Rav „Avanej zahav“ učíval, že kdokoli si ještě zaživa vytvoří patřičnou *tešukat (obrovskou touhu) po tóře a jejích pokynech, může se dokonale spolehnout, že určitě neskončí v Gej hinnom nadlouho. A i kdyby se tam snad na mžik ocitnul, protože nikdo nejsme dokonalí, okamžitě ho odtud vystřelí jako šíp z mocného lučiště zpátky k tóře, protože všechny vpravdě vášnivé vztahy, které navážeme zaživa, nedokáže taková maličkost, jakou je fyzická smrt těla, přervat … píše se v knize Šem mi-Šemuel na straně 357.
Je to samozřejmě na jednu stranu varování všem gamblerům, kuřákům a workoholikům, ale také mimoděčný důkaz toho, že ortopraxe je určitě užitečná k praktikování poznaného, ale rozhodně není samospasitelná. A bez poznání a poznaného je vlastně srovnatelná například s pravidelným čištěním zubů. Není to na škodu, je to dokonce zdravé, ale vztahově úplně k ničemu. Asi jako účelový gijur, u kterého jsme naše povídání skončili, než ho na chvíli přervalo něco krapet víc než jen velká a malá písmena a pomlčky. Dneska je ze mne už definitivně „vynormalizovaný“ nezaměstnaný, změnit se to nedá, a tak můžeme zase pokračovat.
Zmínka v Šem mi-Šemuel není ale zdaleka jediným „svědkem“ této skutečnosti. Naprosto totéž učí také druhý verš dvaačtyřicátého žalmu: „Jako ržá jelen po tekutých vodách….“ Ono je především zapotřebí toužit. Vztah k Sladkému požehnanému nelze měřit ani počtem, ani pečlivostí ani horlivostí splněných anebo odfláknutých micvot. Tyto titěrné proměnné pseudo-zásluh nejen určuje ale oživuje právě teprve *tešukat. Samotný vztah k Panovníkovi. Naše osobní „ržání“ anebo naše osobní Laodicea.
Proto jsem si do titulku půjčil tu dobře známou a krásnou filmovou pohádku. Jak bylo panu králi málo, že je milován „jen“ jako sůl. Málo a jinorodě, nepatřičně, nekrálovsky. Ale jen do té doby, než si ověřil, že i to je láska. Mařenka naopak sestrám svůj příměr nijak nenutila, ale tátu asi ráda měla. A to je ten směrodatný ukazatel pro relizování ortopraxe. Ne naopak. On asi každý z nás, je radši milován nějak ušlechtileji, než jen jako kartáček na zuby. A co nemáš rád, nedělej druhému – učí rabi Akiva.
Dalším – stále ještě židovským „svědkem“ nezbytnosti *tešukat (pravda již na stránkách novozákonních) je slavný verš u Jana– Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte (jn 14:15 ). Aneb ostříhejte mé pokyny jestliže mne milujete, jinak to snad ani nedělejte. Někdo by se sice mohl pokoušet podsouvat, že tesař mluví již o „svém“ učení, jenomže – a to je na to ta psina, všechno, co Galilejský vyslovil, je (až na pár možná nepřesně zachycených detailů) židovské jak poleno a dá se podepsat.
Vidíme to ostatně na jednoduchém faktu, že se za obě tisíciletí formátování křesťanské věrouky nikomu nepodařilo na základě této kapitoly z Janova evangelia prosadit legitimní zrušení respektu, studia, poznání a případného naplnění micvot. Protože sám tesařský říká, to „mé slovo“ není „mé“, ale je Otcovo. Teprve když se vymyslela ta poučka, že „přikázání“ jsou zahrnuta jako instant v tom, co převzali od rav Akivy – „Miluj bližního svého, v tom se uzavírá tóra i proroci“, mohli si kodifikátoři nového směru maličko oddychnout. Ale ne na dlouho. Je tu ještě epištola Jakubova!!
