A bohužel to nemyslím nadneseně. Terminologií roku 1989 by se dalo říci: už je to tady!

Vzpomeneme si na letní pouť na Sněžku, kdy majitelka penzionu Modřín v Krkonoších Agnieszka Pallová odmítla nabídku na pohoštění prezidenta Zemana a jeho doprovodu. Zdůrazňuji, že odmítla přijmout objednávku dopředu. Prohlásila, že kdyby se pan prezident stavil cestou jako každý jiný, tak by ho také jako každého jiného obsloužila. Navíc na svých webových stránkách uvedla, že každý pravicový příznivec má u ní slevu 20 procent.

Zajímavý reklamní tah. Naprosto srovnatelné s tím, když přepravce nabídne slevu studentům. Nebo prodejce aut slevu na auto podnikatelům, což ostatně dělají i mobilní operátoři. A co sleva na vlecích pro důchodce? Také marketing zaměřený na to, aby skupina lidí, která by pravděpodobně už lyže nevytáhla, ty své peníze na sjezdovce přeci jen utratila.

Paní Pallová svou slevou 20 procent pro pravicové příznivce trochu podnikatelsky zariskovala. Sice si myslela, že tím do svého podniku přitáhne více příznivců pravice, ale musela logicky počítat též s tím, že příznivci levice se jí vyhnou obloukem. Prostě klasická marketingová strategie, která se může, ale nemusí povést.

Jiného názoru je ale policie ČR. Obvinila jí z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Sazba činí až tři roky vězení. Prostě podnikatel se nemůže už svobodně rozhodnout, komu dá slevu a komu ne. Podnikatelka dnes tvrdí, že ani neví kdo tu slevu na její webové stránky umístil. Prostě se bojí. Bojí se mluvit. Místo toho, aby hrdě prohlásila, že si za tím stojí.

Svou marketingovou strategií by se paní Pallová pravděpodobně hájila u soudu. Ve skutečnosti ale projevila veřejně svůj politický názor a to začala policie stíhat. Je to začátek konce svobody slova?

Nakonec to dle mě skončí tak, že policie, nebo státní zástupce trestní stíhání zastaví. Ale pokusný balónek byl vypuštěn. To bude tentokrát. Kdo něco takového zkusí příště, tak už to odnese se vším všudy. To je takové pomalé přivykání si na nové poměry. Nedělejme si iluze.

Ale to není vše. Od aférky s prezidentem Zemanem chodí na majitelku penzionu jedno udání za druhým a kontroly z finančního úřadu, živnostenského úřadu či hygieny si jenom podávají dveře. Zřejmě nic nenašly, protože penzion funguje dál. A to je v dnešních dobách malý zázrak. Při naší džungli zákonů, změn zákonů, dodatků zákonů, a předpisů, v které se často nevyznají ani právníci, je téměř jisté, že nějaká kontrola vždy něco najde.

Závistivci se najdou vždy a udání budou chodit pořád. Ale mělo by snad být jasno v jednom. Na anonymní udání by státní úřady reagovat neměly. A na ty neanonymní? Zareagovat ano, ale v případě že se ukáže, že bylo neoprávněné, tak udavači nafakturovat  náklady na provedenou kontrolu, případně mu přidat i pokutu.

Ale to bych chtěl moc. Toho se nedočkám. Zatím vidíme jenom akt ubohé msty zhrzených levicových příznivců, podporovaný státními orgány, které k tomu jistě mají přinejmenším tichý souhlas ze shora. A bohužel zřejmě i z nejvyššího pomstychtivého křesla na Pražském Hradě. Jak dlouho tady budeme moci ještě svobodně psát?

Autor: Tomáš Flaška