov do té doby tvořila USA.
A tyhle dva tábory spojovali dva chlapci, jejichž rodiče byli úhlavními názorovými nepřáteli, oni byli nejlepší přátelé – hluboký vztah.
A neřešili druhé, jakým písmenem (velkým nebo malým) se jejich rasa, národ, vyznání, poměr, genetický vněm, vnitřní a vnější pocity má psát..
A všichni jsme lidi a máme jednoho Boha.
Otázka je: Jestli ten Bůh je stejný pro všechny rasy na galaxiích?
Autor: David Fábry
Autor
15 Komentářů
Davide výborně, stojím za tebou!
před svobodou projevu by měla předcházet svoboda přemýšlet, (k tomu potřebujeme, překvapivě, srdce)
ten čas nám nedopřáli, volnost se nad náma rozklenula jako síťka na hmyz,
už jsou splněny skoro všechny podmínky aby se prozatímní stala prozatímní
pane Fábry děkuji
Děkuji Vám oběma!
nejspíš to byla tato kniha:
Chaim Potok – Vyvolení
http://search.mlp.cz/cz/titul/vyvoleni/2448658/
Jinak ohledně množství života – ras – na galaxiích pozoruhodné knihy:
Phillip E.Johnson – Spor o Darwina
Jonathan Wells – Ikony evoluce
Pravděpodobně jsme (zatím) ve vesmíru hmotná rasa jen my lidé, ale až pomine Boží odpočinek, kdoví, třeba někdo přibyde :-)
1.Mojžíšova 2:2,3
P.S. – ty knihy poukazují na to, že samovolný vznik života v našem vesmíru není možný, že vesmír opravdu nehýří (hmotným) životem a že skutečně život v našich podmínkách musel být stvořen
@memo: Díky za osvěžení :)
2) Co kdyby všechny náboženství měli stejnou a přesto jinou pravdu. Pokud by Bůh v Toře, určil jediného Boha pro Zemi a její Galaxii, neznamenalo by to ještě a nepopíralo by to fakt, že nekonečno se musí skládat minimálně z 2 X nekonečnech, tzn. je jisté, že existuje i jiná vyspělá bytost, která soutěží s člověkem kdo dřív koho objeví, na jiné galaxii. A tato galaxie, což nepopírá, může mít svého Boha, který s tím naším Bohem soutěží, jako mi ve fotbale a v hokoji atd., kdo jaká rasa druhou objeví dřív a to i nahoru tak i dolu. Protože tyhle dva O1 Bozi mají zase své Bohy, to je analýza nekonečné myšlenky. Musíte objevit Boha v sobě, pak můžete objevovat pod nebo jako lidé pouze nad sebou a v sobě. Všichni o nás dávno vědí, a jsme jim k smíchu jak se hádáme v rámci našich politických a zkourumpovaných vládních činitelů v jednotlivých zemích.-. Člověk si vždycky myslel, že je na konci řetězce, a já tvrdím že je poslední (ze zhora)..
Ti kluci to nemuseli řešit, protože to neřeší angličtina, ta zná jen Jew, Jews, Jewish. A knihu napsal Chaim Potok, je-li to skutečně ona, v angličtině.
Ale teď vážně: Nevím, který učitel pana Fábryho učil, že na velikosti nezáleží. jeden se tu ovšem nabízí, zdejší “kmenový” autor.
Ten, který buď neví a nebo odmítá to, na čem se po mnoha peripetiích (nejsilněji v dobách, kdy národy kolem začaly si sami sebe uvědomovat obrozenecky a vyvěšovat své fangličky) dohodla většina Židovstva: že judaismus je národní záležitostí.
Žákům tohoto nežidovského učitele navíc uniká, že prostě čeští Židé se mezi sebou oficiálně dohodli, že využijí možnosti českého jazyka a tuto komplexnost své tradice potvrdí i v písemném projevu. Notorickým pochybovačům jsem již dříve nabízel, aby si prošli veřejně(na netu)dostupné dokumenty oficiálních českých židovských institucí, konkrétně Federace židovských obcí v České republice, Židovského muzea v Praze apod.
Jistě, někteří Židé, zejména ze starších generací, ale i někteří mladší ostentativně používají jiný úzus. Někdy jen ze zvyku, někdy kvůli zvýraznění té či oné části tradice (např. náboženské, kulturní, národní). I oni jsou ale stavěni před otázku, co je tedy podstatou židovství.