A ještě jeden krásný novozákonní verš (jak Církví tak i dalšími církvemi s chutí používaný až zneužívaný). Zní: „Běda vám zákoníci, dáváte desátky z máty a kopru, ale uvnitř jste hrobové zbílení…“ Výrok tak zobecnělý, až zabarvil slovo farizej oním nelaskavým podtextem, ačkoli původně to byli studovaní a sečtělí pánové. Provozoval lid Jisroele farizejskou orto-praxi už v dobách, kdy galilejský reformátor obcházel Judeou?
A posledním svědkem, že pouhé „plnění“ je snad ještě méně cennější než správná volba dentální niti, je sám rabínský judaismus.
Víme dobře, že za porušování valné většiny biblických Varování (pokynů lo-taase) lze provinilce vyplatit výpraskem anebo, je-li to recidivista, který tak činí ze vzpurnosti hraničící až s popíráním anebo rouháním, dokonce i zostřeným výpraskem. Na první pohled by se tedy zdálo, že žídka lze ke zbožnosti a řádnému „plnění“ nutit.
Ono to tak docela není. Trest přichází nikoli za neplnění, ale za provokaci. Na veřejnosti. A spadá do naplnění Pokynu: varovat a napravit (*tochacha). Vždyť pokud někdo na veřejnosti pokrytecky „plní“ a doma si toho Bruce Willise v pátek večer popřeje, co kdo nadělá? Kde není žalobce, není ani výprask. Jen ten Soudce je a zůstává. A přestupek se pak vyřeší v Gej hinnom. (Pozor neplést s věčnými mukami v nějakém pekle!!)
Moudří studenti mi namítnou – a právem – že i pozitivní Pokyny lze za jistých okolností vynutit. Pokud například syn odmítá pořídit a zaplatit macejvu pro své rodiče, může ho bejt din „donutit“, aby si svoji povinnost splnil. Pravda, nezřídka jsou ty sankce stejně bezzubé, jako farizejské vyhrožování Evropské unie Putinovi ohledně Krymu, ale pokud by synátor náhodou měl nějaké prostředky deponovány v rukou rabínského soudu, zaplatí se náhrobek skutečně z nich. Většinou se ale stávalo, právě pro milosrdenství a soud, že pohřeb i macejvu hradila celá obec ze sbírkových zdrojů.
Ano, dokonce i pozitivní Pokyny lze za jistých okolností „vynutit“. Ale ani tento fakt neznamená, že „plnění“ vyžadujeme pro „spásu“ neplniče nebo lepší jméno komunity. Sankcemi (*be-karcha ) lze realizovat maximálně jen ty z nich, které mají ve své kořenové podstatě zakotvenu ochranu bezbranných. Tedy jakoby třetí očekávající anebo postiženou stanu. Tj. desátky, pea, ochranu majetku a zdraví apod. Stále a za všech okolností zůstává každému neplničovi prostor pro volbu. Právě kvůli té jelení touze po Živé vodě.
Jak si mohu být jistý? Protože např. Pokyn „cti otce svého a matku svou“ po nikom vyžadovat nelze. Proč? Protože je to (podle rabínské tradice) pokyn, za který je vyměřena odměna okamžitě – „aby se prodlili dnové tvoji na zemi“. Kdo jí zhrdá, sám sobě zhrdá. Sám sobě škodí a patrně nebude v Gej hinnom tak rychle vystřelen k cíli své touhy. Anebo ano. Ovšem je sporné, bude-li to směrem k tóře pro ni samotnou. Až má jeden takový úsměvný pocit, zda snad náhodou také „plniči“ nebudou vystřelení jenom k „plnění“ J
Autor
10 Komentářů
Napriek všetkému si zasluži dat pozornost veršu I/17 z Pirkej a Jakubovi,ked obaja dávaju do protikladu vieru a skutky.Následok je na škodu.(Nie ,,judaismu”).smile
Jakub:,,..ale jeho USKUTOčnovatel,ten najde svoje štastie v jeho uskutčnovaní”.I./25
Avot:,,…doležitejšie ako midraš je čin..”.Pozdravenie.
