Ruským slovem “silovik” je označován člověk, se značným vlivem ve státní vojenské, hospodářské nebo bezpečnostní sféře.

Přesně tito lidé, zhruba 15 osob, se sejdou 8. listopadu 2010 v Jeruzalémě na půdě Hebrew University, kde je přivítá snad jediný ne-silovik, nýbrž vědec, prof. Menachem Ben-Sasoon, historik a prezident Světové unie pro židovská studia. Celé rusko-izraelské fórum je koncipováno jako vzpomínka na Aleksandra Bovina, prvního velvyslance demokratizujícího se SSSR, jmenovaného M.Gorbačovem do funkce velvyslance SSSR v Izraeli v roce 1990. Svoji “sovětskou” úlohu zastával Bovin přesně týden, poté už byl titulářem RF a zemí SNS v Tel Avivu až do roku 1997. Bovin byl neodborníkům neznám do 70. let minulého století, kdy psal osobní projevy L.I.Brežněvovi. Pak přesídlil do Izvěstijí, kde jako novinář spolupracoval s řadou známých kolegů, vzpomeňme alespoň Jurije Primakova, arabistu, diplomata a Jelcinova šéfa KGB. V poměrně liberální redakci (oproti Pravdě) Bovin čas od času hájil i proizraelská stanoviska, zejména po vzájemném přerušení rusko-izraelských diplomatických vztahů v roce 1967. Nicméně, jeho postoje nezapadly, a proto byl prvním Rusem s izraelským agémentem (souhlasem s výkonem diplomatické funkce) v roce 1990.

Na fóru, které by skutečně mělo být pracovní, vystoupí řada hostů i domácích. Avgidor Lieberman, ministr zahraničních věcí Izraele, Sergej Mironov, předseda Rady RF (Mironov je Putinův člověk, a zároveň byl při Putinových volbách jeho jediným protikandidátem se ziskem jednoho procenta hlasů. Proslul zvoláním “všichni chceme Putina”), dále Uzi Landau, ministr pro infrastrukturu a bývalý ministr vnitřní bezpečnosti Izraele, kdysi-v 80.letech- předseda podvýboru pro sovětské židovstvo Knesetu, bývalý ředitel vnější zpravodajské služby Mossad v letech 1998-2002, Efraim Halevi, ministr pro strategické plánování Moše “Bogie” Yaalon, známý svou aktivitou ve vojenském zpravodajství, dále z Moskvy přicestuje předseda prezídia Rady zahraniční a obranné politiky RF Sergej Karaganov, jehož analytické studie na http://www.karaganov.ru/ lze jen doporučit, náčelník vojensko-politického kabinetu munistra obrany gen.mjr.(res) Amos Gilad, o němž Haarec před lety napsal, že je “mužem, který odpovídá za izraelskou bezpečnosti”, dále předseda Národní rady pro ekonomiku při kanceláři premiéra Eugene Kandel a pánové Pinchas Avivi, ředitel odboru střední Evropy a Eurázie MZV Izraele, kariérní diplomat a Moše Arad, předseda pořádajícího Trumanova fondu, a rovněž “silovik”, pracovník Elbitu a bývalý viceprezident Hebrew University. Chvost vždy uzavírají velvyslanci obou zemí (izraelský v Moskvě a ruský v Izraeli), ale v tomto případě rozhodně nejde o “chvost” jako takový, spíše o květinovou korunu, v níž sedí (ruský diplomat promine) Dorit Golenderová, mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Státu Izrael v RF, která nedávno předala své pověřovací listiny prezidentu D.Medveděvovi. V Kremlu, jak jinak, a téměř v přítomnosti 13 dalších blízkovýchodních velvyslanců, čekajících, protokolárně-na totéž (v předpokoji). Poznamenejme, že pohledné Golenderové jeden z diplomatů, vyslanec Afghánistánu, dvorně políbil ruku. A asi nepřekvapí, když sdělíme, že jméno onoho diplomata je A.Karzaí…Každopádně, stojí za to podotknout, že paní Dorit Golenderová je čtvrtou velvyslankyní Izraele v Rusku. Tradici zahájila kdysi mladá Golda Meyerová, ještě za dob J.V.Stalina.

Velmi obtížně si lze představit jinou pracovní skupinu, která by byla s to zhodnotit současnou situaci na Středním východě, a naznačit směry, jimiž by se vzájemná spolupráce měla nebo mohla ubírat. RF je zpět jako bipolární velmoc, ale tuší, že její bývalí “přátelé” v arabských zemích prošli hlubokou negativní vnitřní proměnou. Proměnou, kterou poznaly i tisíce Moskvanů při sebevražedných explozích v moskevském metru, ikoně tamní městské dopravy. V tom jsou východiska Moskvy i Jeruzaléma shodná. V čem dalším, ukáže nejen toto pamětní fórum, ale i čas.

Autor: Herbert Stavinoha

Přečtěte si také od autora: Hrdinství Marisol Valles Garciové?