Jistě že ne velikost počátečního písmene, pokud ovšem zrovna na gematrii někdo nestaví základy světa.
Tuhle otázku řešili souvěrci už v době, kdy po vzájemném se vyvražďování francouzských revolucionářů se nechal Napoleon korunovat zlatou císařskou ratolestí. S jeho pomocí dokonce ustavili sanhedrin (Velké shromáždění) a zároveň se ale usnesli, že jsou francouzskými občany, Francouzy, a židy – kulturně, nábožensky, ale nikoliv národnostně.
To se odehrávalo i jinde, během následujícího, tedy 19. století, nejen v Evropě, ale i za mořem (vzpomeňme na tzv. Pittsburgskou platformu). Většinou tento trend se objevoval v souvislosti s (národní) emancipací majoritní společnosti, v níž se židovská menšina nacházela.
Známý česko-židovský aktivista dr. Vohryzek si toto řešil sám a pak veřejně ještě v prvních desetiletích 20. století.
Dokonce i to počáteční písmeno. V přeneseném slova smyslu i doslova.
Kromě nácků, kteří kteří to měli “snazší nejen kvůli šíleným svým zákonům, ale i vlivu němčiny, se však téměř výhradně velké písmeno začalo používat v češtině pravidelně skutečně až v 90. letech 20. století, po pádu komunistického režimu. Vědomě, programově a především v židovských textech. Tento úzus přejalo postupně i mnoho filosemitsky či proizraelsky naladěných křesťanů, kteří se v té době začali postupně sdružovat přes různá neformální uskupení napříč denominacemi až do dnes poměrně silných křesťanských organizací. Jejich pro veřejnost výraznou aktivitou je mj. upozorňování na nebezpečí antisemitismu a rasismu obecně. Patří také už mezi tradiční veřejné podporovatele Státu Izrael.
Jak vidno, na velikosti záleží, abych parafrázoval páně Haidlerovo (opačné) tvrzení. Pisatel tím totiž ukazuje, ať už bezděčně nebo s plným vědomím, svůj vztah k židovství, míru pochopení, co judaismus vlastně je.
Je pochopitelné, že především ten, kdo sám sebe prohlašuje za příslušníka lidu Jisraele a nebo za legitimního pokračovatele židovské tradice, ač sám nemá židovský původ, bude hledat jakoukoliv obezličku. A to písmenko se k tomu náramně hodí.
A někteří jiní, ač sami Židé, píší prostě malé, protože se to tak buď dávno naučili a nebo se jim to zdá výstižnější.
Někdo možná namítne, pokud si na to vůbec vzpomene, že české Židovstvo se samo vzdalo po r. 1989 statutu národnostní menšiny. Nicméně proč tedy máme (nebo jsme alespoň do nedávna měli) svého pozorujícího zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny a řada židovských organizací čerpá pravidelně prostředky ze státních či městských grantů určených pro rozvoj národnostních menšin? A k tomu všemu jsme se počátkem 90. let usnesli, že vypustíme z názvů židovských obcí slovo náboženská. (Tedy už ne židovská náboženská obec, ale jen židovská obec.)
Tak jak to tedy je? Jedním z důvodů se vůči státu nestavět jako národnostní menšina bylo oficálně to, že spoluvytváříme zdejší společnost a jsme její součástí kontinuálně již 1000 let.
Rozhodnutí pramenilo jistě i z neblahých zkušeností s nacismem a komunismem.
Vypuštění slova “náboženská” z oficiálních názvů bylo motivováno jistě i tím, že židovské obce nesdružují jen ty pobožné členy. Navíc to korespondovalo i s opětovným uvědomováním si podstaty judaismu, že to není pouze náboženství tak, jak je tento pojem chápán většinou majoritní společnosti.
Je to celkem složité, že?
Stačí vyjet do Francie a už tam čtete písmenka různých velikostí. To ale vůbec neznamená, že by stejný problém, tj. otázku komplexnosti judaismu, tamní Židé neřešili. Naopak.
Někteří teď už dlouho řeší, kam se obrátit, pokud ne do Státu Izrael či Ameriky, až bude, nedejbóže, v Evropě opět nesnesitelně. Nejen xenofobů z řad muslimů tam rapidně přibývá.