Provokace:
Ale láska, touha se nedá vynutit.
A když jsem okolnostmi, které neovlivním ( narodím se jako Žid, jako gerovi ochladne první láska)vržen do situace, která mi ukládá micvot, co pak? Být spokojený neplnič, nebo plnič z pocitu zodpovědnosti- k B-hu, národu, k němuž patřím,.. ( viz Danny) .
Mám tedy – pokud ji nemám- toužit po touze a po lásce?
ad 2) Be-emca. Kdyby naše ústa nebyla “oslabena” nekontrolovaností a dalšími avejrot (ruce, dlaně a srdce jakbysmet), kolik dětských hrobečků by bylo všude vůkol, jenom proto, že matky volají na ratolesti své :”Pojď domů, nebo tě přerazím!” — Na druhou stranu, učí-li moudří, modlíš-li se jen zběžně, stereotypně a ze zvyku, radši se nemodli .. je to taky ukazatel. Kiduš Ha-šem je vyžadován jen pro tři oblasti a o ostatních platí: “Volte život.”
Já tu otázku nerozhodnu, vím jen, že “spokojený” už vlastně ani není “neplničem”, zatímco “neplnič” určitě není spokojený.
Ale uznávám a nezpochybňuji, že z hlediska vyššího trojúhelníku Laskavosti lze plnícího plniče přirovnat k jednomu z mnoha, kdo pracují na čištění koryta řeky nebo výkopu zavlažovacího kanálu. I díky jemu přiteče do Zahrady o něco více vláhy. Pokud se kopáč těší, jak bude ta Zahrada krásná, není to jen plnič svého denního úkolu ale kreativec. Pokud je mu to fuck, dostane večer svoji mzdu a může ji naházet do automatů :)
4. Jezis mel urcite i mezi farizeji ne jen sve zaky, nemyslim ted na apostoly ale i pratele – viz navsteva v dome Farizeje Simona. Z hostoricko kritickeho hlediska tech 8 BEDA VAM… v matousove evangeliu predstavuje druhy pol, nebo protipol k tem 8 BLAZENI JSTE…je to neco jako ta strana prisna a milosrdna, leva paze a prava paze, soud a milosrdenstvi…
Blahoslavenstvi – rekneme sefira chesed
Beda – dejme tomu sefira gvurah
ad 2) MARKETING KATOLIKA: bratre pojdte k nam do katolicke cirkve…pan jezis rika, nove prikazani a jedine prikazani vam davam: milujte se navzajem, jako jsem ja miloval vas.
PS: nicmene pravda je takova…ze novy pokoncilni katechismus je slusny pravni kodex :-) je pravdou i to ze tezky hrich za ktery budete horet v pekle anebo budete vyloucen z ucasti na svatostech vam hrozi na kazdem rohu a pri kazdem pohybu nebo dechu…no a kdyby ste si chtel vzit za zenu sousedku z evangelicke cirkve…tak to ani panbuh nevi jak to udelat :-) aby to bylo jako v Beresit.
ad 4)V slovenskom antikvariáte som si kedysi kúpil Príručku spytovania svedomia z roku 1948, vydanú Spoločnosťou Ježišovou, ako si hovoria Jezuiti. Ťažkým hriechom podľa tej príručky je i návšteva evanjelického kostola. Keďže moja matka bola luteránkou, rodičia boli zosobášení v evanjelickom kostole, a to za prítomnosti katolikov z otcovej strany a ku spokojnosti mojej dobrej, ale prísnej starej mami – s písomným dovolením biskupa. To už bola iná “katolická” doba, ktorá dodnes nedovoľuje iba cirkevné sobáše s neveriacimi a inoveriacimi, napr.hinduistami…
..niekto by sa mohl pytat, tak ako to je? ucil jezis peklo v zmysle motivacie, teda ako viest ci obratit cloveka na novu cestu zivotom?
odpoved je prave v 2. beda
on potvrdzuje pozitivnu micwu tory neprevadzat svoje deti cez pekelny ohen a v ramci svojej reci BEDA ide z negativnej strany…
Mt 23,5 Beda vám, zákonníci a farizeji, pokrytci, lebo obchádzate more i zem, aby ste získali jedného novoverca, a keď sa ním stane, urobíte z neho “syna pekla” dva razy horšieho, ako ste sami!
Kto je v jeho reci farizej a pokrytec? ? No ten kto vedomie alebo “kawanu” pekla a pekelnych muk pouziva v ramci motivacie v usili o dosiahnutie a prezivanie bozieho kralovstva melech adonaj na zemi…
napr…aj papez frantisek len teraz nedavno motival k obrateniu talianskej mafie PEKLOM, ktore ich caka ak sa neobratia…hmm, ak sa aj obratia, co ich caka pri dalsich drobnych pokleskoch v cirkvi?…no zase len to peklo…
http://www.aktuality.sk/diskusia/249681/tvrdy-utok-papeza-na-mafianov-
skoncite-v-pekle/
Ad Achab: Chápu obraz- předesílám.. ale “dostane večer svoji mzdu a může ji naházet do automatů :)” Anebo si za ni může koupi svůj denní chléb. Nebo zaplatit školy pro děti…
Přece jenom bych viděla svět pestřejší a nějak méně polarizovaný. Jakkoli mnozí ( dost často z řad “jedničkářů” ) svět polarizovaný mít chtějí.
A protože jsem bohém, docela vážně obdivuju ten prostý fakt, že to “plničství” někdo dlouhodobě dokáže.
Cipi, velmi trefné postřehy. Samozřejmě nic, proti pestrosti, ale někdy okrajové body vymezují škálu. A chvála Přírodě, že pouhé “Plničství” nikdo příliš dlouho nevydrží vykonávat. (Hájit o fousek déle :) – Nicméně o rozdílu mezi plněním a naplněním a mezi věrností a vírou mluvívám rád.
ad 7…:-)
vyrazy “prece jenom bych videla…” nebo “docela vazne obdivuju…”
jsou v jistem smyslu prave tou touhou o ktere piseme, ona totiz jaksi vede k tomu poteseni, k te spokojenosti… proc? no kdybych uz ted ve vsem byl spokojen, ve vsem mel jenom utechu a slast, co by bylo predmetem meho budouciho poteseni v lune Abrahamove? no a to jakoze mame ted stale jenom trpet abychom byli stastni jednou? ne, naprosto ne, od toho je prave ten druhy limit v reci BEDA :-)
no a zde se dostavame k te polarizaci 2 BEDA tedy 2 BLAHOSLAVENSTVI
Mt 5,4
makarioi /stastni/ jsou ti kdo vnirne neco stradaji, po necem velice touzi a neni to celkem tip top/pentchuntes/, nebot oni budou poteseni/futuralni passivum divinum – tedy tu potechu dava Ten Sladky Pozehnany sam, ale definitivne naplneno to bude az v budoucim veku, i kdyz tu a tam neco zakousime jiz zde/…
ano je to paradoxni paradox
Mílý Joshi,
víš, já bych nerada ztratila svůj život v očekávání budoucího potěšení..A mám velký otazník nad tím, co je mi předkládáno jako paradox ( víry). Běda a blahoslavenství chápu jako učitelskou maximu – Takže vy jste sytí, …a nevidíte ty, co hladoví? takhle to prostě není správně- i to zmíněné lůno Abrahamovo- jdo a řehni jim, ať to dělají ( na tomto světě) jinak.. Neuvěří…