Zatím skutečně mnoho francouzských Židů do Medinat Jisrael odchází. Tak jako koncem 19. a v prvních desetiletích století 20. řeší mnozí totéž. Tehdy židovští “kavárenští” intelektuálové především zoufalou situaci východních (především ruských a ukrajinských) Židů. Mnozí z východních štetlů skutečně viděli záchranu v USA, po svém příchodu však byli většinou velmi rozčarováni a jejich integrace do americké společnosti nebyla vůbec snadná. Navíc nebyli vždy dobře přijímáni již staletí zde usazenou židovskou menšinou.
I proto vznikl novodobý sionismus.
Ale to je na dlouhé povídání. proč to píši: Protože v tomto historickém kontextu není zcela přesné tvrzení v tomto článku, že až do konce 2. světové války byl za jediný nový domov evropských Židů považovány USA. Ale ono si stačí přečíst nějaké relevantní dějiny Státu Izrael, kde je stať o tom, co založení novodobého židovského státu předcházelo.
Zajímavé jsou pak v tomto kontextu i příčiny vzniku tzv. náboženského sionismu, který šel proti stále tehdy ještě dost rozšířenému přesvědčení, že netřeba zakládat židovský stát. Paradoxně i tehdejší reformní hnutí nemělo v úmyslu obnovit v “Palestině” židovský stát. mělo ale jiné důvody, než tzv. ortodoxie: Reformní Židé si uvědomovali, že již 1000 let žijí uprostřed ostatních národů a tak už koncem 18. století bylo lze slyšet, že Davidovo království nastane v Evropě, neboť tady je nyní naše země zaslíbená.
Jak to vše v té tolik kultivované (jak vidno, pojem relativní) Evropě dopadlo ve 20. století, se učí děti v českých školách (zatím, v UK už s tím mají místy problém).
Tak doufám, že i zde, na tomto portálu, budeme komunikovat skutečně kultivovaně a nebudeme nic předstírat, nicht wahr, Herr Lehrer?
“Kontrolní” otázky:
1) Jakou gematrickou hodnotu mají Ž a ž?
2) Jakou hodnotu představuje v daném případě (vizte nahoře) psaní těchto písmen?
Tak se snad aspoň na něčem shodneme, ne?
Vážený pane Foršte,
1) pochopit myšlenku ještě neznamená přečíst slova
2) a v absolutní hodnotě v mínusové hodnotě to samé
Tím jsem chtěl říct, že jsem nikdy nepochyboval o tom, že je vzdělaný (myšleno poškozen školstvím dosavadním systému a tom minulém. s tím, že jistě Vaše kapela Michal Firšt patří mezi nejlepší na trhu v Judaismu a že patříte s pane V.B. mezi TOP odborníky na židovství.
Otázka nezní tedy zda JUDAISMUS a Židovství je to samé?
Otázka ani JEW jew ŽID nebo ŽID?
Ale o formu, na čem bychom se opravdu měli zamýšlet a nad čím řešíme jenom svoji odbornost?!
Není to o tom, abych diskutoval a našel východisko, že pane Firste?
Protože kdyby to bylo o porozumění, což Vy si nikdy nejste ochoten připustit, tak by to znamenalo že je to kompromisu, který bude v 01.
A akceptace druhých, tolerance, tzn,, odpovědi na Vaše otázky jsou:
1) bez hodnoty
2) Inteligentní otázka, která má odpověď v 1
PS: Budu se opakovat, ale máte VIR v systému, nechte si restartovat IQ, uměle si ho snižte.
PS2: Omlouvám se za komolení jména
To vypadá na nový pořad “Volejte řediteli”….
Či “Pište řediteli”….
10 – 11 – Bohužel jestli se nepletu, tak volejte řediteli bylo v neděli, ale vzhledem k tomu, že jsem ztratil pojem o dnech a čase, když ani nevím kdy je šábes, tak takový pořad mít nemohu, omlouvám se..
Ale Vy už máte pořad “Pište řediteli”.
Mohl by být i na TV 00 (Null-Null).
Dobrou noc!
panu Topferovi lidé píší pěkné věci, nebo i jiné, to vadí?
nevadí..